Pro českou demokracii a novinařinu je podle předsedy poslaneckého klubu Pirátů Jakuba Michálka prodej Mafry ze svěřenského fondu expremiéra Andreje Babiše (ANO) dobrou zprávou. Právě Michálek inicioval zpřísnění zákona o střetu zájmů, který je jedním z důvodů prodeje největší české mediální společnosti. Mafru kupuje majitel investiční společnosti Kaprain Holdings Karel Pražák.

„Po deseti letech od koupě MF DNES a Lidových novin končí oligarcha Babiš s vlastnictvím médií. Pár dnů po zpřísnění zákona proti střetu zájmů, který jsem inicioval. Pro českou demokracii a novinařinu je to skvělá zpráva. Přeji novým vlastníkům, aby novinám vrátili dřívější lesk,“ napsal v reakci na prodej vydavatelství poslanec a předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek na sociální síť X.

Vydavatelství Mafra a chemičku Synthesia ze svěřenského fondu bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO) kupuje miliardář Karel Pražák. Webu Seznam Zprávy to potvrdil zdroj z mediálního domu Mafra obeznámený s detaily transakce. Obchod ještě musí schválit antimonopolní úřady.

Zatím není jisté, zda bude Pražák konečným majitelem mediálního domu Mafra. Podle spekulací je možné, že Pražák mediální dům obratem přeprodá uhlobaronu Pavlu Tykačovi. „Kupujícím celého balíku má být podle poslední dohody Karel Pražák. Součástí smlouvy je ale pasáž, podle níž Mafru přeprodává právě Tykačovi,” řekl webu Neovlivní.cz zdroj ze zákulisí celého obchodu. To, že Tykač jednal s Pražákem, potvrdil prý i další byznysmen, který má o jednání informace.

Zákaz vlastnictví médií vrcholnými politiky bude od příštího roku přísnější, podobně jako přijímání dotací a pobídek. Média například nebudou moci politici převádět na osobu blízkou nebo do svěřenského fondu, za porušení povinností budou hrozit vyšší pokuty. Zpřísnění takzvaného „lex Babiš“ se kvůli chybějící regulaci nevztahuje na internetová média. Prezident Petr Pavel tyto úpravy zákona o střetu zájmů podepsal na začátku sprna. Novelu zákona inicioval předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek.

Změny jsou součástí novely o politických stranách, která mění organizaci Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí. Podle nich část pravomocí předsedy Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí převezme také od příštího roku nově pětičlenné kolegium, složené z předsedy a členů úřadu.

Schvalování změn ve Sněmovně brzdilo opoziční hnutí ANO v čele s Andrejem Babišem, který už po prvním zpřísnění zákona vložil v roce 2017 akcie svých firem Agrofert a SynBiol do svěřenských fondů. Pod Agrofert spadá skupina Mafra, která patří k největším mediálním domům v Česku. Politikům, na něž se bude nová úprava ohledně médií vztahovat, dává novela šedesátidenní lhůtu na to, aby se s ní vypořádali.

Předloha zejména zpřísňuje ustanovení, které brání například poslancům, senátorům, členům vlády a nově i prezidentovi provozovat rozhlasové a televizní vysílání a vydávat periodický tisk. Aby nebylo možné zákaz obcházet, bude se vztahovat na skutečného majitele provozovatele médií, nikoli na ovládající osobu. Stejně tomu bude u společností v případě zákazu přijímání dotací a investičních pobídek, který míří na členy vlády a nově na hlavu státu.

U médií stanoví schválená novela výjimky. Zákaz by se nevztahoval na případy, kdy periodický tisk vydávají politické strany a hnutí, jejich instituty nebo jimi ovládané společnosti, ani na média, jejichž provozovatelé nemusí vydávat účetní výroční zprávu.

Předloha dále upravuje pokuty za porušení zákazu provozování některých médiích. Funkcionáři, který by se dopustil přestupku prostřednictvím firmy, by mohl dohledový úřad uložit podle návrhu sankci až do tří procent aktiv této společnosti. Před pokutou by úřad navíc nejprve uložil „vhodné opatření“, například prodej média.