Filip Koutný pracoval dvacet čtyři let v bance HSBC. Jeho místo bylo zrušeno poté, co vypovídal v kauze Čapí hnízdo. Jak zaznělo i u soudu, potvrdil, že by hotelový komplex nikdy nedostal tak vysokou půjčku, kdyby nebylo jasné, že patří do holdingu Agrofert. A totéž nyní muž, který se s bankou soudí o neplatnost výpovědi, zopakoval i v rozhovoru pro deník FORUM 24.
Mohl byste popsat, co se stalo před tím, než jste byl propuštěn z banky HSBC?
V bance jsem pracoval dvacet čtyři let. Jak zaznělo v mém sporu s bankou, po těchto dvaceti čtyřech letech, hned následující měsíc po mém srpnovém výslechu na Policii ČR v případu Čapí hnízdo, banka rozhodla, že moje místo zruší. Oznámili mi to na konci října, ale jak u soudu zaznělo, rozhodli hned v září. Zamýšlené datum ukončení spolupráce mělo být k 1. lednu 2021.
Co bylo náplní vaší práce?
To, co jsem dělal, byla pozice treasurera, ředitele treasury, neboli global markets, jak se tomu někdy v bankách říká. Obnáší to odpovědnost za všechny tržní limity a pozice, které banka z titulu své aktivity s klienty a ostatními bankami má, a to buďto vnitřní, nebo jsou tyto limity nastaveny regulatorně. Podobně jako loď nesmí přijet moc blízko ke břehu a může kotvit jen někde, tak bankovní instituce musí operovat v rámci schváleného prostoru.
Znamená to, že pokud by taková pozice byla v rámci nějaké reorganizace zrušena, všechny vaše pravomoci by přešly na jiné zaměstnance? Bylo by asi dost zvláštní, kdyby je již nikdo neměl.
Je to součást naší argumentace u soudu. Má pozice v bance de facto zůstala, dělá ji můj někdejší kolega. Interní komunikace banky, která je ve spisu, mluví o tom, že až budu vyřešen, přistoupí se k návratu do původní struktury.
Je to tedy běžná pozice v bance?
Má ji v té či oné formě každá banka, protože každá banka je povinna dodržovat zákonné limity. Každá instituce tato omezení uvnitř nějakým způsobem distribuuje, tudíž i každá pobočka své limity a pozice má a musí se o ně náležitě starat.
Kdy jste se poprvé setkal s názvem Čapí hnízdo?
Byla to součást mé výpovědi u soudu. Bylo to hned na začátku celého případu. Jak jsem uváděl, moje znalost vztahů se skupinou Agrofert se datovala výrazně dále do minulosti.
Vy jste v podstatě jediný, kdo takříkajíc neztratil u soudu paměť. Když se kauza Čapí hnízdo začala vyšetřovat, zaznamenal jste, že by se věc v bance nějak řešila?
Řešil se veřejný obraz instituce. Záměr byl nekomentovat.
O výpovědi jste byl informován 3 měsíce po výslechu na policii. Byl jste překvapen? Změnila se v té době v bance atmosféra?
Velice mne to překvapilo, nečekal jsem to.
Setkal jste se třeba s nějakými výhradami vůči vaší práci?
To se nestalo. Moje služba byla exemplární, všechna hodnocení, která na mě kdy nadřízení měli, byla pozitivní. Žádné výhrady ani žádné varování, byl to pro mě absolutně blesk z čistého nebe.
Jak jste reagoval?
Poté, co člověk rozdýchal prvotní šok, zbyly dvě emoce. Jedna byla taková, abych práci předal tak, aby po mně nezůstalo spáleniště s případnými průšvihy. Druhá byla, že to takhle nemůžu nechat, protože pokud jsem se jednou rozhodl paměť neztratit, tak se sebou nenechám vytřít podlahu tímto způsobem.
Jste přesvědčen o tom, že vaše výpověď souvisí s tím, co jste řekl na policii v kauze Čapí hnízdo?
Máme tu co do činění s bankou, která má nekonečné zdroje situaci nějakým způsobem utvářet. A další dotčenou entitou je jeden z největších byznysů v Česku, opět s nekonečným dosahem lidských a finančních zdrojů. Banka mi nabídla, že mi k výslechu na policii uhradí právní kancelář, kterou mi vybrala. Důvěřoval jsem jim jako svým advokátům. Šok pro mne byl, když ta stejná kancelář proti mně začala zastupovat banku u soudu. U soudního jednání mi vmetli do tváře, že na policii nebyli moji zástupci, ale zástupci banky – to mi však při výslechu na policii neřekli a chovali se jako moji zástupci. Můj pohled na to je, že buď to je v přímém propojení, a nechci spekulovat nad tím, kudy ta vazba mohla jít, nebo je to mravní selhání entity, která si měla uvědomit, že její zaměstnanec bere jistá rizika. Jakkoli by toto byla jen časová souslednost a konjunkce Marsu a Jupitera, banka měla reagovat jinak.
Vy jste v bance byl dlouho, měl jste kolegy. Jak reagovali? Byli překvapeni, že jste dostal výpověď?
