Pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
„Kdyby tyhle peníze mělo ministerstvo spravedlnosti pro zaměstnance soudů, místo aby je vyplácelo jako odškodné za zoufale špatnou práci Lenky Bradáčové a spol., nemuseli by stávkovat,“ vzkázal podrážděně spoluzakladatel TOP 09 a exministr financí Miroslav Kalousek. Reagoval tak na zprávu, podle níž musel stát loni za omyly justice vyplatit lidem odškodné v rekordní výši 457 milionů korun. Podle Kalouska jde o důsledek neprofesionální práce orgánů činných v trestním řízení a jejich filozofie.
Rekordních 457 milionů korun loni stát vyplatil lidem, kteří se cítí být poškozeni chybným postupem justice. Celých 100 milionů korun ministerstvo spravedlnosti přiznalo za příliš dlouhá soudní řízení, více než dvojnásobek pak dělají odškodnění za nezákonná trestní stíhání, informoval v pondělí web Česká justice.
Podle resortu žádá o odškodnění ročně kolem 3000 lidí, minimálně zčásti je v poslední době vyhověno zhruba v polovině případů. „Výrazný nárůst státem proplaceného odškodnění téměř přesně kopíruje dva mimořádně složité a rozsáhlé případy, které byly v rozhodném období uzavřeny,“ přiblížil mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka.
V minulosti vysoudila 1,6 milionu korun za nezákonné stáhání v kauze CASA například exministryně obrany Vlasta Parkanová, v dubnu předloňského roku pak odvolací soud rozhodl, že zdravotní sestra Věra Marešová dostane od státu celkové odškodné 2,27 milionu korun plus úroky za trestní stíhání. V něm čelila obvinění z vražd šesti pacientů v rumburské nemocnici, připomíná kauzy Česká justice.
Zoufale špatná práce Baradáčové a spol.
Zpráva o stamilionovém odškodném, které stát musel loni vyplatit za omyly justice, nenechala chladným bývalého šéfa státní kasy Miroslava Kalouska. „Tohle už fakt nejsou malé peníze. Jsou důsledkem neprofesionální práce orgánů činných v trestním řízení a jejich filozofie: ‚Vinnej, nevinnej, berte to po řadě, když tak to budeme protahovat, aby to na nás neprasklo hned. Vaše Lenka Bradáčová (vrchní státní zástupkyně v Praze, pozn. red.).‚ Proč tam, proboha, tahle osoba stále je?“ reagoval ostře na sociální siti X.
„Kdyby tyhle peníze mělo ministerstvo spravedlnosti pro zaměstnance soudů, místo aby je vyplácelo jako odškodné za zoufale špatnou práci Bradáčové a spol., nemuseli by ti zaměstnanci stávkovat. Což kdybychom raději odstraňovali příčiny, než abychom zalévali penězi důsledky něčí zpupné ignorance?“ doplnil ještě Kalousek.
Chápu zaměstnance soudů, že nejsou spokojeni
Exministr financí svými slovy narážel na stávku za vyšší platy, do níž se 29. května zapojilo 95 procent justičního personálu všech českých soudů s výjimkou Ústavního. Pracovníci měli omluvené neplacené volno, zameškanou práci museli dohnat v následujících dnech. Soudy kvůli nedostatku personálu zrušily řadu naplánovaných jednání. Některé soudní budovy, včetně podatelen a infocenter, zůstaly zcela uzavřeny, jinde provoz fungoval v omezeném režimu.
Na platové podhodnocení zaměstnanců soudů dlouhodobě poukazují i představitelé justice. Skutečný průměrný plat justičního personálu byl loni 36 916 korun, průměrná mzda v Česku přitom dosáhla 43 341 korun. Podle odborářů je reálná situace taková, že zaměstnanci nemají peníze na obstarání životních potřeb.
„Stávka je důsledkem několik let neřešeného problému. Chápu zaměstnance soudů, že nejsou spokojeni, a věřím, že se nám podaří najít společné řešení. Členové vlády se shodli, že se otázkou rozpočtu letošního roku budou nadále zabývat,“ reagoval tehdy premiér Petr Fiala (ODS).
Také ministr spravedlnosti Pavel Blažek na sociální síti X napsal, že stávka je důsledkem oprávněného, desítky let rostoucího pocitu nedoceněnosti specifik v činnosti administrativy v justici. „Ke kumulaci rozhořčení se přidala inflace, zděděný stav veřejných financí, rostoucí agenda a některá nedorozumění. Přesto věřím, že se situace zlepší. Snažíme se o to,“ vzkázal.
