Profesor Jaroslav Flegr vyvolává ve veřejnosti vášnivé polemiky ohledně svých přepovědí „koronavirové situace“. Některé jeho předpovědi se vyplnily, jiné později korigoval a vysvětlil, jaké v dalším vývoji hrály roli další faktory. Se svolením profesora Flegra přinášíme bez úprav celý text, jak ho publikoval na svém Facebooku dne 1. ledna 2021. Vložené grafy nejsou součástí původního článku, ale vkládá je redakce Fora 24 pro ilustraci vývoje.

Příspěvěk profesora Jaroslava Flegra:

Slíbil jsem po čtyřech měsících novou předpověď. Nechce se mi do toho, ale slib je slib. Co tedy dnes říká má křišťálová koule? Jak je ze snímku zřejmé – milosrdně se zamlžila. Budu proto muset spoléhat jako obyčejní mudlové na odhad budoucnosti z dostupných dat.

Z těchto dat je zřejmé, že situace je dnes podstatně horší, než byla v říjnu. Jsou vyšší počty nakažených, a to i přesto, že čtyři dny trvá lockdown a děti už druhým týdnem nechodí do školy. To naznačuje, že opatření, která zabrala na podzim, už v zimních podmínkách nižších teplot, nižší vlhkosti vzduchu a nižší odolnosti obyvatelstva nefungují. Až se navíc rozšíří infekčnější mutanty, není jisté, že zaberou alespoň ta o dost přísnější opatření, co byla nasazena na podzim v Izraeli. Podzimní vlna nás oficiálně stála 12 tisíc mrtvých. Z počtu lidí, kteří umírali navíc oproti minulým rokům, je však zřejmé, že to bylo nejméně 17 tisíc mrtvých, přičemž tento účet zatím není konečný – lidé nakažení v říjnu ještě stále umírají, i když díky novému účetnickému triku se mezi oběti covidu oficiálně nezapočítávají (nejsou již podle PCR covid pozitivní).

Nastupující vlna bude horší. I kdyby nezkolabovalo zdravotnictví, vyžádá si alespoň o třetinu více obětí, tedy dalších 30 tisíc. Pravděpodobnost, že dojde ke kolapsu zdravotnictví, přitom odhaduji na 80 procent. V takovém případě se počet obětí zimní vlny klidně ještě zdvojnásobí. Lidé však budou samozřejmě umírat i po odeznění zimní vlny, a to i když se nám podaří nějakým zázrakem proočkovat ohrožené skupiny v domovech seniorů. Ochrana seniorů mimo tyto domovy a osob z jinak ohrožených skupin – kardiaky, obézní, cukrovkáře, osoby s plicním onemocněním, poruchami imunity, s rakovinou a podobně – je při zvolené očkovací strategii „proč budovat očkovací zázemí, stejně máme málo vakcín, proč se snažit obstarat více vakcín, stejně je nedokážeme aplikovat a navíc ušetříme“ je spíše z říše snů. Konečný účet se tedy do léta může vyšplhat ke 100 tisícům mrtvých.

V důsledku chyb, či, jak je čím dál více zřejmé, cynického (a chybného) kalkulu některých členů vlády (nebudeme dělat nepopulární opatření, a ještě se zbavíme ekonomicky neproduktivních osob a nemocných, ušetříme), tedy do léta zemře možná až každý stý obyvatel Česka. Je velmi pravděpodobné, že budeme i po této stránce v celosvětovém měřítku – „Best in covid“, a to navzdory tomu, že jsme se díky kvalitám zdravotnictví a naddimenzovanosti kapacit nemocnic měli ocitnout na přesně opačném konci žebříčku. Devadesát procent mrtvých budou mít na svědomí vláda a orgány (a konkrétní osoby) spadající pod ministerstvo zdravotnictví.

Ekonomické dopady lednového a únorového (částečně spontánního) lockdownu budou hrozivé. Ještě horší však nejspíš budou dlouhodobé dopady zhoršeného zdravotního stavu velké části české populace. Trvalé zdravotní následky se projeví v nějaké míře možná až u třetiny osob, které covid prodělaly a prodělají, a to i u řady z těch, co ho prodělají bezpříznakově. Na desítky let se v důsledku toho zvýší nemocnost české populace a sníží se i průměrná doba dožití (přinejmenším v porovnání se zbytkem světa, kde bude díky pokroku vědy a medicíny doba dožití stoupat). Zároveň budou výdaje na zdravotnictví po mnoho let nemilosrdně škrtit náš zadlužený rozpočet.

Světlo na konci tunelu? Evropská unie nás nakonec ve vlastním zájmu donutí (nejspíš prostřednictvím účelově vázaných dotací) změnit náš laxní a alibistický přístup k vakcinaci a politikou cukru a biče nás dokope ke kolektivní imunitě. Podle mne to bude do konce roku 2021. Ve většině okolních zemí zvládnutí epidemie a zejména změny, které epidemie ve společnosti přinese, obrovským způsobem nakopnou ekonomiku a vyvolají masivní ekonomický růst (v Evropě asi ne hned v roce 2021). Ve státech jihovýchodní Asie, které díky strategii „šíření viru zastavíme a své ohrožené ochráníme, ať to stojí co to stojí“, epidemii zvládly s přehledem, nastoupí růst ještě rychleji. To zprostředkovaně pomůže i našemu hospodářství.

Dále čtěte

Jsme na tom dobře, neřešte covid, říkal Babiš, když se Česko zmítalo v nejhorším. Velké ohlédnutí za vládní arogancí

Česko má za sebou náročný rok. Rok nejrůznějších veletočů a vládních selhání, které měly nezpochybnitelný vliv na vývoj epidemie u…

Je zajímavou otázkou, jaké přijdou změny politické. Je možné, že v mnoha zemích nastane určitý přesun těžiště od obrany zájmů jednotlivce k obraně zájmů společnosti. V řadě zemí možná lidem dojde, že o budoucnosti země (o zadlužování státního rozpočtu i zadlužování lidstva drancováním planety) by neměli přímo či zprostředkovaně rozhodovat lidé, jejichž osobní výhled se počítá v jednotkách či maximálně nižších desítkách let, ale spíše lidé, kteří onu budoucnost budou následně žít. Očekával bych, že dojde k posunu volebního práva směrem k mnohem mladším ročníkům.

Z epidemie si kromě obřího státního dluhu a dluhu na zdraví obyvatelstva nakonec odneseme jedno velmi cenné poučení (když ne my, tak lidé v okolních zemích, kteří budou situaci u nás a asi i v USA zpětně posuzovat). V pokojných dobách nejsou morální kvality vůdců národa až tak důležité a stát může po určitou dobu řídit i osoba velmi pochybných morálních kvalit. V době krize však morální kvalita lidí v řídících funkcích rozhoduje přímo či zprostředkovaně o životě a smrti statisíců lidí.

Varování pro spotřebitele: Výše uvedené závěry nejsou stanoviskem institucí, ve kterých formálně či neformálně působím. Jsou výlučně mé osobní, a ještě k tomu s nimi hluboce nesouhlasím! Milosrdná přírodo, prosím, dej, abych se mýlil.