Ilustrační foto. FOTO: Pixabay/junniferbaya340
FOTO: Pixabay/junniferbaya340
NÁZOR / Je to už takový rituál, že když se ochladí, vynoří se najednou na internetu spousta posměšků, kde je to oteplování planety, když silničáři nestačí odklízet závěje. Kromě znalosti rozdílu mezi počasím a podnebím, což se bere už na základní škole, je dobré vědět ještě několik drobností.
Tento týden si sněhové bouře ve východoevropských zemích vyžádaly řadu obětí a tisíce měst a vesnic zůstaly po prvním velkém ochlazení v této sezóně bez elektřiny. List The Guardian shrnuje, co všechno se dělo. V Moldavsku byli o víkendu hlášeni čtyři mrtví, dvě těla byla vyproštěna z aut pohřbených v závějích. Na Ukrajině na chvíli pro změnu neškodil jen putinovský mráz z Kremlu, ale chlad skutečný. Sěhové bouře si vyžádaly deset mrtvých v Oděské, Charkovské, Mykolajivské a Kyjevské oblasti a patnáct set měst a vesnic zůstalo bez proudu. Bulharsko vyhlásilo stav nouze, protože zimní bouře zanechaly více než tisíc vesnic bez elektřiny.
Na jižní polokouli se ovšem děly úplně jiné věci. V Jihoafrické republice padla řada maximálních teplotních rekordů. Vlna veder tam trvá již téměř dva týdny. Podle údajů jihoafrické meteorologické služby byla v pondělí u vodopádů Augrabies Falls zaznamenána maximální teplota 46,7 °C, čímž byl překonán předchozí listopadový rekord 46,2 °C. Po zbytek týdne se očekávají teploty přibližně o 5 až 10 °C vyšší, než je klimatický průměr, a zasáhnou také jižní Namibii, Botswanu, Eswatini, Lesotho a jižní část Mosambiku.
Že je v Africe horko a v Evropě zima, nepřipadá nikomu zvláštní a samo o sobě by ani nebylo. Otázka zní, proč je zima, když se má globálně oteplovat, a proč je v Africe větší horko, než bývalo zvykem. Bude to znít zvláštně, ale je to právě kvůli změnám klimatu.
„Zdá se to jít proti naší intuici, ale větší množství sněhu během sněhových bouří je očekávaným důsledkem změny klimatu. Je to proto, že teplejší planeta vypařuje do atmosféry více vody. Tato přidaná vlhkost znamená více srážek v podobě silného sněžení nebo lijáků. V teplejších měsících to může způsobit rekordní záplavy. V zimě – kdy je naše část světa odvrácena od Slunce – však teploty klesají a místo lijáků se mohou objevit mohutné zimní bouře,“ píše Enviromental Defense Found.
Něco je také psychologická záležitost. Zimy v USA se od 70. let minulého století výrazně oteplily, takže když přijde zima, jaká byla dříve běžná, zdá se lidem ještě mrazivější. Oteplování je ovšem fakt. Tempo oteplování v zimě se v posledních desetiletích zrychlilo. Mezi lety 1970 a 2017 se zima v pevninské části USA oteplovala více než čtyřiapůlkrát rychleji za desetiletí než za posledních 100 let.
Něco vysvětlí i pohled na obrázek. Když se teplý vzduch nad Atlantikem tlačí na sever, naruší arktické proudění (polární vír, polární vortex) a studený vzduch je pak vytlačen nad Evropu a Severní Ameriku. Takže se globálně otepluje, což má někde za následek velká horka a jinde zase mrazy. Pokud někdo zrovna sedí na místě, kde z okna vidí sněhovou bouři, pochopitelně se ptá, kde to oteplování je.
Pokud dojde k nějaké změně v polárním víru, projeví se to na počasí s odstupem zhruba jednoho až dvou týdnů. Náhlé oteplení stratosféry, ke kterému došlo zhruba před týdnem, změnilo strukturu víru a hnalo chladnější vzduch směrem do střední Evropy.
Jestli bude takové vysvětlení, proč oteplování může někde přinést ochlazení, stačit lidem s takzvaným selskorozumem, není jasné. Na věci to ale nic nemění.
