Ilustrační foto FOTO: AdobeStock
FOTO: AdobeStock
Vášnivá debata o samoobslužných výdejních boxech v ulicích českých měst, kterou nedávno rozpoutal sociolog a člen Strany zelených Filip Lachmann, stále neutichla. Zatímco jedni souhlasí s tím, že plechové krabice, kde si lze vyzvednout balíček ve dne v noci, hyzdí ulice, a volají po nastavení určitých pravidel, druzí žádný problém nevidí. Že by výdejní boxy přispívaly k vizuálnímu smogu ve městech, odmítají také jejich provozovatelé. Například společnost Alza tvrdí, že při výběru míst pro jejich umístění zohledňují dopad na veřejný prostor. Podobně se kritice brání také Zásilkovna.
Výdejní boxy se staly oblíbeným způsobem doručování zásilek bez nutnosti čekat na kurýra nebo chodit na poštu. Zatímco ještě před dvěma lety jich byly zhruba 3 tisíce, letos už je jich přes 10 tisíc. Nejširší síť Z-boxů má logistická jednička v zemi Zásilkovna, která jich aktuálně provozuje na 5 tisíc. Více než 2300 AlzaBoxů má pak známý internetový obchod se zeleným mimozemšťanem. V ulicích měst se objevují také třeba Parcelboxy od PPL, Pick-up boxy od DPD nebo Dr. Max boxy od největší české sítě lékáren.
Plechové schránky vyrůstají u nákupních center, kancelářských budov či na benzinkách. Výjimkou však není ani umístění v ulicích, kde se často objevuje několik různě vypadajících schránek vedle sebe, i na zelených plochách. S přibývajícím počtem boxů proto sílí kritika.
Výdejními boxy devastujeme města
„Další věc, co se vymkla z rukou. Jak typické pro tuhle zem,“ napsal na konci minulého měsíce na sociální síti Lachmann ze Strany zelených. Ke svému příspěvku přiložil odkaz na článek webu Ekonews, který se problematice přibývajících výdejních boxů věnoval. Kritici argumentují například tím, že společně s reklamními plochami vytvářejí vizuální smog, který působí špatně na psychiku.
S drsnou kritikou pak přišla designérka a terapeutka českých měst Veronika Rút Fullerová, podle které schránky hyzdí města. „Výdejními boxy devastujeme města, vznikají dominanty, které tam nikdo nechce. Samozřejmě tam chodíme pro nějaké esenciální věci, ale ten kulturní level je úplně mimo. Nejlevnější materiály, nejvíc tristní design, jaký si lze představit,“ prohlásila nedávno v rozhovoru pro DVTV.
Podle ní stavební úřady nechtějí problém řešit. „Potom jich najdeme pět vedle sebe od různých provozovatelů. Je potřeba to řešit na celorepublikovém levelu,“ prohlásila dále Fullerová, která stojí za neziskovým projektem Naše kultivovaná města. Upozornila také na problém s bezpečností. „Lidé se necítí dobře v prostorech, kde nemají přehled o tom, co se kolem nich děje. A my vytváříme tato opevněná náměstí,“ řekla v pátek webu Aktuálně.cz.
Řešení podle svých slov vidí, musí ale spolupracovat radnice, podnikatelé i majitelé pozemků a nemovitostí. „Kéž to jednou dotáhnem do těch nik ve zdi a luxusních materiálů,“ napsala na sociální síti, kde přiložila několik příkladů. Cílem kritiky podle Fullerové není omezovat nebo zakazovat výdejní boxy, ale kultivovat jejich roli ve veřejném prostoru.
Pár příkladů k tématu výdejních boxů.
— Veronika Rút (@veronikaruut) December 4, 2024
Raketová věda to není a vždycky se to dá vyřešit,akorát se musí zapojit všichni – radnice, podnikatelé i majitelé pozemků/nemovitostí. Kéž to jednou dotáhnem do těch nik ve zdi a luxusních materiálů.🙌 feat blocks smart lockers, ox point aj. pic.twitter.com/u37DpjR2d2
Fullerovou podpořil například starosta Tetína na Jičínsku a krajský zastupitel Matěj Hlavatý (STAN). „Kéž by se povedlo to, že se nepůjde vždy tou nejlehčí cestou, ale budou se všichni snažit o trochu úsilí při umisťování podobných služeb (staveb), které zlehčují život všem. Vždy to jde, jen se musí chtít. Ale takhle je to u nás se vším. Soutěží se to nejlevnější (většinou se nikdy ani nepokusí o nic jiného, jelikož se nechce dostat do problémů), často chybí pracovníci z oboru a všichni to chtějí mít rychle hotové,“ vzkázal pod příspěvkem.
