Prokremelský novinář Konstantin Dolgov byl propuštěn z propagandistického projektu Telega ONLINE a důvodem byl zjevně rozhovor s Jevgenijem Prigožinem, majitelem soukromé vojenské skupiny Wagner. Dolgov pro web Nastojaščeje Vremja popisuje, jak vidí roli Prigožina a jeho ambice v dnešním Rusku.
Rozhovor s Prigožinem se objevil večer 23. května a Prigožin v něm hodnotil ztráty své soukromé vojenské skupiny v bojích o Bachmut. Podle Prigožina bylo za celou válku na Ukrajině zabito 20 tisíc jeho žoldnéřů. Polovina z nich byli naverbovaní vězni. Podnikatel v rozhovoru také kritizoval ruské vojenské vedení včetně šéfa ministerstva obrany Sergeje Šojgua. Pozornost i v zahraničí vzbudily jeho výroky o tom, jak ruské vedení místo deklarovaného cíle demilitarizovat Ukrajinu dosáhlo úplně opačného efektu. Ukrajinská armáda je dnes jednou z nejsilnějších na světě.
„Řadoví producenti projektu se mi přiznali, že rozhodnutí odejít bylo učiněno po výzvách ‚shora‘,“ říká v rozhovoru Dolgov. „Myslím si, že vím, o co jde. Tyto tajemné ‚volající‘ nějak urazily některé Prigožinovy výroky. Jevgeniji Viktorovičovi zřejmě nemohou nic udělat, a tak se rozhodli, že si to vyřídí s tazatelem.“
Na otázku, jestli není Prigožin jakýsi „realista mezi kanibaly“, Dolgov odpovídá, že se snaží takovou roli hrát, ale úplným realistou není.
„Nemluví o likvidaci civilistů, nemluví o ničení měst. Používá poměrně nevinnou metaforu, která může znamenat opravdu téměř cokoli. Prostě přišli a zanechali za sebou stopu.“ Zůstává zcela v mezích, které nastavuje oficiální kremelská propaganda, ale zároveň říká podstatně více, než je zvykem říkat. „Zjevně se cítí mnohem svobodněji a mnohem sebevědoměji. Pod Vladimirem Putinem je takovým pravdomluvným banditou.“
Podle Dolgova Prigožin posouvá hranice toho, co smí říkat sám za sebe, ale stejně zůstává „krvavým klaunem“. „Zhruba před rokem se dostal k prezidentovi a řekl mu pravdu o tom, co se děje. Pak ho prezident využil jako svého pacholka, aby spolu s Kadyrovem otravovali ruskou pravidelnou armádu. Poté Kadyrov pochopil, že už není třeba otravovat armádu, ale Prigožin to nepochopil. Prigožin byl v obtížné situaci a Putin neměl prostředky na jeho ochranu a podporu. A zdálo se, že se ho Putin vzdal. A soudě podle toho, co Prigožin říká, tak měl ten dojem i Prigožin sám.“
Šéfovi wagnerovců se ale nakonec povedlo zcela zničit Bachmut a Putin měl argumenty, že se dosáhlo aspoň nějakých výsledků, a poblahopřál. Proto se Prigožin cítí mnohem sebevědoměji a dává najevo své ambice. Nedává mu to ale možnost se účastnit skutečné ruské politiky, ta se neodehrává před zraky veřejnosti. Šéf wagnerovců otevřeně straší otázkou, co bude dál, je si dobře vědom toho, co se o něm říká, šíří o sobě další fámy a snaží se zvýšit svůj vliv. Jeho skutečný vliv v ruské vládnoucí hierarchii je minimální, soudí Dolgov, ale trochu roste. Je pravděpodobné, že má politické ambice.
V ruské vládnoucí třídě přežívají ti, kteří chápou, že systém nefunguje tak, jak se říká, a co se řekne na veřejnosti, je určeno jen pro prosťáčky. Prigožin se svou kriminální minulostí podle Dolgova dobře chápe, jak to všechno funguje a že nemá šanci se do této formální hierarchie zařadit, nebude do ní přijat. K tomu by došlo jen tehdy, kdyby se Vladimir Putin náhle rozhodl, že Prigožina třeba pustí k volbám, aby vedle něj vypadal jako politik západního stylu.
Je Prigožin v ruské společnosti populární? Podle Dolgova moc ne.
„Myslím, že tato popularita je omezena na těch 15 procent lidí, kteří se aktivně zasazovali o válku, nebo, jak sám říká, na příbuzné mrtvých – kterých jsou desetitisíce. Ale v měřítku 140 milionů lidí to není tak moc. Jeho popularita je velmi omezená. Průměrný Rus nebude aktivně podporovat otevřeného zločince… Zatím ne. Dokud situace nebude tak zrůdná, aby ho začali podporovat. Samozřejmě pokud se věci zvrtnou, jak on sám předpovídá, nebo ve skutečnosti spíše straší své odpůrce, nelze nic vyloučit. Ale vzhledem k tomu, kolik má nepřátel, když se věci pokazí, tak ho žádné Putinovo slovo před likvidací nezachrání.“