Čeští odborníci v létě upozorňovali na příchod druhé vlny epidemie. Tu vláda i přes varování podcenila a dostáváme se z ní až po tisícovkách mrtvých a ekonomicky velmi bolestivých opatřeních. Neuplynul ani půlrok a stojíme znova před podobnou situací. Odborníci upozorňují na třetí vlnu a nyní je na vládě, aby zpracovala kvalitní plán, který nás ochrání před jejími následky.

Společnost si ještě nestihla pořádně vydechnout po druhé vlně, a už nyní se odborníci snaží varovat před třetí koronavirovou vlnou. Riziko podle nich nepominulo a je otázka, kdy se s další vlnou budou lidé muset potýkat.

Ohledně další vlny varoval také zmocněnec Světové zdravotnické organizace (WHO), David Nabarro. V rozhovoru pro švýcarský tisk podotkl, že se evropským zemím nepodařilo vybudovat dostatečnou infrastrukturu na boj s koronavirem. „V letních měsících dostali první vlnu pod kontrolu a pak zmeškali vybudování potřebné infrastruktury,“ cituje Nabarra agentura Reuters. Pokud vlády udělají stejnou chybu, začátkem roku 2021 budeme podle něj mít třetí vlnu.

Na tezi, že další vlna přijde, se shoduje i řada českých vědců. „(Příchod třetí vlny) je skoro jistota. Teď nám vzrostl počet nemocných, zase se nám ho podaří snížit za cenu restriktivních opatření. Pak to vládu přestane bavit, ekonomika se začne rozjíždět, takže se to znova rozvolní a virus do toho znova vstoupí. Ta snížení a zvýšení pravděpodobně budou nějakou dobu trvat, než se najde vakcína a ustaví se to na nízké hladině,“ predikoval na konci září v rozhovoru pro FORUM 24 virolog Jan Pačes z Akademie věd. Dodal, že virus je sezónní, což znamená, že mizet a znovu se objevovat mezi lidmi může podobně jako chřipka.

Během chladnějších měsíců se viru daří lépe. Je to podle Pačese tím, že v horku se kapénka, v níž je vir obalen, rychleji vypaří – naopak v uzavřeném prostoru se šíří moc dobře. Zvláště, když je tam klimatizace.

Receptem na snížení rizik je podle vědců efektivní trasování a rozumná opatření, která se v případě potřeby mohou eventuálně zpřísňovat či uvolňovat. O to se u nás stará systém opatření PES, který reprezentuje pět stupňů rizik, na základě kterých se budou jednotlivé restrikce zavádět.

Spoluautor indexu rizika, expert Jan Kulveit z Univerzity v Oxfordu, pro Seznam Zprávy sdělil: „Myslím, že teď míříme někam blízko té hranici deseti tisíc mrtvých za druhou vlnu. (…) Neexistuje nějaká striktní definice té vlny, ale řekněme do konce roku. Ta situace je natolik vratká, že pořád hrozí, že z druhé vlny plynule přejdeme rovnou do třetí. Ale doufám, že to se nestane,“ uvedl.

Podle epidemiologa Petra Smejkala z IKEMu záleží jen na nás, jestli třetí vlna přijde. „Viru se chtít bude, ale jestli ho k tomu pustíme, to záleží na nás. Vakcína sníží riziko třetí vlny, ale budeme muset být na pozoru, abychom stihli v případě zhoršování situace rychle přistoupit k nějakým opatřením,“ řekl pro deník Právo s tím, že pokud lidé nebudou ochotni opatření dodržovat, nemine nás lockdown.

Obavy ze třetí vlny projevil i ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Podle něj se však daří zvládat, když má vláda nástroj v podobě zavedeného nouzového stavu. „Kdyby se (nouzový stav) prodloužil jen o dva či tři týdny, neměli bychom žádný nástroj na to, jak ovlivnit mobilitu lidí v obchodech, restauracích a tak dále. Daří se nám dostávat covid pod kontrolu, kdyby se nám to vymknulo, hrozila by třetí vlna,“ řekl.

Řešením situace pak bude dlouho očekávané očkování. „Myslím si, že vakcína může přispět k tomu, že už nebude žádná další masová vlna. Československo patřilo ke špičce ve světě, co se týče vakcinace dětí,“ řekl v Otázkách Václava Moravce anesteziolog Tomáš Vymazal.

Ve vakcínu doufá také ministr zdravotnictví Jan blatný (za ANO), který sdělil svůj plán proočkovat 65 až 70 procent populace. „První dodávky budou nakupovány skrze Evropskou unii. Je možné, že první vakcíny by do Česka mohly dorazit koncem roku, já bych spíš řekl leden, únor. Nejblíže reálnému použití jsou vakcíny Pfizer a AstraZeneca,“ přiblížil.

Některé země už třetí vlnu musí řešit

Vakcíny ale hotové stále nejsou, a proto je velmi důležité, aby vláda nezopakovala chyby jako na začátku léta, připravila se na třetí vlnu alespoň co do kvalitních opatření, populisticky nepodlehla tlaku ze zvládání vlny a vymyslela taková opatření, která budou opravdu funkční.

Do některých zemí už třetí vlna pronikla. A týká se to těch, které jsou z hlediska podobných epidemií velmi disciplinované. Jde například o jihokorejský Soul. I když je v celé  51-milionové Jižní Koreji průměrně zatím pouze 300 až 400 každodenně infikovaných koronavirem, v hlavním městě se raději rozhodli uzavřít bary a noční kluby a omezit provoz restaurací. „Třetí vlna epidemie nemoci covid-19 je v plném proudu. Situace je extrémně vážná,“ uvedl tamní ministr zdravotnictví.

O třetí vlně hovoří i v Japonsku. V zemi se 126 miliony obyvatel přibylo přes 2 tisíce nakažených a v některých městech počet hospitalizovaných ohrožuje přetěžovaný zdravotnický systém.

I ve Spojených státech se potýkají s tímto problémem. Nemocniční kapacita se začíná plnit a tamní odborníci se obávají, že třetí vlna bude „ničivější a zdlouhavější“ než ty předchozí. „Máme oprávněný důvod být velmi znepokojeni naším zdravotním systémem na celonárodní úrovni,“ uvedla pro americkou stanici NPR Lauren Sauer z Univerzity Johnse Hopkinse.