Podle zachovaných dokumentů máme pořád podvědomý pocit, že svět byl za poslední světové války černobílý. Ze vzácnějších barevných dobových materiálů si ale můžeme uvědomit, jak to tehdy s barvami bylo. Třeba pokud jde o dobovou vojenskou techniku.
Jak víme i z pozdějších hraných filmů, Rudá armáda i nacistické Německo zvolily za války jiný přístup třeba k tomu, jakou kamufláž mají mít jejich tanky. Země pro to měly své vlastní důvody. Němci pak ovšem svůj přístup podle potřeby měnili, zatímco Rudá armáda mohla v podstatě pokračovat, jak začala.
Jak se píše v článku na serveru Russian7. ru, Rudá armáda se začala zabývat problémem výběru barvy pro těžkou techniku od 20. let, tedy když tam začaly vznikat první tankové oddíly. Vojenští historici Maxim Kolomijec a Ilja Moščanskij se domnívají, že v tomto případě byl zapojen jeden z nejslavnějších sovětských avantgardních umělců a designérů té doby Alexandr Rodčenko.
Zelené barevné schéma tanků bylo zvoleno okamžitě, byla to dominantní maskovací barva obrněných vozidel. Do konce 30. let bylo pro Rudou armádu zpočátku důležité vyvinout jednotnou kamufláž pro tanky ani ne tak z důvodů obrany, ale pro identifikační účely. Bylo prostě třeba vizuálně odlišit vlastní tanky od nepřátelských. „Do 40. let byly sovětské tanky napůl natřeny základní ochrannou zelenou barvou s přidáním hnědých a žlutohnědých barevných skvrn. V roce 1941 dorazily na přední linii nové tanky, natřené hlavně ochrannou zelenou barvou. Za bitvy o Moskvu byly tanky natřeny bílou ochrannou barvou.
V Hitlerově Německu se s barvami bojových vozidel začalo pracovat později, a to od roku 1937. Předtím byla zbarvení nacistických tanků, obrněných transportérů a dalšího podobného vojenského vybavení Třetí říše nahodilé. Vyhláška vrchního velení pozemních sil č. 340 ze dne 12. 7. 1937 zavedla výrazné změny kamuflážní barvy obrněných vozidel – muselo odpovídat barvám nacionálně socialistického hnutí v Německu, a tím zdůrazňovat jeho důležitost.
Barvou hnutí byla ovšem především hnědá, jak víme. Pokud šlo o šedou, tu měli nacisté rádi pro její psychologické působení a využívali to například v architektuře. „Blokové, zdánlivě masivní a jednoduché budovy národních socialistů vypadaly vážně, přísně, neúrodně, tvrdě a střízlivě. Vzhledem k nadměrné monumentalitě a šedé barvě budovy vyzařovaly estetiku chladu, vypadaly hrozivě a vzbuzovaly úctu,“ píše se v jedné studii.
Psychologie barev nespojuje s šedou, jako barvou poněkud záhadnou, nic pozitivního. Je to známo i z jazykových obratů: šedá myš, šedá zóna, zešedivěl, šedá eminence. Jako stranická barva se hodila hnědá, protože naznačuje zemitost, spojení s půdou. To je signál k vlastnímu národu. Šedá je signál navenek, protože tam má směřovat hrozba.
Nemusíme za volbou barev hned vidět výsledek nějakých rafinovaných úvah a dílo analytických týmů. Po nějaké barvě jedinci i instituce sáhnou i podvědomě a volba je pak „publikem“ bez problémů přijata, protože tomu všichni rozumí a cítí to podobně.
Když pomocí počítačové techniky v Rusku vyrobili barevnou verzi populárního seriálu 17 zastavení jara, vzniklo na toto téma parodické video. V něm se v nacistickém Německu jednoho rána probudili a zjistili, že všechno je barevné. Hitler v růžové uniformě zděšeně pobíhá a vykřikuje: „Co se stalo?“ Agent Stierlitz mu odpovídá: „Zdá se, že se Rusové rozhodli obarvit film.“ Hitler si zoufá: „Čekal jsem od Rusů všechno, ale ne to, že se zachovají tak podle! Moje krásné šedivé tanky, které pokojně bojovaly a nikdo, nikdo je nemohl vidět, jsou malinové!“
Zpočátku byla tedy nacistická obrněná vozidla tmavě šedá. Na začátku druhé světové války nedošlo k dramatickým změnám v barvách tanků a obrněných vozidel. Světle hnědé odstíny se na tancích objevily bezprostředně po vpádu Němců do SSSR. Barva krajiny středoruských stepí neodpovídala barvě jejich obrněnců. Stejně tak tomu bylo v severní Africe, kde byly německé jednotky také nasazeny. Světle hnědá kamufláž říšských obrněných vozidel se stala hlavní barvou od roku 1943.
To už ovšem bylo jasné, že válka je nejspíš prohraná a otázkou bylo jen to, jak dlouho to ještě bude trvat.
