Špičky kubánského režimu daly hlavy dohromady a došly k jasnému závěru: Socialistická revoluce musí být zajímavější pro mladé. V zemi, kde má přístup k internetu jenom pět procent lidí, vznikl nový kanál kubánské státní televize, který útočí dramatickou hudbou a moderním vizuálem. A pěknými ženami.
To je úplně něco jiného, než na co byli Kubánci zvyklí. Pryč jsou škrobení moderátoři a jejich robotické předčítání zpráv, které si mnohdy svou banálností nezadají s československými zprávami ze zlaté éry porážení pětiletek. Zdání však klame, žádná revoluce v šíření svobodných informací se nekoná. Režim chce propagandu šířit pouze atraktivnějším způsobem a potřebuje zacílit zejména na mladé, kteří jsou vůči vládní linii téměř imunní. Na klasické televizní zpravodajství se na Kubě dívá málokdo. Napomáhá tomu fakt, že klasické televizní zpravodajství stejně jako oficiální pro vládní noviny Granma za posledních pět dekád skoro vůbec nezměnily obsah ani grafiku.
Nový zpravodajský kanál kubánské státní televize Cubana Télevision pod názvem Canal Caribe začal vysílat už v půli března. Kromě přitažlivých hlasatelek mají nové zprávy také vybroušený vizuál, který si zadá klidně se západními zpravodajskými stanicemi. Počáteční nadšení z nového přístupu vlády k médiím však brzy opadlo, když šéfové stanice vyhlásily její směřování. „Tohle je kanál usilující o více revoluce,“ řekl BBC ředitel Cabrera a zmařil tak naděje, že půjde o dramatickou změnu na mediálním poli.
Canal Caribe bude vysílat ze dvou třetin živě, osmnáct hodin denně. Kanál nabízí zpravodajské prvky, které jsou v Evropě dávno standardem: experti na Skypu, zahraniční zpravodajové, telekonference, živé vstupy a tak dále. Stanice je taky poměrně aktivní na sociálních sítích. To je taky na Kubě poměrně nová záležitost.
Vysílání stoprocentně podporuje vládu Raúla Castra. Možná se pustí i do opatrné kritiky. „Budeme poukazovat na to, co nefunguje. Ale nikdy nepůjdeme proti revolučnímu procesu,“ prohlásil šéf zpravodajství nového kanálu. Podle zaměstnanců televize platí tvrdá omezení, ale občas se podaří prosadit něco, co zavání žurnalistikou. „Když jsem začínal jako stážista, popsali mi spoustu zákazů, které považuji za naprosto nesmyslné. Jsem hrdý, že se je v poslední době podařilo trochu ohýbat, když ne vyloženě měnit,“ řekl moderátor zahraničních zpráv Luis Miguel Cabrera. Canal Caribe tak aspoň nabídne variantu, ze které lidem nešediví vlasy nudou.
Kubánský tajný internet
Vláda na „ostrově svobody“ také dlouhodobě omezuje připojení k internetu. Většina lidí, zejména pak mladých, proto funguje díky takzvanému týdennímu balíčku, jak říkají kolekci asi jednoho terabytu (tisíc gigabytů) zábavní produkce a zakázaných materiálů, který anonymní distributor kompiluje většinou ze zahraničních serverů.
Kdo si chce dopřát nejnovější filmy, seriály, hudbu a zpravodajství, dostane každé pondělí předem objednaný nosič, a to díky sofistikovanému systému tajných poslíčků. Ten přinese ilegálně stažené materiály Kubáncům přímo do domu. Lidé si potom vyberou, jaká data si zkopírují do svého počítače. Podle velikosti ilegálně stažených dat zaplatí něco mezi jedním a dvěma dolary. Pondělí je tak pro mnoho Kubánců takový malý svátek.
Je to protizákonné, ale lidé si vcelku pochopitelně s autorskými právy hlavu nelámou. Díky tomu se navíc na Kubě rozvinula alternativní média, která mohou psát i o věcech mimo oficiální vládní linii. Díky tomuto „undergroundovému“ šíření materiálů získali čtenáře a díky malému poplatku za službu si někdy mohou dovolit i malý honorář. V týdenním balíčku jsou také reklamy – pokud máte třeba kavárnu či nějaký obchůdek, tohle je vaše šance, jak oslovit nové klienty.
Havana i kvůli této alternativní síti plánuje uvolnění internetu. Vládě je jasné, že lidé si cestičky na internet najdou, ačkoli připojení je zatím velmi pomalé a drahé. Kromě zmíněného ilegálního balíčku fungují také desítky internetových kaváren, kde se mladí scházejí a diskutují nad novinkami internetového světa. Vrůstá mezi nimi naděje, že vláda nakonec povolí a lidé se postupně na internet dostanou, byť za cenu nějaké cenzury. „Nemyslím si, že by naše vláda po těch letech brala internet jako ohrožení pro revoluci,“ říká jeden kubánský bloger. Svoboda slova ale Kubánce zatím nečeká.