Volání po regulaci je jen reakcí
Kritický je také místostarosta městské části Praha 7 Pavel Zelenka (Praha sobě). Podle něj jde o užitečnou službu, ale jejich provozovatelé prý u umisťování samoobslužných boxů nepřemýšlejí o dopadech. „Třeba o tom, jak je budou zásobovat,“ přiblížil na sociální síti. „Tohle je místo v UNESCO památkové rezervaci, kde bez památkářů neumístíte ani lavičku, před vchodem do gymplu, za zákazem vjezdu,“ upozornil na výdejní boxy umístěné na pozemku Národního zemědělského muzea, patřícího státu.
Výdejní boxy jsou užitečná služba. A je škoda, že jejich provozovatelé u jejich umístění nepřemýšlejí o dopadech. Třeba o tom, jak je budou zásobovat. Tohle je místo v UNESCO památkové rezervaci, kde bez památkářů neumístíte ani lavičku, před vchodem do gymplu, za zákazem vjezdu. pic.twitter.com/2gKbuvYcKz
— Pavel Zelenka (@p_zelenka) December 8, 2024
„Volání po regulaci je pak jen reakcí na tenhle zoufalý stav. Přeji obchodům prosperitu a úspěch, zákazníkům dostupné služby. Ale přece to neznamená, že kvůli tomu budu bydlet v oraništi. Boxy mohou přece prosperovat, i když budou dobře dostupné pro zavážku a budou nenápadné,“ argumentuje místostarosta.
Podle něj je skličující, že to nevadí ani provozovatelům boxů, ani Národnímu zemědělskému muzeu. „Že vůbec kvůli tak samozřejmému požadavku, jakým je neničení veřejného prostoru, musíme řešit regulaci a dělat z toho ideologickou válku,“ doplnil Zelenka.
Šetříme čas a snižujeme uhlíkovou stopu
Provozovatelé výdejních boxů s kritikou nesouhlasí. Například společnost Alza tvrdí, že při výběru míst pro své AlzaBoxy vždy zohledňuje nejen praktičnost, ale také dopad na veřejný prostor. „Hledáme optimální lokality, které lze nejlépe zásobovat a ve kterých boxy nenarušují veřejný prostor,“ řekla deníku FORUM 24 mluvčí známého internetového obchodu Eliška Čeřovská.
„Při plánování nových lokalit pečlivě zvažujeme, jak co nejlépe zapadnou do veřejného prostoru. Spolupracujeme s obcemi a architekty, aby boxy byly funkční a zároveň estetické,“ vysvětlila Čeřovská. Například v historických centrech měst prý Alza využívá decentní šedý design, který je vizuálně méně nápadný.
Čeřovská odmítá, že by síť výdejních boxů byla „věc, která se vymkla kontrole“. „Naopak přináší smysluplnou službu, která šetří čas zákazníkům a snižuje uhlíkovou stopu,“ argumentuje s tím, že podle dat ujede balíček doručovaný do AlzaBoxu o 30 procent kratší trasu než ten, který je doručován na konkrétní adresu. „Současně minimalizujeme zatížení dopravy, neboť doručování na adresu se díky AlzaBoxům snížilo o 35 procent,“ doplnila mluvčí Alzy.
Ve srovnání s reklamou marginální problém
Podle Zásilkovny mají výdejní boxy ve srovnání s reklamními plochami na vizuální smog ve městech marginální dopad. Naopak jsou prý „obrovským přínosem“ pro vzdušný smog, který je podle firmy „skutečným problémem velkých měst“. „Jediné auto během jednoho dne doručí do boxů až 800 zásilek, zatímco k doručení stejného počtu zásilek na jednotlivé adresy bude městem jezdit běžně deset aut, navíc v dopravních špičkách,“ řekla deníku FORUM 24 mluvčí Zásilkovny Tereza Kotková.
„V řešení vizuálního smogu jde Zásilkovna v čele progresivních řešení. Jako první jsme vytvořili nové designy našich boxů, které splývají se svým okolím tak, aby městské prostředí bylo příjemné a dobře se v něm žilo,“ přiblížila s tím, že například v Praze konzultuje firma umisťování svých schránek s Institutem plánování a rozvoje, který se zabývá veřejným prostorem v metropoli. „Zároveň spolupracujeme s jednotlivými městskými částmi, abychom zajistili, že umístění boxů bude vyhovovat jejich potřebám a specifikům,“ doplnila Kotková.
Nové Z-boxy prý Zásilkovna ladí do neutrálních barev, aby lépe zapadaly do okolní zástavby. „V budoucnu plánujeme stávající červené boxy postupně nahradit těmi v neutrálních odstínech, aby co nejméně narušovaly charakter města. Červené boxy se budou vyskytovat primárně například v obchodních centrech, na ulicích však čím dál tím méně,“ dodala.
