Andrej Babiš se rád přirovnává k americkému podnikateli Michaelu Bloombergovi, bývalému starostovi New Yorku. Používáním Bloombergova příkladu se snaží odrážet kritiku střetu zájmů, která jej provází od počátku jeho působení ve vládě. Toto srovnání je však zcela zavádějící a ministr financí jen mate veřejnost.

[ctete]55733[/ctete]

Velká americká cesta

Když šéf hnutí ANO před rokem podnikl „velkou americkou cestu“, jak bombasticky oznamovala jeho média jeho návštěvu Spojených států, sledoval tím několik cílů. Chtěl se prezentovat jako prozápadně orientovaný politik a vymanit se tak ze škatulky východního oligarchy, kterého zahraniční politika nezajímá.

Tato čistě marketingová operace měla vyvolat efekt, že vytváří „havlovský“ protipól proputinovského prezidenta Zemana, jehož tehdy Babiš kritizoval za cestu do Moskvy na výroční oslavy konce druhé světové války. Noty týdenní americké ofenzívy Babišův tým ladil s velvyslancem Schapirem, s nímž se scházel na Čapím hnízdě.

Nikoli náhodou si ministr financí jako součást své cesty naplánoval i setkání s mediálním magnátem Bloombergem, vlastníkem stejnojmenné agentury zaměřené na finanční zpravodajství, který stál v čele newyorské radnice dvanáct let.

„Budu se ho ptát, jak to měl se střetem zájmů, jestli mu také nadávali do oligarchů, jako se to děje mně v Čechách,“ nastínil Babiš před odletem téma, které plánoval při schůzce s Bloombergem nadhodit. Dodnes veřejnosti tyto poznatky dluží, i když si cestu jinak velmi pochvaloval.

Bloomberg: Ráj investic Babišovi navzdory

Rok se s rokem sešel a všechno je jinak. Dnes už Babiš Zemana nekritizuje, naopak je s jeho (nejen) zahraničním směřováním ve viditelném souznění. Ani s údajnou podporou z Bloombergovy strany to nebude příliš valné.

Počátkem letošního roku vydala agentura Bloomberg zprávu, ve které zmiňuje, že české státní dluhopisy se stále těší přízni zahraničních investorů (tento trend byl zahájen už před několika lety). Ojedinělý článek na Babišově portálu iDNES.cz (28. 1. 2016, „Bloomberg: Česko je ráj investic. Zemanovi, Babišovi i komunistům navzdory“) uvádí, že agentura považuje za příčiny příznivého investorského klimatu úspěšné privatizace největších firem, silný automobilový průmysl nebo dobrý výkon koruny vůči euru od vstupu do EU.

„Slabiny vidí uznávaná agentura v některých charakteristikách současné koaliční vlády a vypichuje například vicepremiérem Andrejem Babišem bagatelizovaný střet zájmů, když si i po nástupu na ministerstvo financí ponechal své chemické, potravinářské, lesnické a mediální firmy,“ píše iDNES.cz (není známo, zda je editor článku stále součástí redakce).

Neúspěšné pokusy omezit střet zájmů

Skutečností je, že střet zájmů místopředsedy vlády se opakovaně vrací na scénu s větší či menší intenzitou. Zatím všechny pokusy přejít z verbální roviny do stadia jeho skutečného omezení ovšem narážejí na odpor samotného oligarchy.

Babiš argumentuje tím, že byl s vědomím jeho podnikatelských zájmů zvolen a na vládě potenciální konflikt zájmů nahlašuje. Pro jeho faktické odstranění či dokonce jen zmírnění však neučinil vůbec nic.

Zároveň opakovaně zmiňuje Michaela Bloomberga, s nímž údajně sdílí stejný úděl. Nedávno jej připomněl při obhajobě Čapího hnízda ve sněmovně a naposledy v reakci na kritická slova zpěváka Davida Kollera. Proč ale šéf hnutí ANO není a nemůže být Bloombergem?

Rozdíly mezi Babišem a Bloombergem

Bloomberg svoji mediální agenturu založil dvacet let před vstupem do politiky za účelem vytváření zisku, nikoli politického vlivu. Přes svůj věhlas nemá celoplošnou působnost. U Babiše to je přesně obráceně. Nikdy se o média nezajímal a tisk s celostátní působností účelově koupil krátce před parlamentními volbami s veřejně deklarovaným zájmem, aby o něm konečně někdo „psal pravdu“.

Když Bloomberg nastupoval na newyorskou radnici, musel se podřídit řadě omezení, což učinil dokonce nad rámec platných předpisů.

Jak uvádí bývalý sympatizant šéfa hnutí ANO Michal Blaha (ZDE), zásadní rozdíl mezi Babišem a Bloombergem tvoří právní prostředí státu New York, zejména Chapter 68 New York City Charter. Tato kapitola důkladně popisuje konflikt zájmů, na jaké výkonné a úřednické pozice se vztahuje, a orgán konzultace a kontroly – Conflicts Of Interest Board of City of New York (COIB).

Než se stal Bloomberg starostou, musel se podřídit nejen pravidlům Chapter 68, ale zejména doporučením COIB v oblastech správy, řízení a prodeje svého osobního majetku a chování v případech konfliktu zájmů. Před nástupem do úřadu kontaktoval COIB pro pokyny. Výsledkem je soubor pravidel a povinností, které musel po dobu své funkce dodržovat. Na něm se ukazuje, jak velká propast zeje mezi Bloombergem a Babišem.

Bloomberg rozkryl a dobrovolně zveřejnil soupis veškerého jeho majetku, finančních investic, vlastnictví firem, akcií a státních dluhopisů. Zároveň rozkryl hlavní obchodní partnery. Babiš nic takového neučinil.

Bloomberg prodal část svého majetku s potenciálním střetem zájmů. Nakládání s částí svého majetku omezil. Babiš nic takového neučinil.

Bloomberg se neúčastnil žádného obchodu nebo transakce, které jsou v konfliktu zájmů. Babišovo ministerstvo financí dokonce samo navrhuje normy, které slouží zájmům jeho firem.

Bloomberg nepodnikal v oborech úzce navázaných na veřejnou správu. Babišovy firmy čerpají miliardy korun z veřejných zakázek.

Bloomberg nebyl příjemcem státních dotací. Babišovy firmy jsou příjemcem miliardových dotací a daňových pobídek.

Bloomberg byl pod neustálou kontrolou nezávislého orgánu (COIB), přičemž musel splňovat přísné podmínky práva o konfliktu zájmů státu New York. Navíc byl pod setrvalým dohledem kritických médií. Babiš pod nezávislou kontrolou není. Tuzemský zákon o střetu zájmů je bezzubý a bez sankcí. Pod kontrolou není ani samotné ministerstvo financí, které má dbát na správnost čerpání evropských dotací, kde je Agrofert hegemonem.

Srovnání mimo realitu

Dala by se vyjmenovat řada dalších rozdílů, které činí srovnání pozic Andreje Babiše a Michaela Bloomberga neslučitelnými. Zatímco Bloomberg byl svázán striktními předpisy, Babišovy firmy čerpají ročně miliardy korun z veřejných prostředků a objem jeho „obchodů“ se státem dokonce roste. Z těchto důvodů je opakované srovnávání obou podnikatelů mimo realitu.

[ctete]6715[/ctete]