Předseda ČSSD Jan Hamáček je smutný, jak se k němu jeho přiznaní i nepřiznaní koaliční partneři chovají. Něco mu slíbí a potom si z něj dělají dobrý den. To, co by ostříleného politika mělo donutit přehodnotit své priority a rozhodně by to změnilo i jeho přístup, Hamáčka nechává v klidu. Pouze si stýská a čeká, že si tím vymůže trochu respektu od Babiše i komunistů. Toho se však nikdy nedočká a opět nechává vzpomenout na nyní zatracovaného Bohuslava Sobotku. Ten sice vydržel hodně, ale když bylo třeba, dokázal bouchnout do stolu.

O bývalém premiérovi se často hovořilo jako o člověku, který se snaží většinu problémů vysedět a vše ošklivé po něm „steče“. V tom si jsou s Hamáčkem velmi podobní. Na rozdíl od současného předsedy sociálních demokratů však jeho předchůdce pochopil, kdy je třeba říct – dost. A to toho musel Sobotka přejít s pokerovým výrazem celkem hodně.

Když si třeba vzpomeneme na trapnou scénku z Hradu, kdy na něj nedůstojně prezident Zeman mával svou hůlkou, musíme uznat, že v takové situaci šlo o skutečnou zkoušku trpělivosti i diplomacie. Někdo by odešel, jiný by Zemanovi vyrval jeho pomůcku k chůzi z ruky a ukázal by mu, jak se má chovat slušný člověk. Sobotka vše „ustál“, a dokonce ani nenazval prezidenta jmény, která by si za takovou ubohost zasloužil.

Dlouho vydržel i nehorázné jednání Andreje Babiše, který si už jako ministr financí myslel, že on je předsedou vlády a všichni by ho měli poslouchat. Řádil jako „černá ruka“ a vršil jeden osobní problém za druhým. Bohuslav Sobotka vydržel dlouho. Potom se však zachoval tak, jak musel. Trvalo mu to dlouho, což možná mohlo mít i na konečný volební výsledek ČSSD, ale nakonec Babiše z vlády vyhodil.

To Jan Hamáček, který má s šéfem hnutí ANO mnoho zkušeností z poslanecké sněmovny, které v minulém volebním období předsedal, má ze Sobotky jen jeho slabší povahové vlastnosti. Místo toho, aby se choval jako silný lídr strany, která má být součástí koaliční vlády, působí dojmem ustrašeného, trochu naivního a nesebevědomého politického eléva, který neví, jak čelit problémům.

Babiš i komunisté z něj před zraky veřejnosti dělají hlupáka a on je z toho pouze smutný. Vojtěch Filip lže o Hamáčkových slibech, ale předseda ČSSD mu to nevrátí. Babiš mu jeden den něco slíbí, aby ho druhý den zradil, Hamáček hovoří o nedorozumění. Místo rázného vyjádření, které dá designovanému premiérovi jasně najevo, že pokud se nepřestane chovat jako podrazák, hrozí odstoupení sociálních demokratů z vyjednávání o vládě, přicházejí pouze smířená slova o tom, že se musí vše vykomunikovat.

Možná by Hamáčkovi prospělo, kdyby místo „dobrých rad“ od svých spolustraníků Zimoly nebo Foldyny, kteří tolik chtějí k moci, poslouchal ty, kteří dobře vědí, co je Babiš zač a jak nepodstatné jsou jeho sliby, které hodlá porušit už v momentě, kdy je pronáší. Zpět ke slovu by se tak měli dostat Lubomír Zaorálek nebo Milan Chovanec a nic by Hamáček nezkazil ani tím, kdyby si popovídal s Bohuslavem Sobotkou. I když neodcházel jako vítěz, Babiš ho zcela nezadupal do země, což současnému šéfovi ČSSD hrozí v brzké době.