NÁZOR / Naštěstí už máme teplé jaro, a když se přátelé cizích mocností odkopávají, nehrozí jim nutně nachlazení. Jaroslav Foldyna se odkopával 22. dubna na Parlamentních listech a bylo to výživné.
„Vláda Petra Fialy je asi nejhorší vládou od roku 1918, a proto se opozice musí spojit a pokusit se té vlády zbavit dřív, než naši zem a náš národ zničí. Kdyby se teď otevřela zem a z ní vystoupil sám Lucifer a nabídl by mi v této věci spojenectví, tak bych jeho nabídku přijal,“ vykládá Foldyna.
Věříme, Lucifer bude nejspíš mluvit rusky, tak to se nějak domluví. Pokud už nejsou domluveni předem.
Tazatel, tedy nadhazovač prima otázek, pak hned práská na spoluobčany: „Prý mezi účastníky protidemonstrace byli i Češi a mezi nimi i starosta Řeporyjí Pavel Novotný.“
„Vážně?“ podivuje se muž Tomia Okamury. „K tomu můžu říct snad jen to, že lidem, kteří, zabalení do vlajky cizí země, pokřikují hesla oslavující cizí zem, se dřív říkalo zrádci nebo kolaboranti. Doba se ale mění, takže dnes to zřejmě budou mimořádně politicky uvědomělí, pokrokově liberální demokraté a případná podpora neonacismu z jejich strany na tom nic nemůže změnit, protože jde o nejvěrnější podporovatele vlády Petra Fialy.“
Pak následuje charakteristika vlády Petra Fialy.
„Ždíme vlastní lidi do krve a všechno, co z nich vydře, posílá do zahraničí, aby podpořila zájmy cizích mocností a jejich oligarchů a byrokratů… Dále: vinou aktivistické… ne, to není správné slovo… vinou fantasmagorické zahraniční politiky se naše země ocitá v mezinárodní izolaci, a co je nejhorší – hrozí stále větší nebezpečí, že budeme zataženi do války. To už ale není jenom špatná politika, to je zločin a ti, kdo jsou za toto všechno zodpovědní, musí skončit před spravedlivým soudem,“ vtělil se do Foldyny archanděl pomsty.
Jaroslav Foldyna má zřejmě velkou životní ambici. Až se jednou v Treťjakovské galerii bude v jednom sále konat výstava Putinových rohožek, dostanou tam Foldyna, Tomio Okamura, Zuzana Majerová a další celou jednu vitrínu. Ta další bude vyhrazena pro exponáty z Institutu Václava Klause. Dostane se na každého; exempláře, které skončí v depozitáři, se budou používat průběžně, aby to nebyla taková nuda.