Premiér Petr Fiala (ODS) FOTO: Úřad vlády ČR
FOTO: Úřad vlády ČR
Pro zavedení spoluúčasti pacientů podle premiéra Petra Fialy (ODS) nyní není politická podpora. ODS to podle něj už zkusila a zaplatila za to, řekl na konferenci Unie zaměstnavatelských svazů Zdravotnictví 2024. Podle průzkumu Svazu zdravotních pojišťoven (SZP) z loňského roku vyšší spoluúčast odmítá 41 procent obyvatel. Dobrovolné připojištění za vyšší kvalitu služeb podporuje 69 procent Čechů.
Premiér na dotaz z publika odpověděl, že přímé platby od pacientů jsou stále politické tabu, protože pro to není většina. „Jsem z politické strany, která se pokusila tuto situaci před mnoha lety změnit, a těžce za to zaplatila. Nebudeme dělat stejnou chybu ve chvíli, kdy pro to není společenská podpora,“ uvedl Fiala.
Podle Fialy je možné si individuálně myslet, že by to bylo pro udržitelnost systému veřejného zdravotnictví prospěšné. Může to být také součástí doporučení odborníků. „Ale čekat, že něco takového se v krátké době stane, by byla iluze,“ dodal.
Podle hejtmana Plzeňského kraje Rudolfa Špotáka (Piráti) by se ale diskuse vést měla. „Pokud to stále pro vládu a pro politické strany bude tabu, tak se obávám, že za to zaplatíme všichni,“ dodal.
Výdaje na zdravotní péči v Česku byly v roce 2021 podle nové publikace Českého statistického úřadu 579,6 miliardy korun. Zdravotní pojišťovny prostřednictvím systému zdravotního pojištění zaplatily 71 procent (411,4 miliardy Kč). Z veřejných rozpočtů šlo na zdravotní péči 89,5 miliardy korun, domácnosti zaplatily 73,8 miliardy korun a ze soukromých zdrojů, které například zahrnují dobrovolné platby na zdravotní péči neziskových organizací, to bylo pět miliard korun. Spoluúčast pacientů se projevuje například v doplatcích na léky na recept nebo platbách za zdravotní pomůcky, které pojišťovny platí částečně. Hrazena pacientem je také významná část stomatologické péče.
Pro příští rok počítá systém veřejného zdravotního pojištění podle Fialy s výdaji téměř 500 miliardy korun. Přispívají do něj zaměstnanci, zaměstnavatelé a stát platbami za takzvané státní pojištěnce. Jejich automatickou valorizaci Fiala označil za jeden z kroků vlády, které vedou ke stabilizaci systému.
Možnost připlatit si za lepší zdravotnictví dobrovolně podle průzkumu SZP zcela odmítá 31 procent lidí. Asi 45 procent respondentů by souhlasilo jen s připlácením za služby zvyšující komfort, 24 procent i za vyšší kvalitu. Mezi možnými příplatkovými službami by lidé byli nejvíce ochotni platit za vyšší pohodlí, například za jednolůžkový pokoj v nemocnici (44 procent) nebo lepší základní pomůcky (36 procent). Zhruba pětina by souhlasila s příplatkem za rychlejší ošetření a 17 procent za možnost vyšetření v konkrétním zařízení či konkrétním lékařem.
Současná vláda má možnost dobrovolného připojištění ke zdravotnímu pojištění v programovém prohlášení, ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) vloni v listopadu uvedl, že na něm bude pracovat. Přinést by podle něj mohlo k současným asi 300 miliardám korun vybraným na pojistném zhruba tři až pět procent navíc. Ředitel největší zdravotní pojišťovny VZP Zdeněk Kabátek odhaduje nižší výnos, zhruba 1,5 až dvě procenta navíc.
Zdravotnické nadstandardy prosadila vláda Petra Nečase (ODS), od roku 2012 získali pacienti možnost legálně si připlatit za lepší péči. První seznam nadstandardů, vydaný ministerstvem zdravotnictví, obsahoval 18 položek. Mimo jiné některá nepovinná očkování, lehčí sádry či lepší nitrooční čočky. Nadstandardy a další prvky tehdejší zdravotnické reformy v červenci 2013 zrušil Ústavní soud.
