NÁZOR / Majitel hnutí ANO se před nedávnem zaměřil na nábor nových voličů z řad asystému, z řad prorusky smýšlejících občanů. Lidí, kteří volají po „míru“, ale ve skutečnosti chtějí ponechat Rusku území, které si urvalo zločinnou útočnou válkou. Tím „mírem“ myslí kapitulaci Ukrajiny a zánik ukrajinského státu. Nábor se daří, ve facebookové skupině Andrej Babiš premiérem přibývá chcimírů a jejich kapitulantských výlevů.
Ve facebookové skupině Andrej Babiš premiérem někdo nasdílel z výtvarného hlediska infantilní koláž, které volá po míru. Nepřekvapí to, majitel hnutí ANO Andrej Babiš začal lovit voliče v chcimírských vodách, a „mírová agenda“ se stává stále častějším tématem jeho projevů. Onen mír však Babiš ani jeho obdivovatelé nechce po Vladimiru Putinovi – po diktátorovi, který zrušil mírové soužití evropských zemí a zahájil útokem na Ukrajinu první velký vojenský konflikt od skončení druhé světové války v Evropě. Babiš a jeho obdivovatelé chtějí „mír“ po naší a ukrajinské vládě. Jinými slovy – nechtějí mír po tom, kdo zahájil útočnou válku, ale po těch, kteří se té útočné válce brání. Nechtějí mír po agresorovi, ale po obráncích ukrajinského národa a státu, po obráncích samotné existence Ukrajiny. Příčina a následek jsou v úplnosti zaměněny a prohozeny. Přesto tímto krokem Babiš získává nové obdivovatele a voliče.
Babišovi chcimíři Andrejovi rozumějí
Ona infantilní koláž výtvarně až bolestně připomíná agitační plakáty socialistického Československa i nacistického Německa. Je na ní v pozadí Pražský hrad, nad ním se vznáší bílá holubice míru a česká vlajka, v popředí stojí děvče s nemluvnětem v náručí. Nemluvně je zabalené do české vlajky. Vpravo dole je velkým písmem napsáno MÍR. Estetika budovatelských plakátů z osmdesátých let minulého století, které tiskl komunistický režim. Dívka v popředí také připomíná árijské germánské ženy z plakátů Hitlerovy III. říše. Členy skupiny Andrej Babiš premiérem ta malůvka nadchla:
– „Ano, jen debilové a Fialovci chtějí bojovat, ať táhnou, cesta je volná.“
– „Krátce, stručně, aktuální chceme žít v MÍRU a chceme MÍR pro všechny.“
– „Leť, holubičko bílá a poté všechny domovy, aby tvá křídla všude byla jak kvetoucí den májový.“
– „Mír a život bez velkých starostí a strachu z války si přejí všichni lidé, co mají v pořádku mozek.“
– „Slyšíte, naše vládo, chceme žít v míru!“
– „Mír Všem Lidem na Světě To je to Nejlepší Co můžeme Všem lidem Přát.“
– „Každý mírumilovný člověk chce žít v míru a podporuje mír.“
– „Za socialismu jsme se učili, že na prvním místě je mír. Co na tom současný dobytek u koryt nechápe?“
– „Ano konečně někdo normální kdo nechce válku.“
– „Většina lidí si přeje mír. Jen mocní chtějí válku, protože na válce vydělávají velké peníze.“
– „Jedině MÍR. Pro nikoho se obětovat nebudem!!!!!“
Řekni to emotikonem!
Řada občanů aktivních na stránce Andrej Babiš premiérem se na tak sofistikovanou podporu, jakou jste četli v předchozím odstavci, nezmohla, a zvolila podporu emotikony.
Udělal jsem krátkou inventuru použitých symbolů: 4x jeden palec nahoru, jedenáct českých vlaječek, deset českých vlaječek, 3x figurka ukazuje prstem a číslo 100, holubice, pět tulipánů, králíček, srdíčko s hvězdičkami, 4x dvě dlaně a srdíčko, růže, srdíčko s nemluvnětem, šťastná ženská figurka s rojem srdíček, šťastná ženská figurka se srdíčkem, tři srdíčka, dvě srdíčka a dva tulipány, tři české vlaječky a figurka třímající srdíčko, šťastná ženská figurka se srdíčkem, figurka zdvihající palec, lištička se srdíčkem, ruka ukazující V, srdíčko, mužská figurka se srdíčkem, jiné srdíčko, lev pod Pražským hradem s českou vlajkou a nápisem MÍR, dvě figurky s nápisem YES, tleskající ženská figurka, dvě ruce s palci nahoru a srdíčko, a konečně i holubice míru. Verbální komunikaci nahradili hloupoučké symboly, jako když si holčičky v třetí třídě základní školy posílají esemesky o spolužácích.
S Agrofertem na Slovensko!
Integrace chcimírů do řad obdivovatelů šarmu Andreje Babiše a voličů jeho hnutí ANO se zjevně daří. Proto mám obrovské obavy, že by Babiš v případě vítězství ve volbách své chcimíry nezklamal, a neprodleně by otočil kormidlo české zahraniční politiky směrem, který s nástupem Roberta Fica do slovenského premiérského křesla praktikuje Babišova domovina. Jeho apel na chcimírskou veřejnost je tak intenzivní, že by po volbách tímto směrem politicky v podstatě musel, nezbylo by mu nic jiného.
Nemůžeme – jako u Fica – spoléhat na to, že chcimírství je jen předvolební agitace. A že po volbách sleví, a najednou si vzpomene na závazky naší země směrem k NATO i mravním závazkem pomáhat napadené Ukrajině. Mnohem pravděpodobnější než změna směru politiky je to, že – stejně jako Fico – po volbách Babiš naopak přitvrdí, a že se Česká republika po Maďarsku a Slovensku stane další proruskou vší v trochu pelichajícím kožichu integrity EU a NATO. Příští parlamentní volby nebudou jen o tom, kdo ovládne jednotlivá ministerstva. Budou hlasováním o tom, zda naše země zůstane součástí Západu, anebo s Babišem zamíří směrem na Východ, k jeho rodnému Slovensku a s tím i k Moskvě.