Miroslav Kalousek FOTO: Tomáš Rimpel / se souhlasem
FOTO: Tomáš Rimpel / se souhlasem
Premiér Petr Fiala (ODS) se na sítích pochlubil, že jeho vláda plní sliby a snižuje zadlužení Česka. Prohlásil to ovšem v souvislosti s výší červnového schodku státního rozpočtu, a to není to samé. Rozčílil tím bývalého ministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09), který se na něj utrhl s tím, že všechny sliby Fialovy vlády, jak to dají po vládnutí Andreje Babiše do pořádku, zůstávají nenaplněny.
Státní rozpočet v červnu skončil se schodkem 178 miliard a 600 milionů korun, deficit se tak zmírnil proti květnovým 210,4 miliardy korun a jedná se o nejlepší výsledek hospodaření v posledních pěti letech. Zároveň je ale schodek pátý nejhlubší v dějinách Česka.
Tyto výsledky podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) ukazují, že stát dokáže dodržet plánovaný celoroční schodek 252 miliard korun. „Pozitivní zprávou pro mě je, že celkové rozpočtové příjmy prozatím rostou vyšším tempem, než bylo plánováno, a jsou na rozdíl od předchozího roku de facto na polovině celoročního očekávaného výsledku,“ uvedl Stanjura s tím, že výdaje i přes růst některých mandatorních výdajů stagnují.
Deficit je nižší o mimořádné rozpočtové výdaje
Z červnového výsledku se zdá být nadšený především premiér Petr Fiala (ODS), který připomněl slib jeho vlády snížit zadlužení Česka. „Když jsme v roce 2021 přebírali vládu, slíbili jsme, že snížíme zadlužení naší země. A teď se jasně ukazuje, že se nám to daří plnit,“ prohlásil a připomněl, že k tomu zároveň rekordně investují do infrastruktury i naší bezpečnosti.
Zmírnění deficitu státního rozpočtu ovšem představuje snížení tempa nárůstu zadlužení země, nikoli samotného zadlužení, a na to Fialu upozornil i exministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09).
„Proboha, Petře, neztrapňuj nás zbytečně před opozicí. Nic z tohoto prohlášení není pravda,“ povzdechl si a premiérovi vysvětlil, že vláda zadlužení nesnižuje, zadlužení naopak roste. Navíc dodal, že toto je po pěti letech první rozpočet, kde nejsou rozpočtovány žádné mimořádné výdaje, například v důsledku covidové pandemie nebo energetické krize.
„O tyhle mimořádné výdaje je deficit nižší. Bohužel o nic jiného. Všechny vaše sliby, jak ‚to dáte po Babišovi do pořádku‘, zůstaly nenaplněny. Strukturální problém zůstává pořád stejný, neudělali jste s ním nic,“ rozčílil se.
Naplánovaný schodek je 252 miliard korun
Rozpočtové příjmy do konce června dosáhly 956,2 miliardy korun, proti loňskému prvnímu pololetí se zvýšily o 4,2 procenta. Pololetní výdaje byly 1,135 bilionu korun, meziročně vzrostly o 0,2 procenta.
Na příjmové straně rozpočtu nejrychleji rostlo inkaso daně z příjmu fyzických osob, které meziročně vzrostlo o osmnáct procent na 78,3 miliardy korun, příjmy státu z povinného pojistného vzrostly o devět procent na 369,9 miliardy korun a výběr spotřebních daní se meziročně zvýšil o 9,8 procenta na 74,8 miliardy korun.
Hlavním daňovým příjmem rozpočtu zůstává daň z přidané hodnoty (DPH), jejíž inkaso vzrostlo o 4,8 procenta na 180,7 miliardy korun. Z daně z příjmu právnických osob šlo do rozpočtu 108,3 miliardy korun, o 0,2 procenta méně než loni a stát v červnu také získal druhou letošní zálohu daně z neočekávaných zisků (windfall tax) ve výši 5,5 miliardy korun, od začátku roku na ní vybral 18,2 miliardy korun.
Na výdajové straně rozpočtu byly tradičně dominantní položkou sociální dávky. Meziročně se zvýšily o čtyři procenta na 452,6 miliardy korun, z toho 356,7 miliardy korun tvořily výplaty důchodů. O 35,5 miliardy korun se snížily výdaje na podporu poskytovanou kvůli vysokým cenám energií. Kapitálové výdaje v pololetí byly 76,5 miliardy korun, meziročně klesly o 3,3 procenta.
Letos by měl stát hospodařit s příjmy 1,94 bilionu korun a výdaji 2,19 bilionu korun. Naplánovaný schodek je 252 miliard korun. Loni skončil rozpočet s deficitem 288,5 miliardy korun. Byl to nejlepší výsledek od začátku pandemie covidu-19, ale zároveň čtvrtý nejhlubší schodek v historii Česka.