Stávky se zúčastnili administrativní pracovníci, tedy zapisovatelé, protokolující úředníci, vedoucí kanceláří, vyšší soudní úředníci, soudní tajemníci a také zaměstnanci správy soudů, dozorčí úředníci, správci aplikací nebo pomocné síly ve správních úsecích. Do stávky se zapojili pracovníci všech soudů vyjma Ústavního. Ti pracovníky obecných soudů podpořili dopisem adresovaném Blažkovi a Odborovému svazu justice.
Soudci ze zákona stávkovat nesmí, zaměstnance ale podpořili. Například podle šéfky kladenského soudu Markéty Šottové je problém s nedostatečným ohodnocením justičního personálu dlouhodobý. „Pokud si má někdo vybrat práci v administrativě, odejde do jiného státního, kde platí lépe. A to je to, s čím nesouhlasíme,“ řekla ke květnové stávce Šottová.
Zaměstnanci soudů ve stávkové pohotovosti
Justiční odbory nechtějí jednat o tvorbě samostatných platových tabulek zároveň se státními zastupitelstvími, trvají na užší pracovní skupině. Po pondělním prvním setkání k dané problematice, které se uskutečnilo na ministerstvu spravedlnosti, to řekla Marie Šafrová z Odborového svazu justice. Ministerstvo pak sdělilo, že vzniknou dvě užší skupiny. Jedna zaměstnanců soudů, druhá představitelů zaměstnanců státních zástupců.
Zaměstnanci soudů proto zůstávají ve stávkové pohotovosti, její konec podmiňují právě vytvořením zvláštních tabulek oddělených od zbytku státní správy. Šafrová se netajila tím, že pondělní setkání nenaplnilo její očekávání. „Na dnešní schůzce byli i zástupci státních zastupitelství. Podle nás by to měla být menší uzavřená skupinka. Čím více je lidí, tím spíš se k ničemu nedojde. Měli jsme připravený návrh, ale byli jsme asi jediní,“ podotkla Šafrová.
Zdůraznila, že justiční odbory žádají nezávislou tabulku pro nezávislou soudní moc. „Na našich požadavcích budeme trvat,“ vzkázala po setkání, které svolali ekonomický a justiční náměstek ministerstva Radomír Daňhel a Karel Dvořák.
„Cílem první schůzky bylo na obecné úrovni diskutovat možná základní řešení současné neuspokojivé situace odměňování zaměstnanců v justici. Z jednání vyplynula potřeba blíže definovat kategorie zaměstnanců, na které by se měly diskutované koncepční změny zaměřit,“ popsal jednání mluvčí ministerstva Řepka.
Vedle samostatných tabulek je podle ministerstva další dílčí možností zlepšení stavu případná úprava pravidel pro přiznávání tzv. zvláštního příplatku, který odráží náročnost a rizikovost vybraných kategorií pracovních činností. „Cílem ministerstva spravedlnosti je představit během podzimu návrhy vycházející z diskusí se zástupci zaměstnanců justice a reflektující jejich legitimní požadavky,“ dodal úřad.
Záměrem odborů je podle Šafrové zvýšit prestiž soudní moci, tedy konkrétně těch zaměstnanců, kteří pracují v tzv. výkonu soudu – zapisovatelek, vyšších soudních úředníků či asistentů soudců. Za stěžejní nyní odbory považují vymezit, kdo všechno do výkonu soudu patří, a koho se tedy budou změny týkat. Důstojné platy budou vymáhat i pro zaměstnance v tzv. správě soudů, ta ale podle odborářky v poslední době bují na úkor právě pracovníků ve výkonu soudu.
Termín další schůzky pracovní skupiny zatím Šafrová nezná, předpokládá ale, že setkání se uskuteční ještě v červnu. Do září by pak odbory chtěly vypracovat „základní konstrukci“ změn, a to ve spolupráci s ministerstvem a Soudcovskou unií, která je podporuje.
Lepšího platového ohodnocení se domáhají nejen zaměstnanci soudů, ale i státních zastupitelství. Na rozdíl od svých kolegů ze soudní administrativy nevstoupili do stávky, obrátili se ale na ministerstvo s peticí. Žádají v ní vyšší mzdy, zachování rovnosti odměňování na soudech a státních zastupitelstvích a shodně s pracovníky soudů i vytvoření oddělených platových tabulek pro justiční pracovníky. Ministerstvo proto představitele státních zastupitelství přizvalo na pondělní schůzku, jejíž termín původně dohodlo s justičními odbory.
