FOTO: youtube
Proč byla koronavirem tak těžce postižena právě Itálie? Byla přitom mezi prvními, kdo zakázal lety z Číny. Tuto otázku si teď kladou odborníci i laici, aby bylo možné se nějakým případným chybám vyhnout. Odpovědí je ale víc, takže se snadného řešení nedobereme.
Někteří lidé poukazují na vysoký průměrný věk populace v Itálii, která je nejstarší v Evropě. Další zmiňují znečištění ovzduší v severních průmyslových oblastech země, které způsobuje časté onemocnění plic.
„V severní oblasti máme nejvíce znečištěný vzduch v … Evropě, a to je spojeno s virovou infekcí, pneumoniálními infekcemi,“ říká italský lékař Lorenzo Casani.
K tomu, proč se COVID-19 rozšířil tak rychle, jakmile dorazil, dodává: „Neměli jsme žádné havarijní plány pro případ pandemie. Považujeme to za přírodní katastrofu. A také jsme byli první, proto jsme byli úplně nepřipraveni.“
Profesor Yascha Mounk z Johns Hopkins University ve Washingtonu to vidí jinak. „Myslím si, že otázka ‚proč Itálie?‘ je nejdůležitější otázkou a má jednoduchou odpověď: Není tady vůbec žádný důvod. Jediná věc, která odlišuje Itálii, je to, že prvních pár případů dorazilo do Itálie asi 10 dní před tím, než dorazily do Německa, Spojených států nebo Kanady. Pokud teď jiné země nebudou reagovat extrémním způsobem, stanou se další Itálií.“
Aktualizace z 21. 3. Graf ukazuje šíření koronaviru v Itálii do 20. 3.
V neděli 15. 3. bylo v Itálii zaznamenáno více než 1800 úmrtí na COVID-19 z celkových 24.747 případů onemocnění. To je nejvyšší míra úmrtnosti ze všech zemí, dokonce je to z hlediska poměru nakažených a mrtvých horší než v Číně, která má 3200 úmrtí na 81 000 případů. (Aktualizace: K 21. 3. je v Itálii 47 021 případů, 4 032 mrtvých a 5 129 uzdravených.)
Mounk říká, že Kanaďané (mluví pro kanadský server CBC.ca, proto je zmiňuje) by se neměli nechat ukonejšit mnohem nižším počtem úmrtí, ke kterým zatím v Kanadě došlo.
„Mé sdělení Kanaďanům je, že mnoho zemí po celém světě si myslelo, že je něco činí méně náchylnými k rozšíření tohoto viru než jiné, a to se každopádně ukázalo jako špatná úvaha.“
Jak to všechno v Itálii začalo? V šestnáctitisícovém městě Codogno. Dne 18. února měl 38letý mladý muž atletické postavy problémy s dýcháním. Byl opakovaně poslán pryč z ordinace svého lékaře v místní nemocnici, aniž byl testován. Během několika dnů nevědomky rozšířil COVID-19 na desítky lidí.
Administrátor nemocnice doktor Lorenzo Casani sdělil: „Víme, že ‚pacient 1‘ šel dovnitř a ven z pohotovostní stanice nejméně třikrát nebo čtyřikrát, a tak rozšířil virus na další pacienty a také na zdravotníky.“
V Itálii se virus rychle šířil z menších měst na severu, až se dostal do Milána, a pak nastala pravá exploze, ze které se Itálie doteď nedostala.
List Financial Times také píše o vlivu italského životního stylu na šíření epidemie. Italské seniory lze kupříkladu jen těžko přesvědčit, aby byli sami doma. Italové jsou totiž velmi komunikativní národ, který má neustálou potřebu se družit. K tomu přistupují i odlišné návyky starších lidí, než jaké známe ze severních částí Evropy. „Podstatou italské společnosti je respekt vůči starším lidem a jejich roli,“ cituje list Andreu Principe, rektorku jedné římské vysoké školy.“ Většina z nás, včetně starších lidí, je velmi odolná vůči potřebě změnit chování. Přesvědčit mého otce v jeho věku 83 let, aby nechodil ven, nebyl snadný úkol.“
Itálie má také největší podíl soužití mladších a starších generací v jedné domácnosti. Podle Eurostatu bydlelo 66 procent Italů ve věku 18 – 34 let se svými rodiči a prarodiči, přičemž evropský průměr je jenom 48 procent. Mladí lidé, pro něž vir není tak nebezpečný, mnohokrát infikovali v rodinách seniory, pro něž může být nákaza fatální.
I proto premiér Conte prosil již před týdnem z televizní obrazovky Italy, aby změnili své zažité životní návyky.
