FOTO: youtube/ČT
Miloš Zeman, jak známo, k důležitým dnům naší historie už všechno řekl. Proto na Den české státnosti, kdy je v církevním kalendáři svátek mučedníka svatého Václava, můžeme čerpat z věčně živých myšlenek Ing. Zemana a připomínat si je.
V březnu 2000 výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu Sněmovny navrhl na den 28. září státní svátek „Den české státnosti – Svatý Václav“. Tento název ovšem neprošel.
Tehdejší premiér Miloš Zeman, vědom si své morální a intelektuální velikosti, odhalil, co byl svatý Václav zač. Ocitujme ze stenozáznamu: „Svatý Václav do našich dějin vstoupil velmi rozporně. Měl některé skvělé myšlenky, např. roční export 300 volů do Němec by mohl být prováděn i v současné situaci, čímž by se výrazně zvýšila kvalifikační struktura české populace. Ale vedle těchto myšlenek, pro které si svatého Václava vážím, je třeba si uvědomit, že na rozdíl od svého bratra Boleslava a koneckonců i na rozdíl od ostatních Přemyslovců dospěl k názoru, že ohnutá páteř je tím nejlepším způsobem, jak se vyrovnat s velkým sousedem.
Myslím si, že není náhodou, kolegyně a kolegové, jestliže svatováclavská tradice byla tradicí druhé republiky, jestliže svatováclavská tradice byla tradicí protektorátu, jestliže v této zemi byla udělována svatováclavská orlice Emanuelem Moravcem. A pokud to náhodou nevíte, tak poslední velkofilm, který se koncem druhé světové války z příkazu německých okupantů natáčel na Barrandově – naštěstí nebyl dokončen – byl velkofilm, který se jmenoval Svatý Václav. A to ještě – podobně jako Norové měli svého Knuta Hamsena – musím dodat, že bohužel, protože nebyli jenom signatáři Anticharty, hlavní roli v tomto velkofilmu přijal Karel Höger. Jestliže tedy shrnu tento historický význam, táži se, kdo v této sněmovně má zájem slavit symbol servility a kolaborace.“
Komunista Vojtěch Filip tehdy navrhoval, aby na tento den nebyl žádný svátek.
Psali jsme to už kdysi a protože to pořád platí, jen to zopakujme. Že zrovna Zeman mluví o servilitě a kolaboraci, je pozoruhodné. Zeman se dovede klanět velkým mocnostem a nemusí to být ani sousedé, ani mocnosti nám přátelsky nakloněné. Byl to Zeman, kdo v čínské televizi vykládal, že se můžeme v Číně učit, jak stabilizovat společnost. Jestli pomocí masového zavírání do lágrů s převýchovou a nasazením techniky rozeznávání obličejů v davu, to nedodal. Uctivě se klaní putinovskému Rusku, řečnil na akci agenta KGB a Putinova muže Jakunina na ostrově Rhodos, je proti sankcím uvaleným na Rusko za anexi Krymu („Tyto sankce nejsou nikomu prospěšné,“ tvrdil v srpnu 2018 našim velvyslancům), vypustil dezinformační mlhu kolem údajné výroby novičoku v Česku. Letos se podílel na klanění Číně, která nám prodala roušky a respirátory, a postavil se proti předsedovi senátu kvůli návštěvě Tchaj-wanu, která se pekingskému režimu nelíbila.
Musí si to zřejmě všechno užít. Je značně nepravděpodobné, že by si figurku, jako je on, někdo za tisíc let připomínal jako knížete Václava. Leda by se ještě zázračně obrátil. Pokud se tak stane, nejspíš to nebude na základě nějaké výzvy k pokání z Arcibiskupství pražského. No ale zázrak je zázrak, do toho vyšší moci nebudeme mluvit.
