Dmitrij Medveděv pokračuje ve svých publicistických pokusech. Má na to zřejmě dost času, protože tento bývalý premiér a prezident nemá v současnosti žádnou významnou funkci. Vladimir Putin se ho nakonec zbavil a vykopnul ho z křesla premiéra. Medveděv ale oddaně slouží dál. Na frontu na Donbas se nehrne, tak bojuje aspoň u klávesnice.
Teď nás na Telegramu Dmitrij Anatoljevič obdařil vysvětlováním toho, jak špatně v každém případě dopadne ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Příspěvek má titulek „Zelenskyj žádnou mírovou smlouvu nepotřebuje. Pro něj mír znamená KONEC.“
Podle Medveděva buď rychle, protože ho pověsí nacisté za spojení s Rusy, nebo pomalejší „od jeho soupeřů, kterým se ho podaří sesadit jako prezidenta, který prohrál válku“.
Podle Medveděva „to potvrzují i různí čoklové kolem něj, kteří se dušují, že žádná mírová smlouva nebude“.
Dále Putinův začínající publicista vypočítává několik bodů:
„Proto bude Zelenskyj:
- prosit Západ o peníze a zbraně, dokazovat, že je ve hře, že je nadějí liberálního světa, že je poslední baštou evropské demokracie, kterou chce medvěd ve vaťáku rozcupovat.
- předstírat zájem o Ukrajince tím, že je bude pravidelně vystavovat banderovcům jako živý štít.
- vysílat nájemné vrahy na ruské novináře a vydávat se za tvrdého likvidátora.
- pěstovat falešné kriminální informace o ruské vojenské operaci a využívat nešťastné občany jako spotřební materiál.
- mluvit na kameru neoholený a mluvit nesmysly s očima planoucíma od stimulantů.
Zelenskému nezbývá nic jiného než zůstat ve funkci. Pokud ovšem zůstane ta funkce.“
Není to od Medveděva zrovna velký myšlenkový výkon. Pokud někdo nemá závity v mozku úplně narovnané od neustálého sledování ruské státní televize, musí ho napadnout, že přece ruští vojáci vtrhli na Ukrajinu, a ne ukrajinští do Ruska. Míček je tady na straně Moskvy, ta celou válku začala. Zelenskyj o baště demokracie ani nemusí nic říkat. Jak Moskva s touhle akcí začala, bylo to v pobaltských zemích, Moldávii, v Polsku, Finsku, Švédsku i jinde jasné. Došlo to politikům i lidem v Česku. Věděli bychom to, i kdyby Zelenskyj prchl do exilu v Austrálii a neřekl už ani slovo. On to ovšem neudělal, což Putina a spol. dohání k zuřivosti. Generálové v placatých čepicích připomínajících přistávací plochy pro vrtulníky utrpěli porážky od země, která podle nich neexistuje a která má v čele herce a komika. Bůh má zřejmě jistý smysl pro humor. (Ovšem jiný Bůh než ten, kterému se klaní patriarcha Kirill.)
Představa, že když je řeč o nájemných vrazích poslaných na novináře, tak se někomu vybaví Zelenskyj, je poněkud mimo. Vybaví se nám úplně jiná osoba, která si nechává říkat prezidentm a jistá země, kde se stříleli novináři a opoziční politici a nikdy se nepovedlo vypátrat, kdo k těm vraždám dal rozkaz.
Medveděv má ale pravdu, že Vladimiru Putinovi by se nemohlo stát, že by „mluvil na kameru neoholený nesmysly“. Putin vykládá nesmysly hladce oholen a jeho obličej už nějakou dobu připomíná nafouknutý balon. Pokud jde o „oči planoucí od stimulantů“, těch vidíme každý den dost v ruské státní televizi. Imperiální fanatismus je nepochybně mocný stimulant, to pak moderátoři a takzvaní politologové planou úplně celí. Jen si nejsme úplně jistí, zda je to jediný stimulant. Jestli ale budou tihle lidé planout ještě chvíli a tak mocně, aby z nich nakonec nezůstala jen hromádka popela.