Zatímco ukrajinská armáda slaví úspěchy s moderními západními zbraněmi, Rusko sází na veterány. Na bojiště totiž začalo ve velkém posílat narychlo odkonzervovanou techniku ze 60. let. Na straně Ukrajiny jsou aktuální hvězdou americké raketomety HIMARS, dříve slavily velký úspěch turecké drony Bayraktar nebo protitankové střely NLAW a Javelin.
A právě zmíněné protitankové střely budou patrně to poslední, co zahlédnou posádky mizerně chráněných a vyzbrojených historických tanků T-62, které v posledních týdnech Rusové odesílají na frontu. Jde o tank, jehož výroba skončila v roce 1971, ale co je ještě zajímavější, není o mnoho modernější než jeho předchůdce, ze kterého vychází, sovětský tank T-55 vyráběný dokonce v 50. letech.
Ruští vojáci tak moderním západním zbraním čelí v historických strojích, které nepatří na frontu, ale do muzea. Dokazuje to rychle se zhoršující situaci ruské armády, která zdaleka není na takové úrovni, jak se snažili představitelé Ruska v uplynulých letech prezentovat. I když má Rusko „papírově“ nesrovnatelně silnější letectvo než Ukrajina, nedokázalo a teď už nedokáže ovládnout vzdušný prostor nad okupovanou zemí. Do historie vojenství se jistě zapíše mnohakilometrová kolona okupantů, která ani nedokázala dojet ke svému cíli. A teď historická technika na frontě.
T-62 totiž není jedinou zbraní nyní vytaženou ze zaprášených skladů. Na Ukrajinu Rusové posílají také transportéry MT-LB. Obojživelný pásový transportér pro 11 vojáků má rovněž původ v 60. letech. Oproti moderním strojům má mizerné pancéřování a ve výzbroji jen kulomet ráže 7,62 mm. V československé armádě měl stroj přezdívku Matla.
Historická technika, která se stále častěji objevuje na okupovaném území Ukrajiny na straně Rusů, přímo doplňuje již dříve prozrazené pušky z druhé světové války. Těmi jsou vybaveny některé ruské jednotky.
Rozsáhlé zásoby historické techniky ve skladech. V tom je Rusko silné, zatímco v moderních zbraních slabé, a navíc kvůli sankcím už mnoho moderních zbraní plných západní elektroniky nevyrobí. Jasně to na Českém rozhlase konstatoval vojenský a obranný analytik Lukáš Dyčka. „V minulosti Sovětský svaz udržoval obrovskou armádu a velké mobilizační zásoby a u munice se v podstatě nic moc zásadního nezměnilo. Takže se dá říct: čím levnější a jednodušší munice, tím rychlejší výroba a samozřejmě i trvanlivější zásoby. Zároveň se zdá, že jejich zbrojovky a muniční továrny naběhly na válečnou výrobu už před začátkem konfliktu, a to minimálně u této levné munice. Takže budou schopni své zásoby poměrně rychle doplňovat,“ konstatoval Lukáš Dyčka.