Jsem zastánce přísných hygienických protiepidemických opatření, které by si sám sobě měl s naprostou samozřejmostí nařídit sám každý. Či spíše než nařídit  akceptovat poznanou nutnost. Když jsem se dozvěděl o právní kličce „petičního místa“, díky které je otevřena restaurace u pražského rybníka Šeberák, nalezl jsem něco úplně jiného než u exhibujících aktivistek. Nalezl jsem zoufalství.

Epidemie koronaviru jako každá vlna společenské nejistoty vypustila z děr nejrůznější blázny, po kameře toužící zašlé hvězdy obrazovky, hysteriky a psychopaty, kteří si na boji proti rouškám rozšířili agendu. Do epidemie řešili chemtrails a mezinárodní spiknutí, nyní měli jasný důkaz, že to spiknutí spiklo vira. A tak začali bojovat proti rouškám. Nejen kvůli délce trvání, ale především kvůli absolutnímu chaosu protiepidemických opatření naší vlády se už bohužel stávají bojovníky proti „opatřením“ i vcelku příčetní a rozumní lidé. Protože už je k nějakému odporu přivedlo čiré, existenční zoufalství. A to je strašný malér. Když se předváděla na demonstracích a v televizi paní Peterková, tak to byl ojedinělý projev těžce nestandardního individua. Protirouškové extremistky. Když se však k extremistům začínají přidávat normální lidé, je fakt malér.

Otevřeno natruc!

Posledního února píše protiroušková aktivistka paní Nela Lisková na FB: „Podpořte spolu se mnou restauraci Šeberák. Tady zůstal svět v pořádku.“ Zaujalo mě to. Je to totiž sebevražedné jednání.

„Restaurace a tělocvičny byly letos na jaře centry přenosu covid-19. Některá vnitřní zařízení fungovala během jara jako „superefektivní“ místa pro přenos covid-19.“ To psali v Live Science, a termín v angličtině zněl „superspreader“.

Článek se odvolával na velkou studii publikovanou v Nature.

Poprosil jsem tedy nejdřív manažera a pak majitele té restaurace o rozhovor. Proč se nebojí, že se u nich někdo nakazí a umře? A přiznávám, že jsem po těch rozhovorech na ně byl mnohem méně rozhořčen, než když jsem se zprávu o otevřené restauraci v době lockdownu dozvěděl.

Lidé nevědí, jak dál

Oba dva pánové mi totiž tu více, tu méně otevřeně přiznali, že jsou v tom „centru vzdoru“, otevřené hospodě, vlastně ze zoufalství. Provozní i majitel rovnou říkají, že by nevyšli. A zatímco pan provozní to zvládá jako poznanou nutnost, pan majitel se – obranně – chytá hloupých teorií a nesmyslů z prohlášení ministrů Babišovy vlády, kterou jako zcela nedůvěryhodnou kritizuje a žádá její demisi. Přitom zcela jistě není „hloupý“, vybudovat a provozovat prosperující restauraci by hlupák nezvládl. Je jen bezradný – a čeká, že snad už konečně zafunguje stát, alespoň že budou ministři říkat pravdu. Což je za Babišovy vlády poměrně nerealistické.

Rozhovor je zde – a k němu fotky FB zdi jedné z protirouškových aktivistek, která ty spíše zoufalé než zavrženíhodné kroky hospodských zneužívá k sebepropagaci.

Vysvětlení stále sílící vlny protirouškového aktivismu je mnohem smutnější, než jsem si kdykoliv myslel. Zhlédnutí provokačního videa aktivistky Peterkové,

kde vyvolává konflikt s policisty na demonstraci, se blíží tři čtvrtě milionu. Ano – protirouškoví proroci jako paní Peterková, pan Klaus či pan Pollert působí na veřejnost jednoznačně zavrženíhodně, a ohrožují každého, kdo jim uvěří. Ale ta stále rostoucí množina protirouškových disidentů už je ze značné části tvořena lidmi, které k té iracionalitě dovedla existenční nouze, finančně naprosto nezvládnutelná situace. Takže v té otevřené hospodě spíš než nějaký „vzdor“ vidím zoufalství.

Epidemie přijít musela, jejich vlny provázejí celou lidskou historii. Kromě netopýrů a evoluce za ni nemůže nikdo. Totální nezvládnutí krizového řízení při epidemii, zastavení ekonomiky bez skutečně účinných kompenzací a obětování celé jedné skupiny obyvatel – drobných podnikatelů, malých hospod a obchodů – je vinou vlády Andreje Babiše. Ani provozního, ani majitele té restaurace prostě nejsem ochoten nijak odsoudit – přestože se v té hospodě může nakazit fakt hodně lidí. Ti rebelující hostinští jsou totiž mnohem spíše oběti než pachatelé. „Profesionální“ protirouškovci jejich bezmoc zneužívají, než že by k nim patřili. Z hospodských udělalo rebely to, že už rok jdou české malé podniky ke dnu, a kompenzace jsou špatné a nedostatečné. A za to nenese odpovědnost čínský virus, ale český premiér Andrej Babiš.