Pákistán má opravdu vážné problémy s dodržováním náboženské svobody. Útoky na náboženské menšiny, jako jsou křesťané, hinduisté či příslušníci sekty ahmadíja, jsou zde běžnou záležitostí stejně jako nucené konverze k islámu. Běžně také bývá jako bič proti náboženským menšinám užíván zákon o rouhání, kdy Pákistán má dokonce tento zákon nejpřísnější ze všech muslimských zemí. Velkým problémem je také to, že se úřady kvůli obavám z reakce radikálů často zdráhají propustit obviněné, kteří byli soudem osvobozeni. Dovolat se v takových případech spravedlnosti je pro křesťany téměř nemožné.
Patrně nejznámějším se stal případ křesťanky jménem Asia Bibi odsouzené k trestu smrti za údajné rouhání. Nakonec ji odvolací soud zprostil obvinění, podařilo se jí dostat do bezpečí a nyní žije s rodinou v Kanadě. Není ale zdaleka jediným člověkem, který se kvůli zákonu proti rouhání dostal do obrovských problémů. O dalších případech se bohužel příliš nepíše. A to i přesto, že kvůli jejich závažnosti nemůže být spor o tom, že by si určitě zasloužily mnohem větší pozornost, než mají nyní. S výjimkou několika křesťanských zpravodajských webů se ale člověk o takových případech téměř nikde jinde nedočte.
Další rozsudek smrti za rouhání
Jedním z mnoha dalších pronásledovaných pákistánských křesťanů je Faraz Pervaiz, který je známý také jako aktivista za práva menšin a velký kritik pákistánského establishmentu. Terčem radikálních muslimů se stal poté, co začal veřejně bránit křesťany po útoku davu na křesťanskou čtvrť v Lahauru v roce 2013, kdy bylo zapáleno 178 domů a dva kostely. Faraz Pervaiz vedl protesty vyzývající policii k akci a kritizoval pákistánský režim a napojení islamistických skupin na něj. Pákistán nedokáže zjednat spravedlnost náboženským menšinám, o čemž svědčí i skutečnost, že v roce 2017 osvobodil protiteroristický soud v Pákistánu 106 muslimů obviněných z účasti na útoku na křesťanskou čtvrť v roce 2013.
Protože Pervaiz musel čelit výhružkám smrtí, musel Pákistán se svojí rodinou (ženou, třemi dětmi a rodiči) v roce 2014 opustit. V roce 2017 byl v Pákistánu obviněný z rouhání, za které byl podle nedávných zpráv ze září tohoto roku dokonce odsouzený k trestu smrti. Jeho rodina však mohla několik let přebývat relativně bezpečně v thajském Bangkoku. Muslimští extremisté v Pákistánu měli za to, že je v Nizozemsku a radikální islamistická strana Tehreek-e-Labbaik dokonce zorganizovala předminulý rok před nizozemskou ambasádou v Islámabádu demonstraci. Na ní lidé vyzývali nizozemskou vládu, aby Pervaize navrátila do Pákistánu. Stejná strana mimochodem vyzývala muslimy k zavraždění Asia Bibi poté, co byla zproštěná viny pákistánským nejvyšším soudem.
Nyní se však Faraz Pervaiz a jeho rodina nemůžou cítit bezpečně ani v Thajsku. Minulý rok bylo totiž odhaleno místo jeho pobytu. Na sociálních sítích se rozšířilo virální video, kde byla zmíněna i jeho adresa. Ve videu, které se šířilo mezi bangkokskou uprchlickou komunitou, se vyzývalo k jeho zavraždění. Také muslimští radikálové z Pákistánu byli ve videu nabádáni k tomu, aby odjeli do Thajska a Faraze Pervaize zabili. Úřad UNHCR v Bangkoku kontaktoval Google a Facebook, aby video zablokovaly, což se nakonec také stalo.
To ale nic nemění na skutečnosti, že od té doby žije celá jeho rodina ve strachu o život a musela opět čelit výhružkám smrtí. Vrcholem bylo napadení, které se odehrálo loni o Vánocích. Faraze Pervaize napadl v obchodě spolu se dvěma dalšími muži ze své komunity muslimský uprchlík z Pákistánu, který mu řekl, že musí zemřít, protože je rouhač. Pervaizovi se útočníkům nakonec podařilo uniknout a vyváznout „jen“ s odřeninami a pohmožděninami. Nyní se skrývá na tajném místě kdesi mimo thajskou metropoli. Celá rodina nyní žije v jednopokojovém bytě a zůstává doma 24 hodin denně.
Žádosti o mezinárodní ochranu zatím bez odezvy
Návrat do Pákistánu by pro Faraze Pervaize znamenal prakticky jistou smrt. V Pákistánu byla několikrát vydaná fatva vyzývající k jeho zabití. Radikálně islamistická politická strana Tehreek-e-Labbaik vypsala na jeho hlavu odměnu 10 milionů pákistánských rupií (asi 1,4 milionu Kč). Loni v lednu byla odměna vypsaná na jeho hlavu dokonce ještě vyšší. Radikální klerik sympatizující s Talibanem stanovil částku dokonce na dvojnásobek – 20 milionů pákistánských rupií.
Zajistit pro Pervaize a jeho rodinu bezpečnost je ale problém. Pro server The Catholic Register Pervaiz řekl, že mu dokonce i jeden představitel OSN radil, aby opustil Thajsko a šel do Barmy s tím, že muslimové jsou všude a není možné ho chránit.
V této souvislosti je dobré zmínit, že obecně mnoho lidí z Pákistánu utíká právě do Thajska proto, že je jednoduché tam získat turistická víza. Po příletu ale zjistí, že tam pro ně není žádná pomoc a jsou považováni za ilegální imigranty a cizince. Problém také je, že Thajsko nezná pojem uprchlík, protože není signatářem Ženevské úmluvy o uprchlících z roku 1951. Jsou také známá nařčení z toho, že překladatelé najatí UNHRC jsou pákistánští muslimové a úmyslně předávají nesprávně zaznamenané výpovědí křesťanských žadatelů o mezinárodní ochranu, které obsahují rozpory a vedou tak k odmítnutí žádostí.
Pervaiz se proto pochopitelně snaží najít útočiště v pro něho bezpečnější zemi, zatím ale marně. Nejprve se pokusil získat azyl v Austrálii. Do pomoci se zapojil i australský jezuita reverend Michael Kelly, který se dlouhodobě angažuje jako obhájce práv uprchlíků v Bangkoku. Loni v červenci se Kelly odvolal k australskému velvyslanci v Thajsku Allanu McKinnonovi. Po počáteční pozitivní odezvě ale byla žádost zamítnuta bez vysvětlení. Kelly se proto hned poté obrátil na Kanadu, zemi, kde našla útočiště již zmíněná Asia Bibi. Bohužel opět bez pozitivní odezvy.
Případ Faraze Pervaize a jeho rodiny je dalším z živoucích důkazů toho, že pronásledování křesťanů v Pákistánu představuje natolik závažný problém, že nad ním opravdu nelze zavírat oči. Celou věc navíc dělá ještě horší skutečnost, že dokonce ani za hranicemi Pákistánu se uprchlí křesťané stále nemohou cítit bezpečně. Nikdy si nemůžou být jistí tím, že v zemi, kde se jim podařilo najít útočiště, nebudou usilovat o jejich život lidé z komunity místních pákistánských muslimů. Jak dlouho tomu ještě svět bude nečinně přihlížet?
Autor je europoslanec za KDU-ČSL
