Prohlášení členských států NATO o možnosti vyslání vojáků na Ukrajinu přibližuje riziko třetí světové války, řekl v rozhovoru s ruskou státní agenturou TASS maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. Jeho slova jsou ozvěnou rétoriky Kremlu, že přítomnost vojáků Severoatlantické aliance by byla eskalací situace a vedla by k přímému konfliktu mezi NATO a Ruskem, poznamenal ukrajinský server Jevropejska pravda.

Moskva zahájila invazi na Ukrajinu v únoru 2022, přičemž napadené zemi se útok ruských sil povedlo na řadě míst zastavit, odrazit a dobýt zpět některá okupovaná území. Po loňské ukrajinské letní protiofenzívě, která nepřinesla Ukrajincům významné zisky v podobě osvobození dalších území, přešla do útoku ruská armáda. Ta letos po těžkých bojích a zřejmě i velkých ztrátách dobyla válkou zdevastované východoukrajinské město Avdijivka a zmocnila se i dalších vesnic dále na západ.

Dále čtěte

Plakát rozděleného Ruska vydělává Ukrajině na zbraně. Už máme 100 tisíc, přidejte se!

Tahle mapa, kterou vytvořil historik Petr Hlaváček, vzbudila velkou pozornost. Jedná se o přehled států severní Asie, v té chvíli…

„Pokud se mluví o možnosti vyslání vojsk na Ukrajinu jménem některých členských států NATO, je to opravdu nebezpečné, protože nechceme čelit hrozbě. Děsivé riziko vypuknutí třetí světové války se blíží,“ řekl v rozhovoru Szijjártó, který také tvrdil, že není možné Rusko na Ukrajině porazit. „Ale zároveň, jak pokračují dodávky zbraní ze Západu, Rusko také nemůže vyhrát ve velkém,“ dodal. Budapešť proto podle něj trvá na zahájení mírových jednání mezi Moskvou a Kyjevem.

Minulý měsíc vyvolal francouzský prezident Emmanuel Macron rozruch prohlášením, že západní spojenci by neměli vylučovat vyslání vojáků na Ukrajinu. Řada zemí včetně Česka uvedla, že se nechystá vyslat vojáky na Ukrajinu. Jiné státy, především z východního křídla NATO, šéfa Elysejského paláce naopak podpořily. Ruský prezident Vladimir Putin mimo jiné prohlásil, že země NATO by riskovaly vysláním svých vojáků na Ukrajinu jaderný konflikt.

Kromě toho Szijjártó uvedl, že nesouhlasil s rozhodnutím o zabavení ruských aktiv s odkazem na obavy z jeho dopadu na evropskou ekonomiku a investiční klima, a zdůraznil důležitost diplomatického jednání s Ruskem. Také neopomněl zmínit pokračující kontakty „na vysoké úrovni“ mezi oběma státy. Rovněž potvrdil otevřenost Maďarska v otázce vízové povinnosti Rusů a tradici vítání ruských návštěvníků „bez diskriminace“.

Szijjártó interview ruské státní agentuře poskytl na okraj fóra Atomexpo, které se konalo v uplynulých dnech v ruském Soči. Maďarský premiér Viktor Orbán, který udržuje úzké ekonomické vztahy s Ruskem, už v minulosti prohlásil, že válka může skončit pouze skrze vyjednávání. Jak by bylo v současné situaci možné dosáhnout mírových hovorů, neuvedl. Maďarsko, které je členem EU a také NATO, odmítá Ukrajině poskytovat svou vojenskou podporu a dlouhodobě kritizuje sankce uvalené na Rusko kvůli jeho agresi vůči sousední zemi.