Provoz na kontroverzním Krymském mostě byl v sobotu ráno zastaven, oznámil ministr dopravy anektovaného poloostrova Krym Mykola Lukašenko. Důvodem mají být technické problémy. Ve směru z okupovaného území směrem do Ruska se vytvořila dva kilometry dlouhá kolona.
„Provoz na Krymském mostu byl z technických důvodů pozastaven a bude obnoven v nejbližší době. Omlouváme se za dočasné nepříjemnosti. Trajektový přejezd funguje jako obvykle,“ oznámil Lukašenko, jehož slova citoval na sociální síti poradce šéfa anektovaného poloostrova Oleg Krjučkov. Co konkrétně se stalo, není jasné.
Mapy podle ruských médií ukazují, že se ve směru od poloostrova Krym vytvořila asi dva kilometry dlouhá zácpa. Ve směru na Krym má pak kolona pouze 500 metrů.
Klíčový uzel pro ruskou armádu
Krymský most spojuje ruský Krasnodarský kraj s ukrajinským poloostrovem, který Moskva anektovala v rozporu s mezinárodním právem v roce 2014.
Loni 8. října otřásl mostem mohutný výbuch, který poškodil silniční i železniční část stavby. Podle Ruska se jednalo o práci ukrajinských tajných služeb, Kreml následně v reakci spustil rozsáhlé raketové útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu i civilní cíle.
Ukrajina se k odpovědnosti za útok nepřihlásila, ale ukrajinští představitelé v minulosti opakovaně vyhrožovali, že na most zaútočí. Rusko poškozený úsek mostu opravilo a obnovilo tok dodávek na Krym, který během války sloužil jako klíčový uzel pro ruskou armádu.
Kyjev představil svůj plán pro Krym
Tajemník ukrajinské bezpečnostní rady Oleksij Danilov na začátku dubna představil plán kroků, které chce Kyjev podniknout poté, co získá zpět kontrolu nad okupovaným Krymem. Obsahuje mimo jiné záměr zbourat zmíněné strategický most, který spojuje okupovaný černomořský poloostrov s Ruskem, nebo trestní stíhání Ukrajinců, kteří pracovali pro ruskou správu Krymu. Danilov plán zveřejnil v době, kdy se ukrajinská armáda připravuje na jarní protiofenzívu v naději, že po více než 13 měsících války dosáhne nových rozhodujících úspěchů a ukončí ruskou válku.
Kreml požaduje, aby Ukrajina jako podmínku míru uznala ruskou svrchovanost nad Krymem i další územní zisky Moskvy, která formálně anektovala také čtyři ukrajinské oblasti na jihu a jihovýchodě Ukrajiny. Kyjev vyloučil jakékoli mírové rozhovory s Moskvou, dokud ruská vojska neopustí všechna okupovaná území včetně Krymu.
Danilov navrhl trestní stíhání Ukrajinců, kteří pracovali pro Moskvou jmenovanou správu Krymu, a dodal, že někteří z nich budou obviněni z trestných činů. Jiní zase přijdou o státní důchody a bude jim zakázáno pracovat ve státní správě. Chystaný postup přirovnal k procesu denacifikace Německa po druhé světové válce. V dalším z bodů programu avizoval okamžité propuštění politických vězňů, včetně mnoha Krymských Tatarů.
Všichni ruští občané, kteří se na Krym přestěhovali po roce 2014, by měli být vyhoštěni a všechny obchody s nemovitostmi uzavřené pod ruskou vládou by měly být podle Danilova anulovány.
V rámci plánu také vyzval k demolici 19 kilometrů dlouhého Krymského mostu, který Rusko postavilo mezi jihoruským Krasnodarským krajem a Krymem. Most, který je nejdelším v Evropě, v říjnu vážně poškodila bomba nastražená v nákladním automobilu. Moskva z útoku obvinila ukrajinskou vojenskou rozvědku.
Rusko poškozený úsek mostu opravilo a obnovilo tok dodávek na Krym, který během války sloužil jako klíčový uzel pro ruskou armádu.
