V zahraničí svěřenské fondy běžně slouží jako transparentní nástroj bránící střetu zájmů. V českém právu jsou zatím novinkou. Zakladatel svěřenského fondu, který do něho ukládá majetek, si může podmínky správy upravit individuálně a má téměř neomezené možnosti, jak nastavit pravidla pro jeho fungování.  Sám si také vybírá svého správce. „Je nemyslitelné, aby zakladatel předal kompetence osobě, u které by nebyl přesvědčený, že bude s majetkem nakládat plně podle jeho představ,“ říká v rozhovoru Peter Kováčik, odborník na svěřenské fondy.

Jak vnímáte zavedení svěřenských fondů?

Na poli správy majetku si dovolím označit zavedení svěřenských fondů v České republice za vskutku revoluční událost. Přináší zcela nové možnosti řešení některých životních situací, které předtím byly takřka neřešitelné.

K jakým účelům především slouží?

Svěřenské fondy se nejčastěji využívají k  ochraně majetku před nepříjemnými životními situacemi, jakými jsou insolvence nebo ztráta vlivu na rozhodování o majetku ze zdravotních důvodů. Neméně časté je jejich využití pro mezigenerační transfery majetku, kdy se používají například jako alternativa k dědickému řízení nebo k udržení celistvosti rodinného majetku.

Do povědomí veřejnosti se svěřenské fondy dostaly především v souvislosti s rozhodnutím ministra financí Andreje Babiše vložit do nich Agrofert a SynBiol. Slouží svěřenské fondy skutečně jako transparentní nástroj proti střetu zájmů?

Svěřenský fond umožňuje velmi flexibilně nastavit pravidla nakládání s majetkem, který je do něho vložený. Každý zakladatel svěřenského fondu sepisuje statut, ve kterém pravidla fungování svěřenského fondu upravuje. Takto lze přesně nastavit, jak se s majetkem má naložit v různých situacích, kdo a za jakých okolností má na majetek nebo výnosy z něho nárok a podobně. Zakladatel svěřenského fondu si samozřejmě může určitý vliv na fungování svěřenského fondu ponechat, ale také nemusí. Díky vysoké možnosti individualizovat pravidla fungování svěřenského fondu je možné nastavit jeho parametry tak, aby případný střet zájmů odboural, a to právě podrobným nastavením míry angažovanosti, kterou si zakladatel na rozhodování ve svěřenském fondu ponechá, respektive které se dobrovolně vzdá.

Co si máme představit pod tím, že byla firma převedena do svěřenského fondu?

Svěřenský fond vzniká vyčleněním určité části majetku z vlastnictví zakladatele do svěřenského fondu. Svěřenský fond spravuje svěřenský správce, kterého jmenuje zakladatel, respektive osoba jím pověřená. Svěřenský fond je právní institut specifický zejména tím, že majetek v něm nevlastní ani zakladatel, ani správce, ani osoba, která má právo na plnění, ani svěřenský fond samotný, jelikož ten sám o sobě nemá právní subjektivitu. Do svěřenského fondu se majetek od zakladatele převede smlouvou mezi ním a správcem. Jak taková smlouva vypadá konkrétně u společností Agrofert a SynBiol, může kdokoli zhlédnout on-line ve sbírce listin obchodního rejstříku k těmto společnostem. Svěřenský správce po převedení majetku pod svou správu vykonává k majetku vlastnická práva, byť osobně vlastníkem není.

Ve svěřenském fondu jsou klíčovými osobami jejich správci, které jmenuje zakladatel svěřenského fondu. Jaká je jejich role?

Svěřenský správce je osobou, která s majetkem nakládá svým jménem, a to na účet svěřenského fondu. Je to právě správce, který má majetek plně pod kontrolou a rozhoduje, jak se s ním naloží. Zcela podle vlastní libovůle však může jednat jen zřídka, obvykle je vázán určitými pravidly, která mu určí zakladatel svěřenského fondu.

Lze logicky předpokládat, že si zakladatel svěřenského fondu zvolí takového správce, kterému bude důvěřovat, že bude hájit jeho zájmy?

Samozřejmě. Důvěra mezi zakladatelem a správcem svěřenského fondu je nezbytností. Svěřenský správce má majetek ve svěřenském fondu plně pod kontrolou a může s ním činit cokoli, včetně jeho prodeje, darování, zatížení zástavním právem a podobně. Je nemyslitelné, aby zakladatel předal tyto kompetence osobě, u které by nebyl přesvědčený, že bude s majetkem nakládat plně podle jeho představ.

Zakladatel svěřenského fondu si tedy může stanovit podmínky, jak bude svěřenský fond řízen?

K založení svěřenského fondu jsou třeba dvě základní věci. Zaprvé existence zakládací listiny, kterou zakladatel vyčlení určitou část svého majetku a stanoví jeho účel. Zadruhé správce, který se zaváže vyčleněný majetek spravovat. Zakladatel má při tvorbě statutu i smlouvy se správcem téměř neomezené možnosti, jak nastavit pravidla pro jeho fungování. Může tak správci uložit přesná pravidla, jak se má s majetkem nakládat nebo jak má postupovat v konkrétních situacích.

Ztrácí skutečně majitel založením svěřenského fondu přímou kontrolu nad svým majetkem? Narážím na to, že Echo24.cz citovalo slova Andreje Babiše, který řekl: „Mám právo veta pro případ, že by se mi nějaké investice nebo obchod nelíbily.“

To záleží na tom, jak se pravidla fungování konkrétního svěřenského fondu nastaví. Zakladatel může skutečně kontrolu nad svým majetkem úplně ztratit, ale může si ponechat i velmi široké kompetence, nebo být dokonce sám ve svěřenském fondu správcem. Možnosti individuální úpravy jsou velmi flexibilní, záleží na záměru zakladatele.

Předpokládáte, že se v České republice objeví další případy politiků, kteří budou svůj majetek předávat do svěřenských fondů?

Můžeme jenom hádat, ale vyloučit to samozřejmě nelze.