Česká národní banka zvýšila sazbu tzv. proticyklické kapitálové rezervy. Od října 2022 tak na ochranu úvěrového trhu budou muset komerční banky, spořitelní a úvěrová družstva a obchodníci s cennými papíry odvádět do svých rezerv na sazbě CCyB (countercyclical capital buffer) 1,5 % namísto stávajících 0,5 %. Centrální banka se zároveň vyjádřila, že v případě nutnosti sazbu znovu zvedne, či naopak sníží.

Česká republika se tak jeví spíše jako rarita, co se týče kladných úroků této sazby, jelikož kromě nás z Evropské unie nemá nulovou míru proticyklické kapitálové rezervy pouze Norsko (1 %), Slovensko (0,5 %) a Bulharsko (0,5 %).

Proticyklická kapitálová rezerva byla zavedena roku 2014 jako jedno z opatření ze směrnice Evropské unie o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky (CRD IV). Je součástí souboru makroobezřetnostních nástrojů a má napomoci zasahovat centrálním bankám proti procykličnosti ekonomiky. V případě posouzení, že procyklické systémové riziko roste, měl by se akumulovat kapitál, který má zajistit odolnost úvěrového trhu. Cílem je zabránit případným přenosům problémů finančních institucí do ekonomiky. ČNB poprvé tuto sazbu využila na konci roku 2015 a stanovila ji na 0,5 %. Jako další opatření v této směrnici byla uvedena kapitálová rezerva ke krytí systémového rizika a bezpečnostní rezerva.

Mapa sazby proticyklické kapitálové rezervy v Evropské unii:

Zdroj: European systemic risk board

Proč ČNB zvyšuje proticyklickou kapitálovou rezervu? Důvodem je enormní zájem o úvěry

Obavy obyvatelstva z růstu inflace jsou jednou z příčin přinášejících v posledních měsících rekordní zájem o hypotéky, nejvyšší od června 2014. Objem poskytnutých hypoték byl v prvním pololetí letošního roku v hodnotě 200 miliard korun, což bylo o polovinu více než v prvním pololetí minulého roku a stejně jako za celý předpandemický rok 2019.

Dále čtěte

Jak fungoval systém Babiš: Máme důkaz toho, jak současný premiér platil Zemanovu ČSSD

Týdeník FORUM se v aktuálním vydání věnuje popisu "SYSTÉMU BABIŠ", tedy způsobu, jakým český předseda vlády přišel ke svému bohatství.

Druhým důvodem zvýšené poptávky po úvěrech na bydlení je již samotné avizování budoucího zvyšování úrokových sazeb, kvůli čemuž potenciální žadatelé o půjčky chtěli „stihnout“ sazby za výhodných podmínek pod 2 %.

Za třetí, svou roli na tomto zájmu sehrály i ceny nemovitostí, jelikož někteří lidé se domnívali, že vlivem koronaviru půjdou dolů, ale nedočkali se. Tím pádem také chtěli stihnout hypotéky za zajímavých podmínek, protože si mysleli, že si koupí vlastní nemovitost „teď, nebo nikdy“. Za předpokladu, že nás na podzim nepotká další vlna koronaviru, sazby budou pravděpodobně růst nadále.

Data potvrzují, že zájem o firemní úvěry je též enormní. Objem těchto podnikatelských půjček se totiž vyšplhal na 342 miliard korun, což je podle analytičky Raiffeisenbank Lenky Kalivodové výrazný převis, jelikož tato hodnota se před pandemií pohybovala pod hranicí 200 miliard.

Zisky bank

Dalším důvodem zvyšování sazby proticyklické kapitálové rezervy jsou zisky bank, které jsou akumulovány již dříve a dále kvůli zvyšování úrokových sazeb ze strany tuzemské centrální banky rostou. Během prvního pololetí letošního roku dle statistik ČNB banky vydělaly 30,5 miliard korun, což byl 15% (čtyřmiliardový) nárůst oproti prvnímu pololetí roku 2020. Dvouciferný nárůst příjmů hlásí Raiffeisenbank, Česká spořitelna, UniCredit Bank a Moneta Money Bank. Mimo jiné to pravděpodobně bude mít vliv na vyplácení bankovních dividend akcionářům.

Důsledky zvýšení sazby proticyklické kapitálové rezervy

ČNB tedy z výše zmíněných důvodů vcelku logicky rozhodla o zvýšení sazby proticyklické kapitálové rezervy na 1,5 %. Komerční banky tak nyní budou odvádět více finančních prostředků do rezerv na ochranu „přehřátého“ úvěrového trhu, což bude mít pravděpodobně za důsledek zpomalení růstu objemu vybraných půjček a jejich zdražení.

Zatímco tuzemská centrální banka je hojně sledována v oblasti monetární politiky, na makroobezřetnostní politiku se poněkud zapomíná a bývá spíše v pozadí, i když je neméně zajímavá.