Pan, říkejme mu třeba Pavel, se rozhodl před deseti lety k velké životní změně. Lákalo ho zkusit se postavit na vlastní nohy. S kastelánem státního zámku v jednom jihočeském městě se proto domluvil, že si v něm se svým společníkem otevře stylovou středověkou restauraci. Začátky byly hodně krušné. Museli si vzít úvěr řádově v milionech korun, aby prostory zanedbané předchozím nájemcem uvedli do slušného stavu.

„První tři roky jsme neměli dovolenou, pracovali jsme i šestnáct hodin denně a ani si nedávali výplaty. Brali jsme si jenom peníze z tržeb na základní životní potřeby, stravovali se v práci. Také nám trvalo nějaký čas, než jsme dali dohromady slušný personál,“ začíná vyprávět Pavel. Píle a odhodlání ale brzy začaly nést své ovoce a jeho podnikání se začalo slibně rozvíjet. Stylová krčma v zámeckých prostorách se stala oblíbenou jak mezi turisty, tak i mezi místními. Pavel začal prosperovat a v minulém roce skončil své podnikání poprvé v plusu.

Všechno změnila koronavirová krize

Do toho však přišla koronavirová krize, restaurace musely zůstat zavřené pro všechny hosty. Restauratér se nyní maximálně snaží zmírnit následky vládního opatření – jeho lidé připravují obědy a večeře pro ty, co si je nechají přivézt domů nebo si pro ně přijdou k okénku. „Snažíme se dělat, co můžeme, ale plný provoz nám to nenahradí,“ říká majitel podniku.

Na rozdíl od některých jiných kolegů živnostníků, kteří už rozdali zaměstnancům výpovědi, se snaží udržet personál, s nímž se mu dobře spolupracuje, je to ale dost obtížné. „Nemůžu jim platit výplaty, protože nemám z čeho. Jsem proto rád, že si někteří z nich našli brigádu,“ sděluje dále Pavel s očekáváním, že pro ně dostane peníze v rámci Kurzarbeitu a programu Antivirus.

„Nechci nikoho propouštět, a tak čekám na tyto příspěvky. Zatím jsem však neviděl ani korunu. A i když tyhle peníze dostanu, tak to vychází zhruba na pouhých 5600 korun měsíčně na zaměstnance. Z toho ovšem 3000 korun bude činit zdravotní a sociální pojištění,“ upřesňuje Pavel absurdity státní pomoci pro drobné živnostníky.

Všechny náklady zůstaly

Už od 14. března, tedy déle než měsíc, restaurace vydělává jen minimum peněz, přesto její provozovatelé nemohou přerušit některé platby. „Jenom E.ON platíme měsíční zálohy za elektřinu 30 000 korun. Pokud otevřeme až v červnu, tak se spolu s dalšími povinnými náklady dostaneme do minusu zhruba 750.000 korun, což budeme hodně dlouho splácet. To už pro nás bude skoro likvidační. Podle zkušenosti z ciziny navíc bývá první měsíc po znovuotevření slabá návštěvnost, protože lidé mají strach. A u nás to bude nejspíš to samé,“ je si vědom dalších rizik Pavel.

Jak by si představoval pomoc od státu?

A jak je spokojen s pomocí od státu, co mu na ní vadí, co by se mělo zlepšit? „Především by měla být pomoc výraznější, jinak své živnosti neudržíme. Vadí mi také příšerná byrokracie, kdy musíme vyplnit spoustu papírů jenom proto, abychom od státu dostali nějaké peníze. Je to strašně moc komplikované. To třeba ve Velké Británii poslal stát živnostníkům letáky, kde je informoval, za jakých podmínek a na jaké podpory mají nárok. Bylo to jednoduché, přehledné a peníze jim přišly rychle. U nás je to všechno hodně složité,“ konstatuje majitel restaurace.

„Například program COVID 2, ze kterého se mají malým podnikatelům vyplácet bezúročné půjčky. Jenomže aby z něj člověk dostal peníze, nesmí mít jiný úvěr, což je pro hodně žadatelů nesplnitelná podmínka. Je přece normální, že lidé si na rozjezd podnikání berou úvěry, a nemohli předpokládat, že je zasáhne nějaká pandemie,“ sdílí dál své zkušenosti donedávna úspěšný podnikatel.

Pavlova situace není jednoduchá už proto, že má rodinu s dětmi. Na otázku, jestli mu třeba státní nájemce nesníží nájem, odpovídá: „S tím nepočítám, Národní památkový ústav bude mít sám problémy s penězi. Proto si nemyslím, že by nám odpouštěl nájemné. Já budu rád, když dosáhnu odklad platby z května na prosinec,“ míní Pavel.

Živnostníci asi budou muset napsat petici

Je patrné, že živnostníci jako zmíněný majitel restaurace Pavel se do potíží dostali bez vlastní viny. Podnikali bez problémů do doby, než museli na státní příkaz své provozovny uzavřít. Od státu by měli dostat mnohem větší a účinnější podporu než dosud. Ale ta je zatím v nedohlednu.

Je otázka, jak toho docílit, protože vládní kroky jsou nekoncepční, někdy i vzájemně protichůdné a obecně přicházejí až zhruba 14 dní poté, co je předložila opozice, kdy je nejprve s opovržením zavrhli. Jak se ale ukazuje, reaguje vláda na petice a třeba i maily pejskařů. Vidím to proto tak, že budeme muset začít psát petice za živnostníky nebo maily ministru Havlíčkovi. Jsme přece i národ pivařů a vinařů! Třeba to bude pak půjde rychleji!

Autor je europoslanec a místopředseda KDU-ČSL