Podle atmosféry, jaká vládla v některých médiích, by se dalo čekat, že evropské volby ovládne protibruselské tsunami, po kterém nezůstane kámen na kameni. Posun nastal, ale všelijaké „národní“ suverenistické síly mají daleko do toho, že by Evropskou unii politicky smetly z povrchu kontinentu. Zaznamenaly jakýsi vzestup, ale vedle nich také různé „zelené“ strany.

Podle předběžných výsledků (k pondělnímu odpoledni) mají lidovci v novém europarlamentu  (který má 751 poslanců) získat 182 křesel, socialisté 147 a liberální ALDE 109, tedy dohromady bude mít pravděpodobná vedoucí koalice 438 křesel.

Kandidát vítězných lidovců z EPP Manfred Weber v Bruselu už řekl, že bez jeho uskupení nebude v novém europarlamentu stabilní většina možná. Pravicoví populisté rozdělení do dvou frakcí by měli mít 114 křesel. Proevropské strany tak mají v parlamentu většinu, a to především díky bloku ALDE, ke kterému se také nově připojí silná liberální strana francouzského prezidenta Macrona. Ta se ve vlastní zemi umístila na druhém místě.

Začít musíme nejbizarnější částí eurovoleb a to je Velká Británie. Země se zmateně připravuje na odchod a už v Unii neměla být. Protože se ale britští politikové nejsou schopni dohodnout, jak jednoduchý výsledek těsného referenda uskutečnit, musely se strany účastnit i voleb do Evropského parlamentu. Podle výsledků po sečtení přes čtvrtiny volebních obvodů po půlnoci obě hlavní britské politické strany skončí až za prvními dvěma příčkami. Podle odhadů to vypadá, že zvítězí Strana pro brexit europoslance Nigela Farage a druzí budou prounijní Liberální demokraté. Až za nimi by byly opoziční Labouristická strana a vládní konzervativci. Nově zvolení europoslanci si ale svá křesla zřejmě dlouho neužijí.

Maďarský občanský svaz (Fidesz) premiéra Viktora Orbána patří k populistům, ne ale k protiunijním stranám. S Unií má Orbánova strana problém kvůli domácím mocenským praktikám. Jeho konzervativně nacionalistické uskupení získalo přes 52 procent hlasů a opoziční levicová Demokratická koalice má po sečtení skoro všech okrsků 16 procent hlasů.

Ve Francii vyhrála Národní fronta Marine Le Pen s 14,5 procenta. V posledních eurovolbách strana ovšem získala 15 procent, takže předsedkyně sice vyhlašuje, že „lid si vzal moc zpět“, jenže ve stejné míře jako před pěti lety.

V Itálii se za vítěze může považovat Matteo Salvini s přibližně 30 procenty.

V Německu vyhrála sice vládní CDU s 28 procenty, ale sedm jich ztratila. Posílili Zelení a krajně pravicová AfD získala 10,5 procenta. Proti posledním eurovolbám je to pro AfD (která má silné pozice na území bývalé NDR) sice nárůst o 3,4 procenta, ale celkový výsledek nenaznačuje, že měla být „vůdčí silou“ v Německu.

V Rakousku se těsně před volbami dostala do problémů strana Svobodní (FPÖ), kterou postihla aféra předsedy Hanse-Christiana Stracheho. Ten podle nahrávky z ostrova Ibiza sliboval údajným ruským podnikatelům výměnou za vliv v médiích přístup ke státním zakázkám. Svobodní skončili se 17 procenty až třetí za vládními lidovci a opozičními sociálními demokraty.

Na Slovensku vyhrála podle oficiálních výsledků Koalice proevropských neparlamentních stran Progresivní Slovensko (PS) a Spolu 20,1 procenta. Na druhém místě skončila nejsilnější vládní strana Směr-sociální demokracie (Směr-SD) expremiéra Roberta Fica (15,7 procenta). Po letech tak Ficova strana nevyhrála ve volbách. Třetí je protiunijní krajně pravicová strana Kotleba-Lidová strana Naše Slovensko (12,1 procenta). Vládní Slovenská národní strana (SNS) má jen 4,1 procenta.

V Dánsku vyhráli podle očekávání sociální demokraté, protiimigrační Dánská lidová strana skončila třetí za liberály. Ve Švédsku vyhráli sociální demokraté, na druhém místě neskončila protiimigrační strana Švédští demokraté, jak se čekalo, ale Umírněná koaliční strana se 17,6 procenta hlasů. A to je Švédsko líčeno jako imigrační peklo.

V Nizozemsku zaznamenal velkou porážku „přítel“ Tomia Okamury Geert Wilders a jeho Strana pro demokracii. Průzkumy mu předpovídaly až 15 procent, jenže dostal jen 4, 1 procenta. Hlasy mu zřejmě přebrala strana, kterou v roce 2016 založil 36letý novinář Thierry Baudet, který hlásá, že Nizozemsko by mělo opustit Evropskou unii. Dohromady by měli získat nizozemští pravicoví populisté v Evropském parlamentu čtyři křesla.

Vítězná polská strana PiS je sice populistická, ale není protievropská, což je v souladu s velmi prounijní náladou v Polsku. Také není proruská, což je jinak běžnou vlastností ostatních evropských populistů.

V předběžném shrnutí by se dalo říci, že to většinou nedopadlo pro populisty a protiunijní síly tak dobře, jak to vypadalo z předvolebních průzkumů. Mapa rozložení sil v europarlamentu se sice výrazně překreslila, ale především v tom smyslu, že blok lidovci – levice ztratil své výsadní postavení, kdy se nemusel opírat o liberály.

Revue Forum Banner
Jan Jandourek
Jan Jandourek
Komentátor deníku FORUM 24
Další články autora