Také letos 27. ledna se od 10 hodin v senátu uskuteční vzpomínkové setkání u příležitosti Dne památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti. Tentokráte to však vzhledem k proticovidovým opatřením bude bez diváků, jen v televizním přenosu ČT.

Před rokem jsem na tomto shromáždění v senátu jako předseda Nadačního fondu obětem holocaustu ve svém projevu upozornil na ostudnou skutečnost, že zatímco si zde připomínáme oběti nacismu, kousek od nás se v obchodech prodávají hrnečky s portréty Hitlera a dalších představitelů nacistického režimu.

Přestože zákon zakazuje propagaci nacismu, nakladatelství Naše vojsko, které tyto hrnky prodávalo, argumentovalo, že tak činí nikoliv jako propagaci, ale čistě jako podnikatelskou aktivitu za účelem dosažení zisku.

Vyzval jsem přítomné zákonodárce, aby změnili trestní zákon tak, aby i prodej byl explicitně zahrnut mezi formy šíření, které jsou zákonem zakázány.

To, že se u nás volně prodávají předměty s portréty nacistů, opakovaně kritizovali i velvyslanci Německa a Izraele, pánové Christoph Israng a Daniel Meron.

Mám radost, že politici opravdu navrhli změnu trestního zákona a že tento jejich návrh prošel postupně všemi čteními ve sněmovně a nyní směřuje do senátu. Protože jde o významnou změnu, cituji zde celé znění nového paragrafu:

§ 403a

Šíření díla k propagaci hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka

(1) Kdo ve větším rozsahu vyrobí, doveze, vyveze, proveze, nabídne, činí veřejně přístupným, zprostředkuje, uvede do oběhu, prodá nebo jinak jinému opatří nebo pro jiného vytvoří dílo, které vyobrazuje, zachycuje nebo jinak znázorňuje symboly, zejména loga, vlajky, odznaky, uniformy a jejich části, hesla, výroky, prohlášení, slogany a formy pozdravů, představitele nebo projevy představitelů hnutí uvedeného v § 403 odst. 1, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta, peněžitým trestem nebo propadnutím věci.

(2) Odnětím svobody na jeden rok až pět let nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1

a) jako člen organizované skupiny,

b) tiskem, filmem, rozhlasem, televizí, veřejně přístupnou počítačovou sítí nebo jiným obdobně účinným způsobem, nebo

c) v úmyslu získat pro sebe nebo pro jiného značný prospěch.

(3) Odnětím svobody na dvě léta až šest let nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 v úmyslu získat pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu.

Z navrhované změny je jasné, že končí možnost vyhýbat se trestu s odůvodněním, že výrobou předmětů s portréty nacistů nejde o propagaci, ale „jen“ o dosažení ekonomického prospěchu. Naopak zákonodárci tento motiv zcela správně zahrnuli mezi zvláště odsouzeníhodné, za něž náleží vyšší trest.

Aby nebyla omezena historická a vzdělávací činnost, bude v zákoně výjimka, která zní:

§ 403b

Zvláštní ustanovení o beztrestnosti

Podle § 403a není trestný ten, kdo vyrobí, doveze, vyveze, proveze, nabídne, činí veřejně přístupným, zprostředkuje, uvede do oběhu, prodá nebo jinak jinému opatří nebo pro jiného vytvoří takové dílo za účelem vzdělávání, výzkumu, umění, podávání zpráv o aktuálních nebo historických událostech nebo k obdobným účelům.

Můžeme samozřejmě očekávat, že různí vydavatelé nacistické literatury budou argumentovat tím, že jejich publikace jsou určeny právě pro vědecké účely, a bude na soudu, aby takovou argumentaci případně buď potvrdil, nebo vyvrátil. V každém případě ale bude těžko možné označit za vzdělávání výrobu hrnků, triček nebo kalendářů s portréty nacistických pohlavárů.

Obtížnější a také riskantnější propagace nacismu 

Pokud tedy návrh schválí senát a podepíše jej prezident, bude propagace nacismu u nás mnohem obtížnější a také riskantnější pro ty, kteří to budou chtít zkoušet. Za to se sluší poděkovat všem poslancům, kteří pro návrh hlasovali, ale především jeho předkladatelům. Návrh je iniciativou poslanců Jana Bartoška, Heleny Válkové, Marka Výborného, Marka Bendy, Ondřeje Veselého, Radka Rozvorala, Věry Kovářové a Tomia Okamury, tedy představitelů ANO, ČSSD, KDU-ČSL, SPD a STAN. Zásluhu mají i všichni další, kteří změnu zákona podpořili, včetně novinářů, kteří se tématu v minulém roce široce věnovali a otevřeli diskusi, která na problém upozornila veřejnost.

V boji s propagací nacismu to ale není jediná dobrá zpráva, která přišla v předvečer sedmadvacátého ledna. V květnu loňského roku jsem podal trestní oznámení na nakladatelství Naše vojsko kvůli vydání nástěnného kalendáře s portréty čelných nacistů. A minulý týden Policie ČR oznámila, že ukončila vyšetřování v této věci. Kriminalisté obvinili jednoho člověka a jednu firmu z podpory a propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka a z výtržnictví.

„Spisový materiál byl policejním orgánem společně s návrhem na podání obžaloby předložen dozorovému státnímu zástupci. Státní zástupce se nyní s věcí seznámí a po jejím prostudování rozhodne o podání obžaloby nebo vyřízení věci jinak,“ uvedl mluvčí pražského městského státního zastupitelství Aleš Cimbala. Lze spekulovat, že obviněnou firmou je nakladatelství Naše vojsko a obviněnou osobou je jeho majitel Emerich Drtina.

Státní zástupce, případně později soud, bude samozřejmě posuzovat trestnost jednání podle znění zákona před jeho novelizací a bude tedy zajímavé, jak rozhodnou. Jako předkladatel trestního oznámení se domnívám, že vydání kalendáře s portréty nacistů bylo trestné už podle tehdy (resp. stále) platného zákona, protože propagací je každé šíření daného materiálu (kalendáře, hrnků, triček) bez ohledu na to, jestli se děje za úplatu, nebo zdarma, a také bez ohledu na to, co o svých úmyslech tvrdí šiřitel.

Jsem rád, že policie ukončila vyšetřování v relativně krátké době a že dospěla k závěru, že došlo k porušení zákona. Současně s přijetím zpřesnění a zpřísnění zákona sněmovnou jsou to dvě dobré zprávy, z kterých se v předvečer Dne památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti můžeme spolu s posledními žijícími přeživšími holocaust radovat.

Autor je předsedou Nadačního fondu obětem holocaustu.