Diskurz módy a genderu se v posledních letech prudce rozrostl. Kromě make-upu a nalakovaných nehtů se v pánských kolekcích začaly objevovat průhledné blůzy s mašlemi, sukně a šaty. Tyto trendy z přehlídkových mol prostupují do kulturního mainstreamu a z něho postupně do ulic. Do čela genderově neutrální módy se jednoznačně postavila generace Z, ale i renomovaní světoví návrháři.
Móda poskytuje možnost úniku z typické role jedince, ale zároveň utváří ženskou a mužskou identitu. V posledních deseti letech došlo k proměně této identity pomocí diskuze vedené ohledně genderové tematiky, což se odrazilo i v módním průmyslu. Muž v sukni je dnes jako žena v kalhotách. Bývaly totiž doby, kdy i to bylo neslýchané, a dnes nám to přijde k smíchu. Nošení dámských kalhot prosadily na začátku minulého století ženy jako Coco Chanel společně s tehdejšími hollywoodskými hvězdami, mezi něž patřila Greta Garbo, Marlene Dietrichová či Katherine Hepburnová.
V historii ale byly standardem i šaty na mužích. Tuniky ve starověkém Římě a bederní pásy připomínající dnešní mini sukně v Egyptě potvrzují, že nejde o módní výstřelky, ale o to, co je v dané době sociálně akceptovatelné a také praktické. Rozdělení na pánské a dámské tehdy neexistovalo. Teprve rozpadem feudální společnosti na tržní, kde muži začali převládat v pracovní síle, se oděv přesunul do mužských a ženských kategorií.
Nejznámější světové designové značky sice určují směr, jakým se móda bude ubírat, ale do jisté míry musí naplňovat poptávku. Týden módy konající se ve městech, jako jsou Milán, Paříž, Londýn či New York, se stále rozděluje na pánský a dámský. Nicméně to, co je na přehlídkách uvedeno, vypovídá o prolínání těchto dvou světů a rostoucím zájmu o módu bez hranic. Například letošním hitem pánských kolekcí se staly sukně.
Pro značky jako Fendi, Louis Vuitton nebo Loewe je pánská sukně nezbytnou součástí šatníku. Tento na první pohled čistě dámský prvek do svých kolekcí již dlouhá léta zahrnuje módní dům Thoma Browna, který jejich výslednou podobu odvozuje od skotských kiltů. To, že i sukně může mít maskulinní vzhled, předvedl například americký rapper A$AP Rocky, když se na největší módní události Met Gala ukázal v sukni Gucci.
Unisex, genderless, prostě oblečení
„Vztah módy a genderu se podle mě proměnil především v tom, že se lidé začali oblékat podle toho, co opravdu chtějí nosit, a nehledí se tolik na nějaké společenské konvence. To ale souvisí s celkovou proměnou konceptu genderu,“ říká český návrhář Jan Smejkal. Aktuálním trendem není ani tak nošení dámské módy na mužích, jako tzv. genderless móda, kterou známe pod pojmem unisex. Unisexová nebo genderově neutrální móda označuje návrhy nebo styly, které neomezují módu na stereotypní genderové normy definované společností. Genderově nekonformní oblečení ale není novinkou. Unisex lze najít například v kolekcích japonského návrháře Yohjia Yamamota z devadesátých let.
Hlavním dopadem tohoto trendu je inkluzivita, která má také určité ekonomické důsledky. Vzestup a pád trendů, a jakým způsobem se jim značky přizpůsobují, hrají zásadní roli při určování úspěchu, protože trendy v podstatě odrážejí myšlenkový proces společnosti.
Podle celosvětového průzkumu provedeného společností Klarna si přibližně padesát procent příslušníků generace Z kupuje módu neodpovídající jejich genderové identitě a téměř sedmdesát procent spotřebitelů uvádí, že mají zájem o nákup genderově fluidní módy. „Největší rozdíl je v dostupnosti. To, co jsem chtěl nosit před deseti lety já, tu nebylo k dispozici. Ještě před deseti lety bylo velmi striktně dané, co mají nosit muži, a pokud jste vyčnívali, byli jste všem pro smích,“ pokračuje Smejkal.
Tradice versus sukně
Vzestup genderově neutrálního oblečení však přesahuje pouhý výběr jednotlivých kusů nebo politickou orientaci, představuje širší kulturní posun a má schopnost zpochybnit hluboce zakořeněné společenské normy. Právě proto se toto téma stává více politickým. Spojitost mezi oblečením a kulturní či politickou orientací je velmi úzká. Konzervativci mají dnes obavy z narušení tradičních rolí muže a ženy, k čemuž podle nich přispívá i módní průmysl.
Jestli nošení podpatků a malované mužské rty ohrožují veřejné dění, může posoudit každý sám. Výroky jako „Chceme zpět mužné muže!“, které se v roce 2020 objevily na sociálních sítích pod fotografií titulní strany britského časopisu Vogue poté, co na ní britský zpěvák Harry Styles pózoval v šatech, jen dokazují, že to, co máme na sobě, vzbuzuje v lidech emoce.
Zrovna Styles se stal jednou z vedoucích tváří inkluzivního oblékání nejmladší generace. Třpytky, boty na podpatku, boa a odhalené tělo jsou prvky, které se v jeho koncertních kostýmech pravidelně objevují. Jeho styl však stojí na skutečných průkopnících genderově fluidní módy jako David Bowie, Elton John a Freddie Mercury. „Nezáleží na tom, jestli oblečení budeme nazývat dámské a pánské. Ve výsledku jde o to, jak daná věc vypadá na nositeli. Možná do budoucna nebudeme muset genderově rozlišovat oblečení, nebo třeba vymyslíme nějaký nový název,“ říká Smejkal.