Málokdo možná ví, že slovenský fotograf Robert Vano jako jeden z mála používá stále klasické fotografické metody. Na dnešní Kreativní snídani Europapier se svěřil s tím, že ze začátku byl digitální fotografií zcela fascinován. Jeho nadšení ale opadlo, když zjistil, že stejnou technikou může fotit i tříleté dítě. Přirovnal to k příchodu fotografie mezi malíře: Ti špatní se stali fotografy, ti dobří zůstali u malování. Podobný názor na modernity měla i Vanova babička, když odmítla mixér a trvala na hnětení těsta vlastníma rukama. Podle fotografa je to s jeho uměním podobné.
Digitální fotografie ale zatím vítězí, amatéři už si doma fotografie nezvětšují. Když začaly postupně mizet z prodeje kvalitní fotopapíry, rozhodl se Robert Vano zapátrat, jak to dělali fotografičtí průkopníci před příchodem chemie. Nejvíce se mu zamlouvala technika z roku 1850. Papír se potře platinou, nechá osvítit sluncem a pak vymyje čistou vodou. Podle fotografových slov nastal mnohaletý boj člověka nejen s hmotou, ale i se všemi přírodními živly. Nejdříve nemohl najít ten vhodný papír, musí být zcela přírodní, potom zas zašlo slunce při osvěcování. Každý pokus byl navíc díky použité platině velice finančně náročný. Při jednom z nich se například použitý papír po několikahodinovém vyplachování ve vodě úplně rozpustil. Robert Vano přidal i historku o tom, jak se rozhodl použít místo nespolehlivého slunce UV lampu a byl odkázán na prodejny pro pěstitele konopí. V té době zrovna fotograf zahlédl v televizi reportáž o Vietnamcích, pěstujících v halách marihuanu. Zašel tedy v místě bydliště na roh do večerky a místních Vietnamců, do té doby velmi přátelských, se začal vyptávat. Nakonec na něj zavolali posily a vyvedli ho ven.
Robert Vano se ale nenechal odradit a po několika letech doladil vše k dokonalosti. Výsledné fotografie působí nádherně. Jsou moderní a zároveň retro, místo lesklé fotky totiž držíte v ruce ruční papír. V éře digitálů, kdy se chrlí tisíce snímků denně, můžete mít opět pocit originálu, jedinečnosti tohoto média. Fotografie je stále uměním.