V Bělorusku se vyostřil konflikt mezi žoldáky tzv. Wagnerovy vojenské skupiny a bezpečnostními složkami běloruského ministerstva vnitra. Ty nechtějí spolupracovat zvláště s propuštěnými vrahy a zločinci, jejichž metody výcviku jsou často příliš brutální i pro ty nejotrlejší Lukašenkovy pohůnky, upozorňuje Centrum národního odporu. Někteří z nich tedy už Bělorusko opustili.

Hlavním důvodem konfliktu má být údajně původ bývalých zaměstnanců zesnulého Jevgenije Prigožina, který se neštítil vysvobozovat z ruských věznic ani vrahy a další násilníky, aby mu pomohli bojovat na Ukrajině, a sliboval jim za to svobodu. Ani zaměstnanci ministerstva vnitra Běloruska ale nejsou nijak nadšeni z představy, že je mají školit takové existence.

„Policisté Lukašenkova režimu odmítají pracovat s bývalými vězni a kriminálníky, kteří školí Bělorusy. Wagnerův krvavý přístup k vykonávání úkolů děsí dokonce i psy Lukašenkova režimu‘,“ píše zmíněný web.

Dále čtěte

Wagnerovci opouštějí Bělorusko, potvrdila ukrajinská pohraniční stráž. Pro Ukrajinu nepředstavují hrozbu

Počet wagnerovců v Bělorusku v poslední době klesl. Pro Ukrajinu stejně jako dříve nepředstavují významnou hrozbu. Vyplývá to z prohlášení…

Rovněž uvádí, že asi 50 instruktorů již Bělorusko opustilo a hlavní podmínkou zůstává uzavření kontraktu s ministerstvem obrany Ruské federace a pokračování v účasti ve válce na Ukrajině. V minulých třech týdnech jich také mělo více než 1500 odcestovat do Afriky, kde se Ruská federace snaží rozšiřovat svůj vliv. Jak zmíněný web již dříve uvedl, větší počet ruských žoldáků se kvůli absenci financování ze strany Ruska rozhodl odcestovat. V Bělorusku je podle jejich údajů asi 4400 wagnerovců.

Wagnerovci dorazili do Běloruska kvůli údajné dohodě, kterou během Prigožinovy vojenské vzpoury zprostředkoval mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a předákem žoldáků běloruský diktátor Alexandr Lukašenko. Na jejím základě měli být omilostněni, stejně jako jejich vůdci, kteří je vyslali v konvoji na Moskvu, aby tam potrestali údajné zrádce ruského národa.

Vojenský podnikatel Prigožin obvinil v noci z 23. na 24. června ruskou armádu z útoku na tábor wagnerovců a ti posléze obsadili ruské velicí centrum v Rostově na Donu a také klíčová vojenská stanoviště ve Voroněži. Konvoj ruských žoldáků do hlavního ruského města však nedorazil, údajně vzhledem ke zmíněné dohodě. Namísto toho odjeli wagnerovci do Běloruska, kde měli školit a zocelovat tamní armádu.

Dva měsíce po vzpouře letadlo s předními představiteli wagnerovců, včetně Prigožina a jeho blízkých spolupracovníků, patrně explodovalo a zřítilo se během letu na trase z Moskvy do Petrohradu. Podle ruských úřadů nikdo na palubě nepřežil a testy DNA následně prokázaly, že ruský podnikatel je mezi oběťmi. Pohřeb byl soukromý.

Podle amerického Institutu pro studium války je možné považovat za téměř jisté, že symbolickou popravu nařídil přímo ruský prezident. Nikdo jiný, ani nejvyšší špičky armády, by se totiž bývalého Putinova chráněnce bez jeho svolení zlikvidovat neodvážil. Akce byla navíc provedena symbolickým způsobem tak, aby jasně uzavřela celou událost ohledně vzpoury.