Že někoho, kdo má zcela opačný názor, nepřesvědčíme rychle, je pochopitelné. Období covidu a teď za války na Ukrajině ovšem přineslo lidem zkušenost, že se to nedaří ani u lidí z vlastní rodiny nebo u (kdysi) blízkých známých. Nepomáhá ani racionální argumentace ani dostatek času. Nepomáhá nic.

Kdo zažil v rodině zatvrzelou babičku (dědečka), rodiče nebo sourozence věřící ve spiknutí farmaceutických lobby vnucující lidem jedovaté vakcíny a hájící právo Vladimira Putina likvidovat neonacistické banderovce a jejich laboratoře vyrábějící bakteriologické zbraně pro NATO, narazil nejspíš na hranice svých duševních sil. Nejde už jen o neschopnost nepochopit jednotlivou informaci, ale o celkové duševní rozpoložení.

Dále čtěte

V Týdeníku FORUM začal vycházet komiks od autorů Zeleného Raoula

Dezoland, tak se jmenuje nový komiks od autorů Zeleného Raoula, který bude každý týden vycházet na stránkách Týdeníku FORUM. Jak…

Takový konečný rozklad kritického myšlení navazuje na vlastnost, kterou mají nejspíš všichni lidé. Psycholožka Bettina J. Casadová z University of Missouri–St. Louis, která zpracovala pro Britannicu heslo „konfirmační zkreslení“, vysvětluje, že máme tendenci „zpracovávat informace tak, že hledáme a interpretujeme takové, které jsou v souladu s našimi stávajícími přesvědčeními“. „Tento zkreslený přístup k rozhodování je většinou neúmyslný a často vede k ignorování rozporuplných informací,“ píše. Lidé k tomu mají sklon zvláště tehdy, když je daná otázka velmi důležitá, nebo aspoň důležitá pro ně samotné.

Vakcína je důležitá, ale dá se na ni dívat dvojím způsobem. Je dobré očkování podstoupit a chránit si zdraví a život. Nebo naopak: je to podvod, který poškodí zdraví očkovaného (napíchaného, tečkovaného, bodnutého, očipovaného). Nechceme válku. Míru dosáhneme tak, že co nejrychleji bude zaražena ruská agrese, což vyžaduje dodávky zbraní Ukrajině, nebo naopak nesmíme dodávat napadenému zbraně, protože tím protahujeme konflikt a hrozí nám jaderná válka. Když se napadený zbraní dožaduje, ohrožuje sobecky naši bezpečnost.

Dále čtěte

Svoboda potřebuje nezávislá média. Podpořte nás a buďme společně silnější

Pokud se médium nerozhodne zpoplatnit svůj obsah na webu, nezbývá mu než se alespoň částečně spoléhat na dobrovolnou podporu čtenářů.

Lidé mají také potíže zpracovávat informace racionálním nezaujatým způsobem, jakmile si na danou problematiku už vytvořili názor. (Dle lidového moudra je hrníček už pořád cítit tím, co v něm bylo jako první.) Zároveň jsou schopnější racionálně zpracovávat informace a přikládat stejnou váhu více názorům, pokud jsou od problému emocionálně vzdáleni. Když s někým lomcuje hněv, ať už spravedlivý nebo iracionální, protiargumenty nepřijme.

Faktor času je významný. Lidé jsou v sociálním světě bombardováni informacemi a nemohou věnovat čas pečlivému zpracování každé informace, aby si vytvořili nezaujatý závěr. Musí ten příval zpracovávat rychle, aby se ochránili před skutečnou nebo domnělou újmou. Instinktivní automatické reflexy člověka chrání před nebezpečím. Proto musí propagandista nebo dezinformátor nastolit agendu, aby ostatní mohli už jen reagovat. Bílé šaty už po zásahu blátem málokdo dokonale vypere. Proto si slovensko-český oligarcha kupuje média a Kreml si opatřuje užitečné idioty v novinách, na univerzitách, v think tancích a vlasteneckých hnutích. Připomíná to sovětsko-ruskou taktiku útoku. Nejdřív plošné bombardování a pak do trosek nahrnout bojovníky, aby dorazili zbytky odporu. Nesmí se to přehnat, ruská propaganda tak dlouho zesměšňovala západní vakcíny, že pak bylo těžké Rusy přesvědčit, aby věřili té vlastní, protože o vrchnosti vědí svoje.

Dále čtěte

Kupte si Speciál FORUM a přispějte na sbírku pro ukrajinskou armádu. Pomáhejte s námi

Brzy to budou čtyři měsíce, kdy ruský prezident Vladimir Putin rozpoutal válku proti Ukrajině. Napadená země se tvrdě brání a…

Pak je tu ještě jeden faktor, který se nesmí podceňovat. Lidé se rádi cítí dobře, a když zjistí, že věří něčemu nesprávnému, nebo dokonce nesmyslnému, mají z toho špatný pocit. Přiznat porážku znamená také doznání, že dotyčný není tak inteligentní nebo znalý, jak si myslel. Lépe se to snáší doma nad knihou, když se dočteme, že jsme něco viděli úplně špatně, než když jsme usvědčeni před publikem.

Jak je stále jasnější, kdo organizuje demonostrace bojující údajně za občany bojící se zimy a hladu, profiluje se už od pohledu, kdo na ně chodí. Nejde tady ani tak o oblečení a kvalitu zubů (většina z nás netráví značný čas v poradně u stylistky), ale o chování. Vztek přecházející skoro v lynčování mladé ukrajinské ženy na jedné takové akci není třeba nějak pracně komentovat. Konkrétně tito lidé nebyli moc chytří. Když jim někdo bude odporovat, vyloží si to jako napadení své osobní integrity a ponížení, nikoli jako věcné sdělení. Pochopí to tak i v případě, že by jim to přišla říct Matka Tereza s Gándhím a Einsteinem.  Emoční náboj je silnější než zbytek schopností uvažovat. Kromě vize hladu a zimy je tu navíc vztek na ty, co jistě ničím trpět nebudou. Posilovat frustraci je pro řečníky snadnější než vzbuzovat obecnou lásku. Na vysvětlování fungování burzy v Lipsku a peripetií schodku rozpočtu a inflace není čas a publikum na to nemá chuť.

„Spoléhání se na fakta při přesvědčování lidí s opačným přesvědčením než my má dlouhou historii, která sahá až k osvícenství a jeho prosazování racionality založené na pravdě a logice. Kdysi bylo podložení argumentů fakty považováno za rozumný způsob, jak si v debatách získat respekt a zvítězit nad oponenty,“ píše na sciencealert.com Peter Dockrill. Jenže v dnešní roztříštěné společnosti, kde mají i experti na mnoho věcí odlišný názor a veřejně ho ventilují, už fakta moc nezabírají. Doporučuje se kombinovat v debatě fakta s vlastní zkušeností, protože na osobní zkušenost ještě lidé někdy slyší.

To všechno můžeme vzít v úvahu. Realita je ale taková, že existuje určitá vrstva lidí, které nepřesvědčíme nikdy, a místa, kde nemá cenu to zkoušet, protože je to zbytečné a někdy i riskantní. Zcela marné je pak přesvědčovat někoho, kdo sám nevěří tomu, co vykládá, a je to pro něj jen nástroj manipulace. Pokud takoví lidé porušují zákon a ohrožují společnost, je třeba použít argumentaci zcela jiného druhu a té už by rozuměli i proti své vůli.