Původní složení správní rady NFPK: zleva Karel Randák, Jan Kraus, Karel Janeček, Stanislav Bernard, Radim Jančura FOTO: FB NFPK
FOTO: FB NFPK
Nadační fond proti korupci Karla Janečka, stojící kdysi v čele protikorupčních iniciativ, prochází hlubokou krizí. Postupně ho opustili čtyři z pěti členů původní správní rady. Naposledy bývalý rozvědčík Karel Randák kvůli sporům s Janečkem o trestní kauzu Mostecká uhelná, ve které sám figuruje.
Miliardář Karel Janeček založil Nadační fond proti korupci (NFPK) v březnu 2011 a brzy se stal nejvlivnější protikorupční iniciativou. V té době vyvíjel hektickou aktivitu, vzal si na mušku tehdejší „zlojedy“ a podával jedno trestní oznámení za druhým. Nakonec se po zádech „protikorupční fronty“ vyšplhal k moci její původní spojenec Andrej Babiš, jehož oligarchická struktura prorostla do státní správy a čítankovým klientelismem neblaze proslul i na evropské úrovni.
Po Babišově boku
Úměrně s mocenským vzestupem hnutí ANO klesaly vliv, energie a mediální viditelnost Janečkova fondu. Naposledy se vzepjal k horečné aktivitě ve válce o policejní reorganizaci v létě 2016, kdy se postavil na stranu Andreje Babiše a jeho chráněnce Roberta Šlachty, jehož útvar tehdy kooperoval na kauzách konvenujících hnutí ANO (Oleo Chemical, Vidkun, Bereta…).
V té době ještě fungovala pětičlenná správní rada NFPK v původním složení: Karel Janeček, Karel Randák, Radim Jančura, Stanislav Bernard a Jan Kraus. Kvůli nesouhlasu s reformou vyzvala ministra vnitra Milana Chovance k odstoupení.
Fond tehdy zveřejnil zfalšovaný policejní dokument křivě očerňující policejního prezidenta Tomáše Tuhého a Jančura na svých autobusech agitoval proti „mafiánovi“ Chovancovi – což vhodně zapadalo do scénáře krajské kampaně ANO.
Rozklad správní rady
Následně Janečkův fond znovu utichl a poté, co se stal Babiš předsedou vlády, o něm prakticky není slyšet. Až nyní vyplouvají na povrch informace, že prochází personální krizí. Správní radu už dříve v tichosti opustili Jan Kraus a Radim Jančura.
Letos v březnu ukončil členství ve správní radě pivovarník Stanislav Bernard a dnes vychází najevo, že odchází i bývalý ředitel Úřadu pro zahraniční styky Karel Randák, klíčová postava fondu a hybatel jeho hlavních kauz.
Tuto zprávu přinesly Hospodářské noviny. Randák má odejít koncem měsíce, přičemž na stránkách fondu je uvedeno, že rezignoval už 22. dubna. Důvodem jsou spory s Karlem Janečkem o kauzu divoké privatizace Mostecké uhelné společnosti.
Kauza Mostecké uhelné
V roce 1999 prodal kabinet Miloše Zemana 46procentní podíl Mostecké uhelné společnosti (MUS) bez soutěže firmě Investenergy se sídlem ve Švýcarsku za podezřele nízkou cenu 650 milionů korun. Za tímto „bílým koněm“ byla skryta netransparentní firma Appian Group, jíž se poté podařilo skoupit většinový podíl akcií a výhodně doly ovládnout. Později je prodala společnosti Czech Coal miliardáře Pavla Tykače.
V roce 2005 začala manažery MUS vyšetřovat švýcarská prokuratura kvůli tunelování a praní špinavých peněz. Zabavila jim na účtech 13 miliard korun, které později propadly státu. Zatímco švýcarské soudy už pravomocně rozhodly o jejich vině, soudní líčení kvůli zpronevěře peněz na české straně stále probíhá. Ve hře jsou i úplatky, které měly plynout přes daňové ráje do okruhu ČSSD.
Mezi pěticí odsouzených manažerů je i Antonín „Antonio“ Koláček, jehož jméno se stalo roznětkou rozepře mezi Janečkem a Randákem.
Koláček: viník, nebo oběť?
K Janečkovi se letos dostal e-mailem anonymní dokument, podle kterého je celý případ z velké části zmanipulovaný a Koláček by mohl být nikoli viníkem, ale naopak poškozeným a svědkem. Fond zveřejnil 16. března krátkou tiskovou zprávu o „nových informacích v kauze MUS“, která údajně nabírá nové rozměry. Český stát prý přišel o mnohem víc – o 15 až 20 miliard korun.
„Je možné, že ve Švýcarsku pravomocně odsouzený A. Koláček nic nespáchal a stal se sám obětí podvodu,“ uvádí fond v tiskové zprávě. Spekuluje, že až se s tímto materiálem seznámí soudkyně Městského soudu v Praze, mohlo by být obžalovaných víc.
