Koalice Pirátů a hnutí STAN zahájila svoji předvolební kampaň a představila svůj program FOTO: Česká pirátská strana
FOTO: Česká pirátská strana
Koalice Pirátů a hnutí STAN představila svůj program, se kterým jde do říjnových sněmovních voleb. Můžeme si tak konečně udělat lepší obrázek o tom, jakou odpověď Pirátská strana a Starostové a nezávislí dávají na tak zásadní témata, jako je zadlužování státu a stabilizace veřejných financí, zvyšování daní a v neposlední řadě také důchodový systém a jeho udržitelnost. Právě tato témata budou v nadcházejícím volebním období hrát stěžejní roli, proto je klíčové, jak si s nimi jednotlivá uskupení chtějí poradit. Koalice pod vedením předsedy Pirátů Ivana Bartoše v této oblasti zatím vzbuzuje spíše další otázky.
Už teď můžeme říct, že nejdůležitějším tématem, které bude ve volbách hrát prim a ze kterého ve výsledku vycházejí všechna ostatní, je daňový systém a jeho případné úpravy. Projevuje se to i v programu Pirátů a Starostů a nezávislých. Ti v něm zdůrazňují, že chtějí daňový systém změnit tak, aby motivoval k práci, k podnikání a k inovacím. Místo lidí si chtějí, jak uvádějí, posvítit na „nesystémové výjimky z daní a technologické giganty“.
Upozorňují na to, že daňový mix v Česku byl neudržitelný už před prosincovým schválením daňového balíčku a zrušením superhrubé mzdy, a to kvůli extrémní závislosti státních příjmů na zdanění práce. A úprava daní podle nich situaci ještě zhoršila: „Vláda Andreje Babiše skrze daňový balíček veřejné příjmy dále snížila, a to tak, že výrazně oslabila solidaritu lidí finančně nezasažených pandemií s těmi, kteří potřebují pomoc a kompenzace. Zároveň také nepředstavila žádná protiopatření, která by příjmy veřejných rozpočtů stabilizovala,“ píše se v programu Pirátské strany a hnutí STAN.
Zajímavé je, že koalice na jedné straně konstatuje, že současná situace neumožňuje dlouhodobě udržitelné financování veřejných služeb ani ve stávajícím rozsahu, zároveň ale ujišťuje, že chce zajistit nízké zdanění práce i do budoucna. Klíčová otázka tedy zní, jak se s tím Piráti a Starostové chtějí vyrovnat a jestli jsou v tomto ohledu dostatečně přesvědčiví.
V programu zmiňují několik cest, jak do státního rozpočtu chtějí dostat další příjmy. Velmi důležitý, ale přitom celkem vágní je například tento bod: „Zpřehledníme zdanění příjmů především odstraněním nesystémových výjimek. Není například dlouhodobě udržitelné, aby významná část kapitálových příjmů byla zdaněna sazbou 0 procent.“ Bohužel zde ale nenajdeme nic konkrétnějšího, což je velká škoda, protože jde o hodně důležitou věc.
Ekologické daně a negativní externality
Dále v programu Pirátů a Starostů figuruje už zmíněné zdanění digitálních gigantů, „větší důraz na ekologické prvky zdanění, zdanění prodeje konopí a negativních externalit“, větší zdanění těžby nerostných surovin a také postupné zvýšení zdanění komerčních nemovitostí. Koalice se chce také na půdě Evropské rady zasadit o transparentní vykazování zisků podle země původu, které ztíží nelegální daňovou optimalizaci na úkor českých občanů. A rovněž se chce zaměřit na důslednou kontrolu vnitropodnikových plateb a nelegálních praktik v daňové optimalizaci tak, aby byla férová část zisků zdaněna v České republice.
Kromě toho Piráti a hnutí STAN ve svém programu upozorňují, že „daňový systém trpí vysokým zdaněním nízkopříjmových pracujících a nízkým zdaněním aktivit s negativním dopadem na společnost“. A problém vidí také v tom, že „majetkové daně, včetně daní z komerčních nemovitostí, mají velmi nízký podíl na českém daňovém mixu. Stejně tak ekologické daně, včetně spotřebních daní, které neplní svůj účel.“
Z toho všeho je patrné, jakým směrem se Piráti a Starostové, co se týče zdanění a daňového systému, ubírají. Otázka je, kolik finančních prostředků se jim tímto způsobem může podařit získat. Záleží to především na tom, s jak velkým zdaněním kapitálových příjmů, komerčních nemovitostí a negativních externalit přijdou a jaké všechny nesystémové daňové výjimky budou chtít odstranit.
K tomu musíme přidat ještě to, že koalice považuje veřejné finance v Česku za dlouhodobě neudržitelné, slibuje jejich konsolidaci a chce se zasadit o to, abychom v roce 2025 plnili Maastrichtská kritéria a měli deficit státního rozpočtu pod 3 procenty HDP. Takže dostat do něj nové příjmy bude opravdu potřeba. Byť koalice počítá i s dalšími nástroji, jak tohoto cíle dosáhnout: „Udržitelnost veřejných financí zajistíme skrze rychlejší růst ekonomiky, úspory a zvýšení efektivity na straně státu, zlepšení zapojení lidí na legální trh práce, osekání daňových výjimek, zlepšení výběru daní a další zdroje díky opatřením v bodě Férovější daně,“ uvádějí Piráti a Starostové ve svém programu.
