Náměstek ministra školství Jiří Nantl (ODS) FOTO: Profimedia
FOTO: Profimedia
Česko potřebuje vystoupit z bludného kruhu rozporu individuálních a kolektivních preferencí, vzkázal náměstek ministra školství Jiří Nantl (ODS). Podle něj mají Češi rádi malé samosprávné obce, ale preferují život v městech a metropolitních oblastech. Reagoval tak na kritiku, která se ozývá od starostů malých obcí. Ty nadzvedl ze židle vládní návrh zákona o rozpočtovém určení daní.
„Problémy rozvoje Česka v kostce: Máme rádi malé samosprávné obce, ale preferujeme život ve městech a metropolitních oblastech. Okresní špitál musí být všude, ale léčit se jedině ve fakultní nemocnici. Hodně dětí na učňáky, ale ty naše na gymnázium,“ napsal na sociální síti X náměstek ministra školství Nantl. „Proto je to tak drahé a současně nejsme spokojeni. Česko potřebuje vystoupit z bludného kruhu rozporu individuálních a kolektivních preferencí,“ dodal.
Spor o miliardy pro obce
Nantl se takto vyjádřil ke sporu mezi starosty, politiky za hnutí STAN a vládou, jíž je STAN součástí. Starostové malých obcí zkritizovali návrh zákona o rozpočtovém určení daní. Vadí jim to, podle čeho by se určovalo, kolik lidí v obci skutečně bydlí, napsal v úterý web Novinky.cz. Změna by postihla 5800 obcí a připravila je zhruba o 3,5 miliardy korun. Více peněz by dostala velká města jako Praha nebo Brno.
Spor došel tak daleko, že by celý zákon nemusel projít kvůli poslancům za Starosty. Například podle předsedy Svazu obcí a měst Františka Lukla, který sedí za hnutí STAN v jihomoravském zastupitelstvu, by pro něj plno lidí nehlasovalo. Poslankyně za Starosty a zároveň předsedkyně Sdružení místních samospráv Eliška Olšáková pak už dříve mluvila o pozměňovacím návrhu. „Jsem připravena případně sama podat pozměňovací návrh a získat pro něj potřebnou podporu mezi kolegy napříč stranami,“ připomněly její slova Novinky.
Počet obyvatel se nyní u obcí určuje podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ). Ta však podle webu nejsou aktualizovaná a obcím mírně přidávají. Kabinet Petra Fialy (ODS) proto chtěl, aby se počet obyvatel určoval stejně u krajů i obcí. Nově by se tak využíval registr obyvatel. „Vycházet z registru obyvatel je správné,“ obhajoval změnu vicepremiér a šéf hnutí STAN Vít Rakušan. Připustil však, že malé obce to skutečně zasáhne. „Nikdo to s nimi nekonzultoval a jsem pro vyjednat například odklad,“ prohlásil.
Lukl s Olšákovou nakonec přišli s kompromisem. Obce na změnu kývnou s tím, že začne platit až od roku 2026. Dále by se změnil podíl, který na své obyvatele dostává Praha, a obce ve dvou krocích budou dostávat 10 procent navíc z daně z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti, tedy daně vybrané státem od zaměstnanců, napsaly Novinky.
Druhá nejvyšší hustota obcí
Hnutí STAN už dříve nadzvedl ze židle také návrh na slučování malých obcí. Jak už v květnu informoval deník FORUM 24, podle Českého statistického úřadu má Česko celkem 6257 obcí, z toho 4732 obcí s méně než 1000 obyvatel. 2203 obcí má pod 300 obyvatel. Podle Národní ekonomické rady vlády (NERV) je hustota obcí na kilometr čtvereční v ČR druhá nejvyšší v Evropské unii hned po ostrovní Maltě. S doporučením z roku 2022 na slučování obcí ale u politiků neuspěla, letos v únoru navrhla aspoň větší spolupráci obcí, což hnutí STAN podporuje.
NERV původně na konci roku 2022 představil návrh sloučení obcí právě kvůli tomu, že Česká republika má „dlouhodobě neobyčejně zbytnělý sektor samospráv a místních vlád, který téměř nemá srovnání se zbytkem Evropy“. Také upozornil, že Česko má disproporční počet volených politiků, konkrétně přes 60 tisíc. V poměru k celkovým výdajům vládního sektoru potom dělají výdaje na samosprávu téměř 30 procent. Při výrazné redukci počtu obcí do 1000 obyvatel by se mohlo ušetřit až 10 miliard ročně, spočítal.
Pro negativní reakce následně své doporučení upravil na „systémové využití vznikajícího institutu společenství obcí“ pod ministerstvem vnitra. „Tedy navázání finanční podpory ve vzdělávání, sociální oblasti a dalších resortech, která bude motivovat/vynucovat vznik společenství zahrnujícího všechny obce v ORP a přenášející některé pravomoci na toto společenství,“ oznámil NERV. Podle něj by to mělo pozitivní dopad na veřejné rozpočty, konkrétně by to znamenalo vyšší efektivitu přijímaných rozhodnutí a kapitálových výdajů.
Motivace k dobrovolnému slučování
O slučování obcí dlouhodobě mluví například iniciativa členů ODS ČESKO.plus. Oproti původnímu návrhu NERV sloučit obce pod 1000 obyvatel šla ještě dál – navrhla sloučit ty pod 10 tisíc. „Obce by se měly slučovat dobrovolně. Stát by měl připravit motivaci, mělo by se tedy motivovat ke slučování obcí prostřednictvím RUD (rozpočtové určení daní, pozn. red.), případně by měl být vypsán speciální program, kdy se obce sloučí, a takto spojené obce by získaly externí finanční prostředky,“ řekl deníku FORUM 24 letos v květnu zakladatel iniciativy a místostarosta Ostravy-Jihu Radim Ivan (ODS).
„Kolik by se ušetřilo, nevíme, ale dnes víme, že spousta obcí dá velkou část svého rozpočtu za provoz úřadu atd. Stát by mohl obcím dát na investice částku, kterou obce v následných letech ušetří. To znamená, spočítal by se provoz zrušeného úřadu krát deset a tento příspěvek by byl dán nově sloučené obci na investice v obci,“ dodal. Rovněž by podle něj měly být sloučeny městské obvody uvnitř statutárních měst. Příslušný počet obvodů by se definoval podle počtu obyvatel. Současně oznámil, že ČESKO.plus chystá projekt na toto téma ve spolupráci s ostravským primátorem Janem Dohnalem (ODS).