„Prozatím můžeme pouze konstatovat, že informace vedou ke třem osobám, z nichž jedna je navíc napojena na minulost vysokého představitele státu. Tento fakt by měl zároveň zásadní vliv na Koláčkovo pravomocné odsouzení u švýcarských soudů,“ píše fond. Podklady prý předá policii a soudu a zveřejní je, což se dosud nestalo.
Janeček poslal desetistránkový dokument s „novými informacemi“ předsedovi Ústavního soudu Pavlu Rychetskému. Popisuje v něm nesrovnalosti kolem pozdějšího prodeje Koláčkova podílu jeho společníkům Petru Pudilovi a Vasilu Bobelovi před patnácti lety, přičemž Koláček už tehdy tvrdil, že byl okraden o čtyři miliardy korun.
Podezřelá Randákova role
Proti zveřejnění materiálu se postavil Karel Randák, jelikož je do kauzy mosteckých dolů od začátku zapletený. Bývalý rozvědčík měl podle těchto zdrojů, které Janeček považuje za důvěryhodné, sestavit skupinu „s napojením na tajné služby“, včetně bývalého analytika NFPK Petra Soukenky, který dnes pracuje pro Tykače.
Tato skupina prý mohla zásadním způsobem ovlivňovat nejen celé švýcarské trestní řízení, ale celkový vývoj událostí ohledně MUS. Randák označil tyto informace za nesmysly: „Nesouhlasil jsem s tím. Požádal jsem o důkazy a řekl, že pokud je nedostaneme, nechci u toho být. Když žádné nepřišly, rezignoval jsem.“
Janečka příliš nepřesvědčil. „Nechci to rozhodovat, je potřeba to vyšetřit. Něco takového bych prostě nemohl schovávat,“ odpověděl na otázku, zda je skutečně přesvědčený, že Randák mohl kauzu Mostecké uhelné ovlivňovat.
Janečkův známý
K dovršení všech bizarností se Janeček osobně dobře zná s Koláčkem. Oba pojí zájem o duchovní vědy a náboženství – v případě Koláčka o buddhismus. Koláček vlastní společnost Maitrea, která v Praze provozuje Dům osobního rozvoje. Organizuje „prožitkové semináře“ a jejím posláním je pomoci lidem „spojit se se svým srdcem a následovat jej“.
Janeček přiznal, že má Maitreu rád, a zdá se, že ho spojuje s jeho srdcem spíše odsouzený uhlobaron Koláček než kontroverzní Randák, který se po vynuceném odchodu z rozvědky živil sběrem kompromitujících materiálů. Posloužil jako beranidlo v několika kauzách, ovšem jejich hlavní terč, lobbista Ivo Rittig, zatím uniká trestu.
Proč z Babiše děláte strašáka?
Janečka původně s Randákem spojovala i podpora hnutí ANO 2011. „Iniciativu pana Babiše osobně velmi podporuji a doufám, že ve svém poslání bude úspěšná a pomůže dosáhnout pozitivního vývoje a výsledku v naší společnosti,“ uvedl na stránkách hnutí v době jeho vzniku. Janeček s Jančurou zpočátku hnutí ANO i sponzorovali. Teprve později se Janeček od Babiše – na rozdíl od Jančury – veřejně distancoval.
Podobně oslavně o šéfovi ANO v téže době hovořil Randák, který pro něj několik let pracoval. „Známe se a fandím mu, jeho iniciativa je mi sympatická,“ pochválil Babiše. Po parlamentních volbách v roce 2013 prohlásil, že se kumulace politické, ekonomické a mediální moci v rukou jediného člověka neobává.
„Proč z toho člověka všichni děláte takového strašáka? Teď se najednou strhne hysterie kolem Andreje Babiše. Mně to nedává smysl. Když to všechno zpovzdálí sleduju, zdá se mi, že je tu zakázka na to, co nejvíc Andreje Babiše dehonestovat nebo očernit,“ divil se.
Dnes je v očích Janečka podezřelý Randák, přičemž současně na základě anonymu usiluje o očištění odsouzeného tuneláře. „Protikorupční“ fond je v troskách. Pomohl oligarchovi k moci a stal se karikaturou sebe sama.
Nic na tom nemění skutečnost, že „shodou okolností“ pouhý den poté, kdy bylo zveřejněno, že Karel Janeček zůstal ve správní radě fondu sám, hodlá údajně do dvou týdnů podat trestní oznámení kvůli miliardovým škodám hrozícím státu. Důvodem je premiérův střet zájmů a vyplacené veřejné zakázky Agrofertu. Příliš pozdní probuzení, které navíc působí jen jako maskovací manévr k zakrytí vnitřní krize.
