Veliký rozruch nejen mezi vojáky na Ukrajině vyvolala slova vysokoškolské pedagožky a exposlankyně Iryny Farionové na adresu některých obránců Ukrajiny. Ta prohlásila, že rusky mluvící bojovníky nepovažuje za Ukrajince, a apelovala na to, aby muži v první linii komunikovali v ukrajinštině. Reakce vojáků na sebe nenechaly dlouho čekat. Pozvání pedagožky mezi tankisty v první linii patřilo mezi nejmírnější z nich.
Farionová v televizním rozhovoru prohlásila, že vojáky ukrajinské armády, kteří spolu hovoří rusky, nemůže považovat za Ukrajince. Pokud prý členové jednotky, jako je 3. samostatná brigáda (vytvořená z veteránů pluku Azov) nemluví v první linii ukrajinsky, porušují tím vojenské řády. „Proč ses, sakra, ještě tenhle jazyk nenaučil? Máš problém s čelistí?“ řekla by prý rusky mluvícímu ukrajinskému obránci. Jestli prý chce mluvit rusky, má nasednout na tank a odjet do Moskvy, kde bude mít všechny podmínky hovořit tímto jazykem. A pokud prý zkrátka ukrajinští vojáci nemluví ukrajinsky, ať si prý říkají Rusové. Okamžitě se strhla mela.
Jako jeden z prvních se ozval rozhořčený ukrajinský ombudsman Dmytro Lubiněc, který také okamžitě jednal, protože podle něj Farionová porušila zákon o rovnosti občanů bez ohledu na jejich národnost či regionální příslušnost.. „Osobně jsem apeloval na příslušné státní orgány – Národní policii Ukrajiny, Bezpečnostní službu Ukrajiny, Národní radu pro televizní a rozhlasové vysílání, aby ověřily uvedené informace a přijaly vhodná opatření,“ prohlásil.
Ohradili se také důstojníci z legendárního pluku Azov. Bývalý velitel jednotky a nyní zástupce velitele kritizované 3. útočné brigády Maksym Žorin napsal, že aktivity Farionové rozdělují společnost, a vyzval k jejich vyšetřování.
Další z důstojníků bojujících za Ukrajinu, náčelník štábu 12. brigády speciálního určení „Azov“ major Bohdan Krotevyč (Taurus), který spolu s dalšími členy své jednotky bránil Mariupol a Azovstal a po propuštění z ruského zajetí válčí s agresory dál, rovnou řekl, že Farionová je spolupachatelkou ruské propagandy a patrně vysoce dementní osoba.
Krotevyč vysvětlil, že pro ruskojazyčné Ukrajince v podmínkách bojů samozřejmě není prostor pro složité přepínání do nově osvojeného jazyka. „Postoj většiny azovského personálu je takový, že musíme přejít na ukrajinský jazyk. Komunikujeme v ruštině? Ano, mluvíme tak. Protože v armádě se musíte rozhodovat rychle a nemůžete si dovolit překládat. Na přepnutí do ukrajinského jazyka potřebujete klid. Takové podmínky tu ale momentálně nemáme,“ podotknul.
Na stranu rusky mluvících ukrajinských vojáků se postavila celá řada dalších osobností, které připomněly fakt, že řada ukrajinských oblastí byla před válkou významně ruskojazyčná a spousta Ukrajinců se začala učit ukrajinštinu až po plnohodnotném ruském vpádu a začátku ruské vyhlazovací války. Farionová vzbudila kontroverze již dříve, když tvrdila, že právě ruskojazyčnost byla jedním z důvodů pádu města do ruského područí a že Mariupol si za své zničení a okupaci může tedy tak trochu sám.