O jedné nemilé události ze života prvního člověka ve vesmíru jsme zřejmě nikdy neslyšeli. Jak bychom také mohli. Do portrétu legendární osobnosti to úplně nezapadá.
Když byl Jurij Gagarin kadetem v letecké škole, jeho kolegové vojáci ho zbili. Proč se to stalo?
Gagarin nastoupil do armády v roce 1955. Přišel do známého Čkalovova leteckého učiliště. Předtím, než kadety pustili do letadel, museli projít školením. Historku připomenul ruský web Russkaja semjorka v článku Julije Popové.
Anton Pervušin píše v knize „Jurij Gagarin: Jeden let a celý život“, že skupina, ve které byl Gagarin, byla vyslána do posádky 817. pluku, které velel podplukovník Ivan Polškov. O incidentu, který se tam pak stal, víme díky tomu, že existuje soudní dokument z té doby. Historku zmínila i Gagarinova matka Anna Timofejevna, když chtěla napsat knihu o synovi.
Důvod oné bitky, kdy kolegové pozdějšímu kosmonautovi natloukli, byl banální. Neměli ho rádi, protože jim připadal příliš snaživý. Georgij Bes v knize „Já Gagarin. ‚Hvězdné války‘ SSSR „, píše, že kolegové ho nazývali ruským slovem „službista“. Byl až příliš horlivý při dodržování předpisů. Gagarin byl navíc asistentem velitele výcvikové čety a nejen sám dodržoval přísnou kázeň, ale požadoval to samé od od druhých.
Něco takového samozřejmě vyvolávalo nevoli i ve vzorných řadách sovětských vojáků. Nebylo to po chuti i kadetovi, který se jmenoval Bušněv. Bušněv Gagarina několikrát varoval, aby „neprudil“, ale Jurij pravil, že předpisy platí pro každého. Tak vojáci přistoupili k činu. Bušněv přemluvil dva další mladé muže, Španka a Ošurkova, aby věc vyřešili ručně. V noci 30. ledna 1957 si Španko a Ošurkov ovázali hlavy ručníky, aby je nebylo možno poznat a Gagarina ztloukli tak, že ztratil vědomí. Pak odešli. Bušněv stál mezitím na stráži.
Následkem přepadení strávil Gagarin několik dní na nemocničním lůžku a pachatelé byli vzati do vazby, protože byli vzdor maskování přece jen poznáni. Bušněv a Španko dostali tři roky v nápravném táboře a Ošurkov byl poslán na dva roky do disciplinárního praporu.
Gagarin se rychle vzpamatoval a výchovná lekce nezabrala, protože i nadále vyžadoval disciplínu a hlásil vedení disciplinární přestupky svých kolegů.
Vlastně by to byl banální příběh. Takové věci se na vojně dějí. U letectva by kázeň měla být, ovšem na druhou stranu nevíme, s čím vším Gagarin vojáky tehdy otravoval. Dala by se z toho udělat i výchovná historka o pečlivém vojákovi. Protože by ale ten kolorit s nápravnými tábory zněl divně, raději se o tom později nemluvilo.
Gagarin se pak stal jedním s nejslavnějších lidí planety a jak víme, následkem slávy a možná i frustrace z toho, že do vesmíru už možná nepoletí, sám nebyl zrovna příkladem kázně. Popíjení a ženy patřily k této části jeho biografie, o které se nemluvilo. Když se zase vrátil do týmu kosmonautů, možná měl před sebou nějakou další životní perspektivu. Pak však zemřel při cvičném letu v roce 1968. Jak asi skončili Bušněv a ti další dva?