Při sobotním útoku ukrajinských dronů na leteckou základnu u Oleněgorsku na poloostrově Kola přišli Rusové o strategický bombardér Tu-22M3. Operace mezi vojenskými experty vzbudila pozornost tím, že se odehrála v rekordní vzdálenosti 1800 kilometrů od ukrajinských hranic. „Těmito zásahy hluboko uvnitř Ruska Ukrajina ukazuje, že ‚nikde nejste v bezpečí‘, ani na poloostrově Kola,“ uvedl Johan Norberg ze Švédské agentury pro obranný výzkum (FOI).

„Rusko teď možná bude muset přesunout své bombardéry na jiné základny, a to vytváří problémy. Ztíží to jeho operace, ale nezabrání jim,“ dodal Norberg. Také Kristian Åtland, hlavní vědecký pracovník Norského obranného výzkumného ústavu, se domnívá, že útok na základnu Oleňja by u Rusů mohl vzbudit pocit zranitelnosti.

„V evropské části Ruska je stále méně míst, která jsou mimo dosah ukrajinských dronů. Putin měl dosud pravděpodobně pocit, že poloostrov Kola je bezpečným koutem Ruska, a proto sem přesunul několik bombardérů z jihu země. Ukrajina chce zřejmě říct, že ani tam nejsou ruské bombardéry v bezpečí.“

Úspěch pro Ukrajinu, fiasko pro Rusko

Podle bývalého šéfa švédského letectva Matse Helgessona bude teď Rusko muset přehodnotit způsob ochrany svých strategických bombardérů, které jsou používány k odpalování řízených střel na Ukrajinu. „Rusko bude nuceno vázat prostředky protivzdušné obrany daleko od oblasti bojů, což je pro Ukrajinu pozitivní. Zmenší to ruské možnosti ochrany blíže k frontě.“

Dále čtěte

„Musíme si zvyknout, že na hranicích máme válku.“ Severské státy po útoku na ruskou základnu zbystřily

Po sobotním útoku ukrajinských dronů na ruskou leteckou základnu u města Oleněgorsk na poloostrově Kola jsou severské země ve střehu.

O úspěchu pro Ukrajinu v této souvislosti hovoří i Joakim Paasikivi, bývalý švédský podplukovník a expert na Rusko. Podle něj je důvodem, proč Rusko létá ze základny Oleňja, právě ochrana bombardérů, které tam drží daleko od ukrajinských hranic. „Pokud Ukrajinci použili dron dlouhého doletu, který od začátku války vyvíjejí, ilustruje to, že Rusko nedokáže zajistit protivzdušnou obranu svého území.“

Za podobné selhání by považoval variantu, že drony vyslal ukrajinský pozemní operátor přímo z ruského území. „Pokud to udělal personál na zemi, bylo by to fiasko pro bezpečnostní službu FSB,“ uvedl Paasikivi.

V úvahu podle Kristiana Åtlanda přichází i to, že drony byly vyslány z území třetí země, tedy z Norska či Finska, které jsou poloostrovu Kola nejblíže. Expert připustil, že Rusové by z něčeho takového mohli severské státy obvinit. Johan Norberg se však domnívá, že v zájmu Ruska není vyvolat vojenskou konfrontaci s NATO. „Většina vojenských zdrojů je vázána na Ukrajině, která je pro Rusko v tuto chvíli nejdůležitější,“ prohlásil.

Dále čtěte

Objednejte si plakát Putinův zlý sen a ukažte všem, jak bude vypadat rozdělené Rusko

Chcete si doma pověsit opravdu vydařený plakát? Chcete mít něco, čím před volbami vyjádříte svůj názor? Tak právě pro vás…

Jak již deník FORUM 24 informoval, sobotním útokem se dějiště války významně posunulo k hranicím severských států. Jejich představitelé uklidňovali veřejnost, že není důvod k obavám, ale je třeba být ostražitý.

Finský prezident Alexander Stubb mimo jiné prohlásil: „Musíme si také zvyknout na fakt, že Ukrajina musí použít všechny prostředky, aby tuto válku vyhrála. To znamená i různé druhy úderů.“ S tím souhlasí i Joakim Paasikivi. „Rusko zahájilo válku a Ukrajina má plné právo udeřit na jakýkoli cíl, který jí mezinárodní právo dovoluje.“

Poloostrov Kola je jednou z nejdůležitějších ruských vojenských oblastí. Kromě strategických bombardérů se zde nacházejí základny pro jaderné ponorky.