Loňského léta zněly z řad sociální demokracie zas jednou silné výroky. V té době totiž přišla do ČR předběžná zpráva auditorů Evropské komise, podle níž je předseda vlády Andrej Babiš ve střetu zájmů. Kdyby se to definitivně prokázalo, dala se tehdy slyšet ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) pro server iRozhlas.cz, byla by to pro ni „červená linie“, za kterou by nebyla ochotna jít. Dnes tedy už konečný verdikt známe. Premiér je v konfliktu zájmů. Definitivně prokázáno. A co ta proklamovaná červená čára? Přeskočí ji sociální demokraté, nebo přelezou?
Je to tak. Černé na bílém, potvrzeno. Evropská komise po jednání se členy Výboru pro rozpočtovou kontrolu Evropského parlamentu v pondělí 30. listopadu definitivně potvrdila, co bylo vcelku zřejmé už dávno: předseda vlády České republiky Andrej Babiš je konečným příjemcem výhod plynoucích z holdingu Agrofert a ovládající osobou. Proto je ve střetu zájmů a nemůže již pobírat evropské dotace. Verdikt je konečný a žádnými námitkami českých úřadů už se na něm nedá nic změnit. Oficiální překlad přijde v lednu 2021, ale to neznamená odklad. Rozhodnutí je platné už teď. Česká republika obdrží soupis všech problematických dotací a bude se muset – ať už jakýmkoli způsobem – postarat, aby premiérův střet zájmů přestal existovat. Může se sice obrátit na soud, ale šance na změnu výsledku je prakticky nulová.
Na počátku června loňského roku se novináři iRozhlasu ministryně Maláčové ptali, zda ve věci premiérova střetu zájmů vidí něco, co by ona sama už nebyla ochotna akceptovat a kvůli čemu by třeba odešla i z vlády. A Jana Maláčová odpověděla: „Kdyby se opravdu prokázalo, že premiér je ve střetu zájmů, tak by to, alespoň za sebe mohu říct, byla ta červená linie… Je to tak závažná věc, že by to bylo dál velmi složité a těžko udržitelné.“ A pokračovala: „Jakmile budeme mít konečný výsledek, tak podle toho, jaký bude, tak z toho taky musejí být vyvozeny důsledky.“
A právě teď ta chvíle přišla. Zmíněný konečný výsledek už je tady. Máme se tedy těšit na důsledky? V létě byla ministryně Maláčová v té věci vcelku nekompromisní. Nálezy předběžné zprávy auditorů ohledně Babišova konfliktu zájmů označila za závažné a znepokojivé. A na závěr zopakovala: „Tady je důležité vidět finální závěr, a ne jen návrh.“ Správně. Finální závěr už vidíme. Otázka ale zní: vidí Jana Maláčová stále svou nepřekročitelnou linii, nebo už ji s lehkým srdcem nechala za sebou a dál vesele uhání vstříc lepším zítřkům s předsedou vlády, o kterém si podle vlastních slov vyřčených v pořadu ČT 168 hodin, myslí, že je deb*l?
Také předseda ČSSD Jan Hamáček onoho loňského června, kdy k nám připutoval předběžný audit, pronášel silná slova. Tak jak to umí, než otočí na pěťáku a všechno je zase jinak. Pro Seznam Zprávy tehdy uvedl: „Z té předběžné auditní zprávy je těžké dělat zásadní rozhodnutí. Tou hranou by pro nás bylo, kdyby se ukázalo, že tady došlo k nepravostem. Počkáme, jaká bude závěrečná zpráva. Pokud by byla zdrcující, znamenala poškození České republiky a další měsíce vlády by byly zastíněny jenom těmito kauzami, to by pro nás byl vážný důvod.“
A tak jsme si počkali. K nepravostem zjevně došlo. A zdrcující je ta zpráva dost. Jde o hodně peněz, částka, která už byla neoprávněně vyplacena a kterou by měl Agrofert vrátit do státní pokladny, se může šplhat do miliard. Přesto i teď slyšíme ohranou písničku: Žádný střet zájmů nemám a nič se vracet nebude. Sociální demokraté by tedy asi měli dostát svým silným slovům, hromadně se navléct do červených svetrů a praštit do stolu. Události minulé ale takový scénář odkazují do říše pohádek.
„Zastínění premiérovými kauzami“, které vypluly na povrch už předtím, nechalo totiž sociální demokracii pokaždé v naprostém klidu. Třeba když byl v roce 2017 Andrej Babiš předmětem jednání Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (LIBE) Evropského parlamentu v souvislosti s ohrožením svobody médií v České republice, kde vlastní, formálně přes svěřenské fondy, značnou část médií včetně tištěných i internetových novin a televizních či rozhlasových stanic.
Dostatečným důvodem pro odchod z vlády pro sociální demokraty nebylo ani zahájení trestního stíhání v září 2017, v nejznámější kauze Čapí hnízdo, v níž je Andrej Babiš podezřelý ze zpronevěry 50 milionů korun z neoprávněně podvodem získané dotace z evropských fondů na stavbu luxusního rekreačního areálu. Ani trestní stíhání předsedy vlády, ve které s ním sociální demokracie sedí, tedy nevadilo. A to ani přesto, že před říjnovými volbami v roce 2017 ČSSD svatě slibovala a ujišťovala, že se stíhaným člověkem, čili Andrejem Babišem, do další vlády nevstoupí. A opět to dopadlo jako v tom známém úsloví o slibech a radujících se bláznech.
Když v prosinci 2019 nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman zrušil rozhodnutí Jaroslava Šarocha zastavit stíhání Andreje Babiše ve věci Čapího hnízda, Jan Hamáček pro portál Aktuálně.cz řekl: „ČSSD nemá žádný nový důvod k tomu, aby měnila své rozhodnutí o účasti ve vládě. Kauzy pana premiéra komplikují vládě práci a poškozují její úsilí o prosazování programu, který pomáhá lidem.“ A je to. Babišovy kauzy sice ztěžují práci, ale ČSSD nevidí důvod ke změně rozhodnutí o své účasti ve vládě, kterým lehce nahradila předešlé rozhodnutí se stíhanou osobou ve vládě naopak za žádných okolností nebýt. Všem jasné? No proto.
A právě tak hladce v listopadu 2018 prošlo i skandální a v civilizované zemi naprosto nemyslitelné uklizení premiérova syna, Andreje Babiše juniora, na Ruskem okupovaný Krym. Problém? Pro ČSSD nikoli.
Tak uvidíme, kolik těch zcela „nepřekročitelných“ červených linií ještě bude. Podle toho, co jsme dosud viděli, se zdá, že dost možná celý plot. A znáte to, pro pírko či pro ministerské křesílko hospodyňka, sliby nesliby, i přes plot skočí.
Autorka je řadovou členkou TOP 09.