Pravidelně sleduji podcasty paní Bastlové na Seznam Zprávách. A její rozhovor s prezidentským kandidátem, bývalým rektorem Univerzity Karlovy, mne už poněkolikáté naplnil obdivem, že zachovala plně profesionální klid a odstup a nezačala si z bludů kázaných panem profesorem dělat srandu. Tak to udělám za ni.
Pustil jsem si projev pana profesora Zimy s jistou nadějí. Patří k lidem, u kterých vím, že na jedné straně jsou velmi schopní, erudovaní a inteligentní, ale na straně druhé se z nějakých těžko pochopitelných důvodů angažovali v nějakém nepříliš voňavém dění. Konkrétně u pana profesora je to členství v Komunistické straně Československa a zpochybňování nebezpečnosti epidemie covidu na jejím počátku, v létě 2020. Ale pořád byl pan profesor pro mne ještě představitelná možnost volby – že bych mu to v druhém kole hodil proti Babišovi. Po jeho vystoupení už ne.
Každý občas kážeme bludy
Celá část rozhovoru, která pro mne volbu pana profesora vyloučila, se točila kolem jeho výroku z léta 2020. Zněl: „Nejlepší imunitu získáte tím, když se s tou nemocí setkáte.“ Což je samozřejmě úplný nesmysl, a navíc nesmysl zjevný. Kdyby nejlepším získáním imunity bylo prodělání nemoci, tak by pravděpodobně nebylo povinné dětské očkování, a také by asi lidé nechodili před cestami do tropů na očkování proti tropickým nemocem. A asi by také ti opatrnější (mezi které patřím) nechodili každý podzim na očkování proti chřipce. Prostě by nemoc prodělali a byli by imunní!
Pan profesor se zcela zásadně a zcela evidentně mýlí. Celá západní medicína založená na důkazech, evidence-based medicine, stojí na postulátu, že je lepší nemocem předcházet než je léčit. Takže nejlepším způsobem získání imunity bylo, je a bude očkování, které jejímu vypuknutí zabrání. Pan profesor zjevně nerozlišil mezi významy „nejsilnější“ a „nejlepší pro lidi“. Kontakt s nemocí, přesněji její prodělání, skutečně vytvoří nejsilnější imunitu. Když jsem si nechal udělat měsíc po první dávce očkování proti covidu testy, měl jsem hodnotu protilátek 57. Podle informací laboratoře očkovaní měsíc po druhé dávce mívali kolem 1 000, a lidé po nemoci až 10 000 jednotek. Ovšem tu vysokou imunitu způsobenou prodělanou nemocí měli jen ti, kteří covid přežili.
V medicíně vždy musí lékař zvažovat bonus a malus, prospěch pacienta versus rizika a utrpení pacienta. Pan profesor má nesporně pravdu, že nejsilnější imunitu vyvolá prodělání nemoci. Ovšem za cenu, že někteří při tom získávání imunity umřou, dalším již v průběhu onemocnění nastoupí některý z nepříjemných častých vedlejších trvalých následků, a u ještě další skupiny se vyvine takzvaný long covid, o kterém nevíme, jak bude do budoucna probíhat, ale který několik lidí z mé sociální bubliny úplně vyřadil z provozu. Získávání imunity proděláním nemoci je spojeno s natolik vysokým rizikem, že jej rozhodně nelze doporučovat, a rozhodně není nejlepší. Je nejúčinnější, ale jen díky tomu, že v souladu se Star Trekem při ní platí heslo „Slabí zhynou“.
Tisíckrát bych pochopil, kdyby řekl „vyjádřil jsem se nepřesně, chtěl jsem říct nejsilnější – ale nejsem profesionální moderátor, tak před kamerou neumím mít stoprocentní výkon“. Pan profesor to výše řečené samozřejmě ví, mnohem, možná řádově lépe než já. Dokonce i v tom samém pořadu řekl, že pro pacienta je bezpečnější očkování. Ale nejlepší opravdu není. On však nebyl ochoten připustit, že by měl to drobné, pochopitelné, tolerovatelné a naprosto irelevantní přeřeknutí připustit jako chybné či nepřesné.
Jsem také narcista, a když jsem nedávno místo „útočná puška umí střílet velmi vysokou kadencí, vyšší než pistole“ napsal „útočná puška umí střílet dávkami“, napsal mi kamarád z Kanady. Psal jsem o tom v souvislosti s posledním americkým šíleným střelcem. Dávka – pro experta – znamená, že zmáčknete spoušť a pak už to střílí samo. Protože takové jsou i v USA zakázané. Ale já chtěl říct, že s tou útočnou puškou, na rozdíl od pistole, můžete střílet rychlopalbou, protože ji držíte ve třech bodech, nemusíte přemiřovat, a vymačkáte proto mnohem více nábojů za vteřinu než s pistolí, z níž při rychlopalbě netrénovaný střelec už při třetí ráně střílí do nebe, jak kope.
Když mi to napsal, tři hodiny jsem ještě ověřoval, jestli je vůbec opravdu platná ta má (chybně vyjádřená) teze. Ano, i dle výzkumů FBI. Ale to slovo „dávka“ jsem opravdu použil chybně, technicky vzato dávkou střílí až automatická zbraň, kde nemusíte mačkat spoušť, a ty se v USA neprodávají. I když poslechově bych rychlopalbu od dávky asi nerozeznal. A tak jsem požádal editora, aby pod článek to (zde citované) vysvětlení připsal. A nijak se za to, že jsem něco napsal blbě – a když to vyšlo najevo, tak jsem to napravil – nemusím stydět. Nejsem robot, chyby dělám. A když jsem ji udělal, a pak věc uvedl na pravou míru, tak už na mě nemůže vypadnout jako kostlivec ze skříně.
Pan profesor Zima ze svého (myslím strukturně velmi podobně jen formálně chybného jako moje „dávka“) výroku prostě neslevil. I když musí vědět, že hájí neobhajitelné.
No – a člověk bez elementární sebereflexe pro mne jako voliče nemá kompetence k důstojnému výkonu prezidentské funkce. Další kandidát, prosím!