Penzionovaná fyzioterapeutka ze Slovenska Božena Vargová nechápe, proč by měla její země pomáhat Řekům, kteří často vydělávají dvakrát více než Slováci a nadělali si dluhy. „Nemám pocit, že bychom Řecku něco měli dávat,“ řekla Vargová, jejíž důchod činí 370 eur (10 000 Kč) měsíčně, zatímco průměrný důchod v Řecku je 833 eur (22 600 Kč).
Při hořkém sporu o to, zda by eurozóna měla pomoci Řecku z nesnází, někteří sympatizanti Atén zarámovali debatu jen jako patovou situaci mezi bohatým a chudým – rozumějme bohatým Německem ponižujícím chudobou sužované Řecko. V případě Slovenska a dalších bývalých komunistických zemí, které jsou nyní členy eurozóny, je však rozdíl v postoji vůči Řecku v něčem jiném, ne v bohatství, ale v postoji k zadlužení a ochotě přinášet oběti.
Toto vnímání propasti v hodnotách by mohlo být největší hrozbou již tak otřesené jednoty eurozóny a je výrazně patrné v Nitře, městě s 85 000 obyvateli na jihozápadě Slovenska.
Šedesátiletá Vargová a její manžel, který pracuje jako masér, prodali svůj čtyřpokojový byt v Nitře a přestěhovali se do levnějšího domu v nedaleké vesnici, aby si snížili životní náklady. Vargová, která po 40 letech práce odešla do důchodu, se domnívá, že je čas, aby Řekové pocítili část utrpení, kterým si někteří Slováci prošli v době, kdy se jejich země transformovala po pádu komunismu.
„Žili si nad poměry, teď si musejí utahovat opasky,“ říká na adresu Řeků Vargová. Slovenští politici často vyjadřovali svůj nesouhlas s požadavky Atén. Premiér Robert Fico řekl, že by bylo nemorální odepsat jakoukoliv výši řeckého dluhu, a vyjádřil se, že pokud Atény nebudou plnit dohodnuté podmínky, mělo by Řecko z eurozóny odejít. Poznamenal, že Slovensko si prošlo také obtížnou cestou v době, kdy jeho ekonomika byla slabší než ta řecká, a když to mohlo udělat Slovensko, může to učinit i jiná země. Řekové podle něj také musejí zaplatit daň za to, jak se chovali v minulosti.
Po prudkém poklesu řecké ekonomiky v minulých letech Slovensko předstihlo Řecko v hrubém domácím produktu na hlavu. Ten podle údajů Eurostatu za loňský rok na Slovensku činil 76 procent průměru EU, zatímco v Řecku 72 procent průměru.
V údajích o příjmech domácností však Slovensko stále zaostává. Minimální mzda na Slovensku činí 380 eur, zatímco v Řecku 684 eur, upozorňuje agentura Reuters. Průměrný důchod na Slovensku činí 408 eur. Dokonce i po úpravě o nižší životní náklady na Slovensku je podle údajů Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) průměrná mzda v Řecku stále o 25 procent vyšší než na Slovensku.
Slovenský důchodce pracuje
S měsíční penzí 437 eur je na tom sedmašedesátiletá vdova Mária Halmešová lépe než většina důchodců na Slovensku v jejím věku, kteří žijí sami. Přesto má problémy, aby vyšla. Dvě hodiny denně uklízí kanceláře a byty, aby si zvýšila příjem. „Utratím 200 eur za nájem a energii, potraviny jsou velmi drahé, jsem šťastná, že nepotřebuji léky. I tak by mi bez přivýdělku penze nestačila k zaplacení všech účtů,“ říká.
Slovensko si na počátku tohoto tisíciletí prošlo těžkým obdobím tržních reforem, které mimo jiné zjednodušily propouštění zaměstnanců a zefektivnily daňový systém. Podobné reformy teď mají učinit Atény v rámci podmínek mezinárodní pomoci. Světová banka díky procesu reforem označila Slovensko v roce 2004 za největšího světového reformátora. Změny byly na začátku pro obyvatele Slovenska obtížné, podařilo se však díky nim přilákat investory, zvýšit vývoz a růst a udržet zadlužení pod průměrem eurozóny.
Halmešová, která si tyto bouřlivé změny prožila, tak má jen málo pochopení pro obyvatele Řecka protestující proti podmínkám pomoci od ostatních členů eurozóny. „Když Slovensko procházelo těmito bolestivými reformami, které lidi vysávaly, nebyly žádné masové protesty, žádné stávky,“ upozorňuje. „To není solidarita, když tak malá země má přispívat Řecku,“ dodává.
