Redaktoři levicového webu A2larm.cz se v posledních dnech a týdnech rozhodli věnovat politické situaci v zemi. A dělají to přesně tak, jak jsme mohli očekávat: Hlavním problémem podle nich není trestně stíhaný miliardář a bývalý agent StB Andrej Babiš. Problémem není ani podpora komunistů. To nejhorší je přece pravice, Kalousek a ten strašný antikomunismus.

Za pozornost stojí zejména dva texty. Tím prvním je Naše „demokratická“ nostalgie od Jaroslava Fialy. Ostatně začněme už titulkem, který shazuje fakt, že v předchozích devětadvaceti letech jsme tu měli svobodný, demokratický režim. Podle pana Fialy bychom si měli uvědomit, že před nástupem Andreje Babiše nebylo nijak výrazně líp. Prý tu byla nerovnost.

„Někteří vzpomínají na doby před Babišem, kdy bylo údajně všechno lepší, a věří, že se časem zase vrátíme do ,normálu‘. Jenže co to znamená? Návrat do časů diplomů z plzeňských práv a opoziční smlouvy? Do dob protiromských pochodů a pokusů o pogromy? Nebo snad do časů Jany Nagyové a Petra Nečase, kdy hrozil plošný odprodej veřejné sféry a vojenská policie zasahovala v České televizi? Anebo snad do privatizačních devadesátek s promlčenými zločiny? Kde se bere troufalost nad tím vším mávnout rukou a říct, že se jednalo jen o nedorozumění v jinak zdravém demokratickém provozu?“ ptá se Fiala.

Bohužel neví, že každý demokratický režim, který přichází po desítkách let totality, prostě provázejí problémy. Je to normální, že všechny věci nejsou ideální. Srovnávat cokoli, co se v dobách před rokem 2013 dělo, s kauzami, které provázejí Andreje Babiše, je donebevolající drzost. Stejně jako tvrzení, že v Evropě a v USA nežijeme v demokraciích, ale v oligarchiích. Pokud si toho pan Fiala nevšiml, doposud jsme v naší zemi žili svobodně, životní úroveň rostla, konaly se volby za existence rovné politické soutěže – a právě ten poslední bod je pryč, stejně jako fungování silných, nezávislých médií.

Fialova kolegyně Apolena Rychlíková zase stvořila text Nejhorší možný hrdina. Ano, milí čtenáři, je to Miroslav Kalousek. Ten u nás totiž zrealizoval údajné drakonické reformy, které mnoha lidem zničily život. Že Rychlíková netuší, že to byly právě reformy vlády Petra Nečase, díky kterým jsme přežili finanční krizi, a že z nich dneš těží právě Babiš, který se chlubí ekonomickým růstem, to nechme stranou.

„Mimo oslavování Kalouska mezi ně patří utrápené stěžování Miroslavy Němcové na to, že si pořád neumíme vážit demokracie. Někdo by jí už měl vysvětlit, že jejím ekvivalentem prostě není politika ODS ani pravice jako taková. A že třicet let svobody, o kterých tak zaníceně hovoří jako o krátké době na ,posttotalitní rekonvalescenci‘, představuje pro řadu z nás celý dosavadní život,“ píše Rychlíková.

Tohle je stejná drzost jako ta Fialova. Že někomu nevadí komunistická strana, to je zvláštní, je však pochopitelné, že mnoho redaktorů A2larmu nedávalo pozor na hodinách dějepisu. Některým navíc třeba ani moc nevadí, že komunisté kromě vraždění a zavírání také okrádali, protože tím likvidovali tu nenáviděnou nerovnost. Ale tvrdit, že pravice není ekvivalentem současné situace, to už je naprostý nesmysl. Rychlíková asi netuší, že ODS a další uskupení jsou demokratické strany, které reprezentují názory desítek, stovek tisíc voličů. A pro tyto lidi je to alternativa, naprosto samozřejmá a logická.

„Hlavním problémem naší současné politiky není Babiš a nejsou jím ani komunisté podporující vládu, ale absolutní ztráta sebereflexe a neochota bavit se věcně a konkrétně, bez floskulí a falešných gest,“ myslí si Rychlíková.

Dodejme, že hlavním problémem našich progresivních levičáků je to, že samozřejmé odsuzování komunistických zločinů stejně jako gigantického střetu zájmů Andreje Babiše považují za falešná gesta. Mnohé strany s ODS v čele velkou sebereflexi provedly a dnes čelí finanční a mediální síle holdingu Agrofert. A to, že jí čelí mj. tím, že říkají pravdu o nehoráznostech současného premiéra, je to, co od nich mnoho voličů očekává. Akorát asi nečtou A2larm.