Cesta ke snížení úroků ze státního dluhu
Co se týče veřejných financí, za zmínku stojí i „zavedení systému zpětné kontroly a hodnocení efektivity vynaložených výdajů“. Výdaje, které neprokázaly dostatečnou přidanou hodnotu, chce koalice redukovat. Otázka je, podle jakých kritérií by se to mělo dít a jak přísně by měla být nastavená. V této souvislosti chtějí Piráti a Starostové posílit analytické schopnosti státního aparátu s cílem lépe plánovat, měřit a vyhodnocovat veřejné výdaje. Sympatický je také bod, že „valorizace platů ve státním sektoru bude odpovídat výkonu ekonomiky“.
Ocenění si zaslouží rovněž záměr koalice stabilizovat kurz koruny vůči euru, což by nám podle Pirátů a Starostů mělo ušetřit desítky miliard korun na obsluze státního dluhu a nákladech spojených s pohybem kurzu. Jde o to, že státy eurozóny i ty v Evropském mechanismu směnných kurzů ERM II platí nižší úroky ze svých dluhů.
„Dluhopisy české vlády v březnu 2021 měly třetí nejvyšší úrok (1,92 procent) ze státních dluhopisů v EU, což výrazně prodražuje obsluhu státního dluhu. Ve většině zemí eurozóny naopak neplatí za státní dluh téměř žádný úrok, například Slovensko ještě něco málo ,vydělalo‘ (-0,09 procent). I když tak mají některé země eurozóny větší dluhy, mají výrazně nižší náklady na obsluhu dluhu. Výnosy věřitelů jsou nízké i v zemích, které teprve loni vstoupily do ERM II – Bulharsko (0,22 procent) a silně zadlužené Chorvatsko (0,74 procent). V ČR spolu s Maďarskem vzrostly úroky za posledních 12 měsíců nejvíce z celé EU. Vstup do ERM II tak zvýší důvěru investorů a sníží českému státu náklady na obsluhu dluhu,“ upozorňují Piráti s hnutím STAN. Tento bod je opravdu inspirativní a stojí za zdůraznění.
S tím vším je samozřejmě provázané i téma penzí a důchodové reformy. Piráti a Starostové si opět uvědomují, že náš důchodový systém není dlouhodobě finančně udržitelný. Horší už je, co s touhle neudržitelností chtějí dělat. Jejich vize zní celkem jednoduše: „Minimální základní důchod bude na důstojné úrovni a indexován. Vznikne státní penzijní fond ke spoření. Základní důchod bude financován zefektivněním daňového systému i chodu státu při zohlednění mezigenerační soudržnosti. Každý bude mít informace o výši svého budoucího důchodu.“
Sporný nápad se státním penzijním fondem
U daní a úprav daňového systému je velká otázka, co všechno se z nich dá utáhnout. Mohou se z nich zaplatit výpadky příjmů státního rozpočtu dané zrušením superhrubé mzdy, snížit rozpočtové schodky a k tomu ještě záplatovat penzijní systém? A to ještě necháváme stranou to, že v každém volebním programu – a je to i případ koalice Pirátů a Starostů – je návrh celé řady dalších rozpočtových výdajů (jedno procento státního rozpočtu na kulturu, nejméně 10 procent výdajů státního rozpočtu by měly tvořit investice, 5 procent HDP by mělo jít ze státního rozpočtu na vzdělávání, měly by se navýšit prostředky na výzkum a vývoj na úroveň průměru zemí OECD).
Je tedy hezké, když Piráti a hnutí STAN ve svém programu uvádějí, že „ve spolupráci s Ministerstvem financí (MF) navrhneme zdroje pro důstojné důchody (viz bod Férovější daně),“ ale měli by také říct, jak moc ty daně chtějí zvýšit, pokud mají stačit na všechny uvedené účely.
Otázky rovněž vzbuzuje nápad se státním penzijním fondem, kde by si lidé mohli dobrovolně spořit nad rámec povinného sociálního pojištění. Ten je zřejmě motivovaný snahou zefektivnit spoření ve třetím pilíři snížením poplatků za správu aktiv. To je samozřejmě představa, která se nemusí naplnit. A je velmi sporné, zda se má stát do něčeho takového vůbec pouštět. Poněkud úsměvné je pak i to, že koalice chce zřídit vládní Radu pro udržitelné důchody, která by zřejmě navázala na dlouhou řadu různých důchodových komisí.
Když to celé shrneme, můžeme říct, že koalice Pirátů a Starostů přichází s celou řadou dobrých nápadů a podnětů, u kterých ale záleží na tom, jakým způsobem by byly realizovány. Vedle toho však navrhují i věci, u nichž není vůbec jasné, jak by v praxi vypadaly, vzbuzují tak spíše pochybnosti. Největší problém je ovšem to, že celková představa Pirátské strany a hnutí STAN nedrží pohromadě, protože se zdá, že to finančně zkrátka nevychází, anebo jen za cenu opravdu velkého zvýšení daní či dramatického osekání státních výdajů, které zatím nepřipouštějí.
