Hordy barbarů jsou před branami. Tak se dá číst varování mnoha komentátorů. V podstatě říkají to, co si myslí internetový lid v debatách pod články. Vypadá to tak, že v nejbližší době bude každá druhý Evropan podřezán a Evropanka znásilněna.
Skutečná fakta jsou poněkud jiná.
Německý Bundeskriminalamt předložil situační zprávu nazvanou Kriminalita v kontextu přistěhovalectví. Položená otázka zněla, nakolik uprchlická krize měla dopad na rozvoj kriminality v Německu. Píše o tom německý Der Spiegel. Kriminalisté pro ten účel shromáždili data ze spolkových zemí, od vlády a celních úřadů.
Podstatné z dvacetistránkové analýzy je, že kriminalita roste, ale roste zřetelně pomaleji, než by dával tušit rostoucí počet přistěhovalců. Ve třech prvních čtvrtletích roku 2015 registrovaly bezpečnostní úřady asi 114 000 objasněných trestných činů, na kterých se podílel přinejmenším jeden přistěhovalec.
V předchozím roce to bylo 116 000 deliktů. Jen mezi lednem a říjnem 2015 však Spolkový úřad pro uprchlíky a migraci (Bamf) registroval pouze 758 000 žadatelů o azyl. Studie je založena na policejních datech. Německý ministr vnitra Thomas de Maizière (CDU) řekl, že údaje nám umožňují říci, že uprchlíci jsou stejně tak náchylní (či nenáchylní) k páchání trestných činů jako místní obyvatelstvo. „Většina z nich nepáchá žádné trestné činy, spíše v Německu hledají ochranu a klid.“
Jedna třetina policejně zachycených trestných činů se týká majetkových deliktů a falšování dokladů totožnosti. Třetina jsou krádeže a asi 16 procent se týká brutality, tedy ublížení na zdraví, vyhrožování a nátlaku. Sexuální napadení a usmrcení netvoří ani 0,1 procenta.
Prudce stoupl počet činů, které páchají přistěhovalci na přistěhovalcích. Do toho se počítají také rvačky, ke kterým dochází podle expertů v uprchlických zařízeních skoro týdně. Podle analýzy vedou k trestným činům také etnicko-kulturní a náboženské konflikty.
André Schulz, předseda Bundes Deutscher Kriminalbeamter (BDK), říká, že nárůst počtu případů je kriminologicky objasnitelný a je zvladatelný normální kriminalistickou a policejní prací. V každém případě je ale dnes policie velmi vytížená a jde to na úkor jiných oblastí, kde už je obtížné vést vyšetřování. Bude třeba najít další personální a materiální zdroje.
Je také zajímavé podívat se na to, které národnosti patří nejčastější delikventy. Srbové, obyvatelé Kosova a Makedonci se dopouštějí trestných činů čtyřikrát častěji, než by odpovídalo jejich celkovému podílu mezi uchazeči o azyl. „Podreprezentováni“ jsou oproti tomu Syřané a Iráčané.
Kriminální ředitel Ulf Küch řekl Spiegelu, že „nejsou žádné syrské a irácké a kurdské rodiny, které by nám dělaly problémy. Je to úplně naopak.“
Dalším faktem je, že roste počet násilných činů proti přistěhovalcům. Pravicovým extremistům se připisuje letos asi 600 útoků, což je třikrát více než minulý rok.
Pointa tohoto článku je mimo jiné v tom, že jsem ho napsal několik hodin před teroristickými útoky v Paříži. Než jsem ho stačil publikovat, všechno se změnilo, a kdybychom zveřejnili něco o tom, že uprchlíci a muslimové nejsou automaticky zločinci, vypadali bychom jako z jiné planety. Ne že by to nebyla pravda, ale emočně by to asi řada lidí nestrávila. Jsme ale o pár dní dál. Čísla jsou čísla. S tím nic nenaděláme.
Tak to tedy napíšeme, jak to je, a pak si necháme vynadat, že jsme naivní sluníčka, co ohrožují evropskou civilizaci. Jak mi tuhle napsal jeden obránce evropských hodnot, občan P. Z. z Krnova: „Autor článku je nebezpečná demagogická zrůda obhajující rasismus a znásilňování, doufám že brzo chcípne.“
Tak jistě, nikdo není dokonalý.