Koaliční politici v poslední době opakovaně slibují, že korespondenční volbu prosadí. Návrh už je podle ministerstva vnitra projednáván sněmovnou. Při schvalování se ale dají očekávat obstrukce opozice, která jednoznačně korespondenční volbu odmítá. Podle politologa Lubomíra Kopečka je to kvůli tomu, kdo by tímto způsobem hlasoval. Drtivá většina voličů v zahraničí totiž při minulých volbách podpořila strany vládní koalice.
Poslanecká sněmovna schválila návrh zákona o správě voleb na konci října, korespondenční volba ale jeho součástí nebyla. Ministerstvo vnitra k tomu řeklo, že hlasování poštou je stále v plánu prosadit, půjde však jako samostatný zákon, který se již navíc projednává v poslanecké sněmovně. Jde původně o senátní návrh.
„Korespondenční volba není součást aktuálních uprav volebního zákona, protože tyto úpravy souvisí se změnou ústavy (pevné datum voleb) a pro jejich schválení je třeba dohoda s opozicí, která korespondenční volbu dlouhodobě obstruuje. Korespondenční volbu pro občany žijící v zahraničí vláda nadále připravuje, nebude však součástí této úpravy,“ uvedl pro deník FORUM 24 poradce premiéra Petra Fialy (ODS) Jakub Kajzler.
„Návrh zákona, který s korespondenčním hlasováním počítá, je již projednáván poslaneckou sněmovnou jako sněmovní tisk č. 39. Jedná se o senátní návrh, ministerstvo vnitra s ním souhlasí a podporuje ho. Jeho aplikace na volby v roce 2025 v tuto chvíli vyloučená není. Nicméně další postup je odvislý od projednávání návrhu v rámci legislativního procesu,“ upřesnil potom mluvčí ministerstva vnitra Ondřej Krátoška.
Podle politologa Lubomíra Kopečka by se pro korespondenční volbu musela zavést taková opatření, aby nedocházelo k manipulaci s hlasy. „Mohlo by to samozřejmě zvednout voličskou účast. Je ale otázka, jak ten proces korespondenční volby bude nastavený. To technické řešení by nemělo být zranitelné, tedy mělo by se ošetřit, aby ten proces probíhal v prostředí, které vyloučí manipulaci s hlasy,“ řekl deníku FORUM 24 s tím, že podmínky korespondenční volby v zahraničí se liší a každá země má nastavení jiné.
Korespondenční volbu má už nyní většina evropských zemí, je to také jeden z bodů v programovém prohlášení vlády. Její prosazení ale nemá jisté, opozice je totiž jednoznačně proti a ostře návrh kritizuje.
Podle předsedy sněmovního ústavně-právního výboru Radka Vondráčka (ANO) například u korespondenční volby existuje riziko, že destabilizuje náš volební systém. Již dříve argumentoval tím, že když lidé nežijí v Česku, nevolí, protože prý necítí následky voleb.
„Korespondenční volba je v Česku protiústavní, protože v ústavě je napsáno, že volby jsou tajné, a korespondenční volba nemůže být tajná a musí být kontrolovatelná,“ argumentuje potom podle ČT24 předseda poslanců SPD Radim Fiala.
„Je to zjevné z hlediska výhodnosti. Když se podíváte na to, kdo by tu korespondenční volbu využíval, tak se dá čekat, že by to spíš byli voliči dnešních vládních stran než opozice. Ukazuje to i hlasování v zahraničí, které probíhá na ambasádách. Ti lidé, kteří by hlasovali, jsou obvykle mladší, mobilnější, z hlediska politických preferencí odrážejí spíš to, co reprezentuje těch pět vládních stran,“ hodnotí odpor opozice Kopeček.
V parlamentních volbách v roce 2021 u zahraničních voličů vyhrála koalice Pirátů a STAN, která dostala přes 50 procent. Na druhém místě skončila koalice SPOLU s 34,2 procenta. Hnutí ANO pak dostalo pouze 5 procent, SPD přes 2 procenta. Tehdy hlasovalo celkem 13 184 voličů v zahraničí. K letošním prezidentským volbám jich pak dorazilo 22 932, Petr Pavel získal přes 95 procent.