V pondělí 26. června proběhne konference skupiny Evropských lidovců s názvem „Silnější Evropa: bezpečnost a obrana Unie a západního Balkánu“. Skutečnost, že skupina vybrala jako místo konání Split, který leží necelých 50 kilometrů od hranic s Bosnou a Hercegovinou, jistě není náhodná. Toto město a jeho širší okolí sloužilo léta jako klíčové útočiště pro ty, kteří utíkali před válkou v Bosně a Hercegovině. Právě ve Splitu byla v červenci 1995 podepsána deklarace, která připravila půdu pro Daytonskou mírovou dohodu, která v prosinci 1995 oficiálně ukončila válku.
V listopadu loňského roku prodloužila Rada bezpečnosti OSN mandát mise EUFOR-Althea, která je často považována za nejúspěšnější vojenskou a civilní misi Evropské unie. Do roku 2004 částečně zajišťovaly mír a stabilitu Stabilizační síly (SFOR) a Implementační síly (IFOR) pod vedením NATO. Od té doby jsou stabilizační síly EUFOR-Althea pod vedením Evropské unie pověřeny pomocí při realizaci vojenských cílů zakotvených v Daytonské mírové dohodě z roku 1995. EU se podařilo zajistit mír a stabilitu v zemi, přičemž spolupráce s místními orgány snížila celkový počet vojáků ze 400 000 na armádu složenou z 10 000 vojáků ve třech vojenských složkách pod společným velením na státní úrovni.
Ačkoli mise EUFOR-Althea nepochybně přispěla k trvalému míru, nesmíme zapomínat na to, že Bosna a Hercegovina není ani 27 let od skončení války ještě ani zdaleka stabilní. Političtí aktéři stále přiživují rozpory a pokusy o odtržení, zatímco nevyřešené otázky, jako je například volební zákon, zpomalují cestu země do EU. Dodnes se o udržení míru a stability stará Úřad vysokého představitele a Rada pro implementaci míru. Evropská sedmadvacítka i přesto v prosinci loňského roku udělila Bosně a Hercegovině status kandidátské země. Toto rozhodnutí bylo historické a svědčí o zlomovém okamžiku v evropské politice rozšiřování.
Ruská agrese proti Ukrajině vyvolala ve světě tlakovou vlnu, které je vystaven především západní Balkán. EU příliš dlouho neplnila své politické sliby, čímž podkopávala svou důvěryhodnost v tomto regionu a následně vytvářela vakuum, kterého dychtivě využívalo Rusko, Čína a další aktéři. Rozsáhlé dezinformační a propagandistické kampaně destabilizovaly demokratické instituce a úsilí o smíření.
V současném geopolitickém kontextu si nemůžeme dovolit nadále zanedbávat region, který je často považován za slabé místo Evropy. Koneckonců naše vlastní bezpečnost v Evropské unii je neoddělitelná od bezpečnosti a stability v našem bezprostředním sousedství. Do budoucna musíme dostát svým závazkům na politické úrovni. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová nedávno představila nový plán pro západní Balkán. Navrhuje aktivnější přístup k rozšíření, zajištění bezpečnosti a stability v regionu a oživení evropské perspektivy zemí, které se v roce 1999 v Sarajevu a na záhřebském summitu v roce 2000 vydaly na cestu ke členství v EU. Dvacet let od slibu rychlého přistoupení musí být naše politika rozšíření předvídatelná, soudržná a důvěryhodná.
Předsedkyně evropského parlamentu Roberta Metsolaová tento týden v Záhřebu u příležitosti desátého výročí vstupu Chorvatské republiky do EU ocenila roli, kterou chorvatská vláda sehrála v integraci západního Balkánu do EU. Vyzvala k urychlení procesu rozšiřování, protože jen to je zárukou, že tyto země nebudou vyřazeny z naší evropské rodiny. Toto odhodlání nebylo nikdy tak zřejmé jako během chorvatského předsednictví v Radě EU v roce 2020, kdy premiér Andrej Plenković po mnoha letech vrátil rozšíření na program Evropské unie. Pod jeho vedením sehrálo Chorvatsko nepopiratelnou roli při odblokování přístupových jednání s Albánií a Severní Makedonií. Díky osobnímu úsilí premiéra Plenkoviće se podařilo vyřešit anomálii volebního zákona v Bosně a Hercegovině, který více než dvacet let zbavoval Chorvaty volebního práva a stavěl je do pozice druhořadého společenství, a díky jeho důraznému prosazování na evropské úrovni byl zemi v prosinci loňského roku konečně udělen status kandidátské země na členství v EU. Po celou dobu se Chorvatsko projevovalo jako důsledný a upřímný partner všech zemí západního Balkánu a silný zastánce jejich evropské integrace.
Vzhledem k nadcházející konferenci skupiny EPP ve Splitu by mělo být nejsilnějším poselstvím jediné: ve světle ruské agrese proti Ukrajině je role naší politiky rozšiřování všechno, jen ne oslabená. Naopak: zůstává nejsilnějším geopolitickým nástrojem, který má EU k dispozici, a zásadním nástrojem pro podporu míru a stability v kontinentální Evropě.
Článek byl publikován před zahájením konference.
Autory jsou česká europoslankyně Michaela Šojdrová (KDU-ČSL) a europoslanec David McAllister.