Vláda Andreje Babiše oznámila v noci na pondělí spolu s vyhlášením plošné karantény pro celé Česko také aktivaci Ústředního krizového štábu. Pozdě, ale přece. Krizový štáb měl koordinovat postup státní správy proti šíření virové nákazy už dávno. Jeho uvedení v činnost premiéru Babišovi opakovaně navrhoval ministr vnitra Jan Hamáček, který by měl podle usnesení vlády č. 813 z roku 2001 správně stát v čele štábu. Babiš to až dosud odmítal. Teď jmenoval předsedou krizového štábu náměstka ministra zdravotnictví Romana Prymulu. Má pro to nepochybně svoje důvody.
Politická odpovědnost je v demokratických státech vyžadována zejména tehdy, když se jedná o kroky omezující občanská práva a svobody (např. omezení svobody pohybu a shromažďovacího práva či zákaz vycestovat do zahraničí). Jejich garantem nemůže být žádný „odborník“ nebo úředník, ale pouze volený politik. Přesně to je náš současný případ.
Ústřední krizový štáb je pracovním orgánem vlády k řešení krizových situací. Po vyhlášení nouzového stavu, stavu ohrožení státu nebo válečného stavu připravuje návrhy řešení těchto krizí. Předkládá je Bezpečnostní radě státu nebo v případě nebezpečí prodlení přímo vládě. Koordinuje, sleduje a vyhodnocuje opatření přijímaná vládou, ministerstvy a dalšími státními úřady a poskytuje podporu orgánům krizového řízení územních správních úřadů a orgánům územní samosprávy.
Zmíněné usnesení vlády stanoví, že předsedou krizového štábu jmenuje premiér podle povahy krize buď ministra vnitra, nebo ministra obrany. Tedy vládního politika. Logicky to odpovídá rozsahu kompetencí těchto dvou „silových“ resortů.
Babišovo krizové řízení selhalo
V naší současné situaci by tedy krizový štáb např. zajistil koordinaci objednávek a distribuce ochranných roušek a dalších ochranných pomůcek tak, aby byly včas všude tam, kde jsou životně zapotřebí. Místo toho jsme v této věci svědky neskutečného šlendriánu a nezodpovědnosti. Proto měl krizový štáb fungovat nejpozději od vyhlášení nouzového stavu, k němuž došlo ve čtvrtek 12. března. Nestalo se tak zřejmě jen proto, že premiér Babiš, který jako jediný mohl o aktivaci krizového štábu rozhodnout, nikomu nedůvěřuje a zároveň trpí spasitelským komplexem (což jde zpravidla ruku v ruce).
Role ministra vnitra v čele krizového štábu je logická: má pod sebou celý Integrovaný záchranný systém, jehož součástí jsou v krizových situacích nejen Policie ČR, hasiči a záchranáři, ale také fakultní nemocnice, obecní a městské policie, orgány ochrany veřejného zdraví, havarijní, pohotovostní, odborné a jiné služby, záchranný tým Českého červeného kříže, zařízení civilní ochrany, některé neziskové organizace a občanská sdružení atd. Zároveň má ministr vnitra kompetenci vůči všem státním zaměstnancům ve služebním poměru.
Žádnou z těchto pravomocí nedisponuje náměstek ministra zdravotnictví, který by měl být podle vládního usnesení o Ústředním krizovém štábu jen jeho řadovým členem, stejně jako ministerští náměstci z ostatních resortů. Co zařídí a dojedná odborník–lékař bez výkonných pravomocí, autority vůči státním úřadům a potřebných kontaktů? Jen to, co mu Babiš umožní či nařídí. A právě o to zjevně Babišovi jde.
Politická odpovědnost a kompetence
Co je ale nejdůležitější, ministr vnitra (resp. ministr obrany) je politik s politickou odpovědností vůči občanům. V našem případě je navíc prvním místopředsedou vlády a předsedou vládní koaliční strany. Politická odpovědnost znamená, že dotyčný ručí za své kroky a postoje volebním výsledkem své strany a zároveň také svou stranickou funkcí. Zjednodušeně se tomu říká systém demokratické kontroly moci. Naproti tomu státní úředník, byť vysoce postavený, neručí občanům ničím. Vyjma trestní odpovědnosti a příslušných ustanovení zákoníku práce. Je tu od toho, aby plnil pokyny a příkazy nadřízených, a jestliže při tom neporuší zákon, žádná odpovědnost mu nehrozí.
Profesor Prymula je epidemiolog, vysokoškolský učitel, bývalý ředitel Fakultní nemocnice v Hradci Králové. Profesně se věnuje imunizaci a vakcínám. Odborníkem na epidemie tedy zjevně je, jeho kompetence v oblasti řízení a koordinace státní správy jsou ale nanejvýš sporné. Politické kompetence nemá žádné. Nehledě na jeho podivné názory na politická východiska vypořádání se s koronavirovou krizí, jak je před pár dny vyjádřil mj. v rozhovoru pro deník FORUM 24.
Je ovšem náměstkem na Ministerstvu zdravotnictví, které ovládá hnutí ANO. Premiér Babiš bude tedy řídit Prymulu stejně, jako řídí a úkoluje svého ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha. V případě Prymulova úspěchu v řízení krizového štábu to bude i Babišův úspěch, zatímco případná selhání a přehmaty nebude tak těžké před veřejností ututlat.
Kdy bude Prymula na odstřel?
Andrej Babiš, který chtěl až dosud dirigovat krizová opatření a nouzový stav sám a osobně, dal i v téhle těžké době přednost loutce před politikem a koaličním partnerem. Babiš nepotřebuje partnery, ale podřízené. Potřebuje loajálního zaměstnance, kterého bude moci úkolovat a kontrolovat, na něhož půjde svést jakékoli fiasko nebo šlendrián, svalit na něj odpovědnost za nepopulární kroky, ale přitom není třeba se s ním dělit o případné úspěchy a popularitu. Není ani jak a proč – úředník mu ve volbách konkurovat nebude.
Prymulu pověřil, Prymulu může kdykoli odvolat. S Hamáčkem by to tak jednoduché neměl. Kdyby ho Babiš politicky zneužil, dělal si marketing na jeho úkor, ukřivdil mu nebo ho podrazil, patrně by se mu rozpadla vládní koalice, což by se mu v současné situaci jistě ani trochu nehodilo. Za Hamáčkem stojí ČSSD a její voliči, za Prymulou nestojí nikdo, nanejvýš možná část odborné veřejnosti. Jakou váhu a autoritu mohou asi tak mít Prymulovy organizační a koordinační kroky nebo doporučení vládě, jestliže jeho resortního šéfa, ministra zdravotnictví Vojtěcha, premiér na tiskové konferenci peskuje a sekýruje jako malého kluka? Jistěže žádné. Je jen dalším z Babišových fíkových listů. Jedním z mnoha, pokaždé pro jinou příležitost.
Pokud jde o Prymulu, vybral si svůj osud sám a není důvod ho litovat. Ani do budoucna. Ale co obyvatelé ČR, vydaní teď napospas Babišovým pokusům o krizové řízení státu jako jeho firmy?
Premiér uplatnil svou pravomoc a jmenoval v rozporu s vládním nařízením do čela exponovaného krizového štábu lékaře a úředníka Prymulu. Za své rozhodnutí nese Babiš veškerou odpovědnost. A to i v případě, že se ji pokusí jako obvykle hodit na někoho jiného.