Slovenský prezident Andrej Kiska dnes kritizoval levicovou vládu premiéra Roberta Fica za její přístup k řešení migrační krize v EU. Bratislava podle něj prohrála v otázce zavedení povinných kvót na přerozdělování uprchlíků z důvodu, že nepochopila solidaritu mezi členskými zeměmi EU a že nenabídla dostatečnou dobrovolnou pomoc k řešení přílivu uprchlíků.
„Když Slovensko v červenci oznámilo, ještě na dobrovolném základě, přijetí stovky lidí z celkového počtu 40 000, ztratili jsme sympatie ve většině Evropy. Ztratili jsme porozumění a pochopení i pro každý rozumný argument. Slovensko se stalo objektem narážek a zesměšňování evropských a světových medií. Jako by se ze slovenského postoje vytratil člověk,“ řekl Kiska v projevu před poslanci slovenského parlamentu.
Vláda Roberta Fica se dokonce jako zatím jediná rozhodla, že rozhodnutí většiny členských států EU o zavedení kvót napadne žalobou u Soudního dvora EU a že se rozhodnutí o kvótách nepodřídí.
„Zvláště v politické debatě zazníval až příliš silně právě takový tón, který strach ze všech migrantů povzbuzoval. Od bezprostřední bezpečnostní hrozby, kterou by prý představovalo několika stovek nebo tisíc lidí prchající před válkou. Až po necitlivost a podsouvání názoru, jako by téměř všichni migranti byli ekonomičtí spekulanti a do Evropy přicházejí jen kvůli pohodlnějšímu životu,“ uvedl Kiska, podle něhož debatu o vlastním příspěvku Slovenska k řešení migrační krize v zemi nahradilo poučování jiných států, co by měly dělat.
Slovensko by mělo podle Kisky co nejrychleji smazat nepříznivý dojem, který v souvislosti s migrační krizí zanechalo v Evropě a zároveň by se mělo dostat z osamocené pozice, do které se dostalo. „Přijetí několika stovek nebo i tisíc lidí prchajících před válkou a násilím by bylo v silách Slovenska. Nešlo by o žádné ohrožení Slovenska, ani by to nemělo vliv na lepší nebo horší život lidí na Slovensku,“ řekl Kiska.
Fico na projevu nebyl. Za neúčast se omluvil a zdůvodnil ji odjezdem na pracovní návštěvu Kuby.
[ctete]26418[/ctete]
Další vystoupení evropských politiků viděl Evropský parlament ve Štrasburku. Tam vystoupil francouzský prezident Françoise Hollande.
„Do pomoci Sýrii by se měla zapojit celá Evropa, která musí přispět k tomu, aby pro Syřany existovala jiná budoucnost než Bašár Asad či Islámský stát,“ prohlásil Hollande.
Podle šéfa Elysejského paláce čelí Evropa v současnosti vedle následků ekonomické krize rovněž krizi bezpečnosti a jednoty, které jsou vyvolány terorismem, občanskými válkami a z nich plynoucím přílivem uprchlíků. „Každá krize znamená vyvolání strachu. Musíme se strachem žít, ale nesmíme se nechat strachem ovládnout,“ apeloval Hollande na země EU, aby se nesnažily uzavírat před světem a neodmítaly uprchlíky.
V některých zemích EU v současnosti existují tlaky na obnovení vnitřních hranic mezi jednotlivými státy Unie, což má zabránit volnému pohybu neregistrovaných běženců a migrantů. „Zpochybňování schengenského prostoru navracením hranic by byla tragická chyba. Je třeba řešit vnější hranice posílením ochrany států na okraji EU,“ prohlásil francouzský prezident.
[ctete]26432[/ctete]
Ve Štrasburku vystoupil společně s německou kancléřkou Angelou Merkelovou, jejíž projev na Hollandeovu řeč navázal. Oba státníci přijeli do sídla EP více než čtvrtstoletí po společném vystoupení kancléře Helmuta Kohla a prezidenta Françoise Mitterranda z revolučního roku 1989.