Určitě tam bylo velké překvapení. Hlavně proto, že optimalizace banky, kterou je toto odůvodňováno, obnášela řekněme podpůrné role, backoffice, všechno, co se nepotkává s klienty. To nebyl případ našeho oddělení, takže i proto to bylo překvapení.
Kdybyste se dnes ocitl ve stejné situaci a mohl se vrátit v čase, myslíte, že byste se zachoval jinak?
Myslím, že situace si vybírají nás, nikoli my je. To, že se člověk v nějaké takové situaci ocitne, mu dává možnost volby a variantu exitu a schování se, nebo toho, že, ústy generála Pattona, nebude muset vnoučatům říkat, že se tehdy bál. Chci věřit sám sobě, že ne.
Vy jste se ocitl v pozici whistleblowera, jak se dnes říká. Byl jste propuštěn. Nikdo se za vás nepostavil. Jak se na to díváte?
Je to morální selhání na straně bývalého zaměstnavatele. Osobní rozměr je možná devastující v širším kontextu. Pokud se chceme seriózně bavit o potírání korupce a kriminálních činů obecně ve vyšších ekonomických či politických sférách, bez svědků se neobejdeme. Tohle je případ, který ukazuje, jak velkým rizikům je každý svědek vystaven a jak obrovskou ekonomickou zátěž musí snášet, pokud nezvolí variantu, že si nepamatuje zhola nic.
Zklamal vás přístup vašeho zaměstnavatele nebo i právě těch lidí, kteří „ztratili paměť“?
Někde to bylo očekávatelné, někde to bylo na pomezí studené britské ironie. Jeden z nadřízených mi řekl, že budoucí zaměstnavatel určitě bude rád, že jsem mluvil pravdu. Škála dojmů byla široká stejně jako poté, co se situace medializovala po mém výslechu u soudu. Spousta lidí ale reagovala naprosto skvěle.
Měl jste někdy obavy o svoji bezpečnost?
Napadlo mě to, ale nechci se pouštět do paranoidních konstrukcí.
Pojďme ještě konkrétně k Čapímu hnízdu. Vy jste se znal s paní Procházkovou, spolupracoval jste s ní několik let. Bylo vždycky evidentní, že vystupuje za holding Agrofert?
Absolutně.
Nikdy to nebylo tak, že by bylo jasné, že teď mluví za Čapí hnízdo, za jinou, oddělenou firmu?
Ne.
Myslíte si, že kdyby ta firma byla samostatná, mohla by dostat takové financování?
Tak jak jsem vypověděl u soudu, rozhodně ne. Uvědomme si, že v roce 2008 začala finanční krize a zhroutily se finanční trhy. Banka, která financuje zahraniční obchod, exportéry, by měla financovat středočeskou farmu, hotelový komplex? Je to absolutně vyloučené. Takovému start-upu v této částce nikdo peníze nedá ani dnes, ani tehdy.
Byl jste také někdy svědkem vyjádření, že jde o srdeční záležitost pana Babiše?
Ano, to je přesně to, co jsem vypověděl. Paní Procházková tak označovala projekt farmy. Když jsem potom poprvé na Čapím hnízdě byl, sama paní Procházková mi ukazovala Babišovu rezidenci.
Kdy jste tam byl poprvé?
To byl výroční meeting pořádaný pro banky, řekl bych v roce 2012 nebo 2013.
Ohledně dotace, kterou farma dostala, měla o ní banka nějaké informace?
Každá finanční instituce vychází z nějakých základních předpokladů, třeba z toho, že klient má v pořádku daňové přiznání. To, že tam je dotace, je součástí dokumentů u soudu diskutovaných. Věděli jsme to, ale nijak dál jsme to neřešili. Jde o věc, o níž předpokládáte, že ji klient bude mít v pořádku.
Je to ale asi také malá částka oproti tomu, jak velké prostředky byly potřeba, ne?
To byla jedna z věcí, nad kterou se spousta lidí pozastavovala.
Bylo evidentní, že se jedná o součást holdingu Agrofert, vy říkáte, že by taková samostatná firma ty finanční prostředky nemohla získat. Když dnes sledujete soud, nezdá se vám argumentace obhajoby trochu absurdní? Šlo by přece i o znevěrohodnění banky samotné.
Znevěrohodnění je tam více. Státní zástupce Jaroslav Šaroch ve svém odůvodnění odložení případu v roce 2019 uvedl, že výslechem kolegů byla vyloučena pravdivost záznamu banky o úvěrovém případu. To samo o sobě je pro jakoukoli finanční instituci devastující oznámení. Absurdita celé situace je i v tom, že na to vlastně nikdo nereagoval.
Myslíte, že se banka neohradila?
Například, ale je tu i regulatorní rozměr takového konstatování.
Jak vy teď žijete? Čekáte na to, jak dopadne soud s bankou?
Žiji z úspor. Rozhodnutí ohledně sporu s bankou je důležité a rozhlížím se po oblastech, které s bankovnictvím souvisejí co nejméně.
Kdybyste u soudu uspěl, co by pro vás byl nejlepší výsledek?
Pocit, že za splnění občanské povinnosti nemá být svědek potrestán. Pocit, že odvetná opatření nejsou tolerována. Samozřejmě návrat do zaměstnání.