Hnutí ANO se znatelným propadem je stále ve vedení, do Sněmovny by se dostal i Úsvit-NK. I přesto, že je i v březnu vedoucí stranou hnutí ANO (22,5 %), oproti únoru ztratilo 1,8 % svých voličů. Tato ztráta může souviset z kauzou „Čapí hnízdo“ ministra financí, vicepremiéra a předsedy hnutí ANO Andreje Babiše. Zda se jedná pouze o momentální reakci voličů, či o trend poklesu zájmu o tuto stranu, bude bezpochyby souviset s dalšími událostmi kolem kauzy „Čapí hnízdo“, ale i s reakcemi a výstupy Andreje Babiše.
Ke stejnému poklesu voličského zájmu došlo i u druhé ČSSD (19,4 %), která doplácí jak na dlouhodobě nečitelný postoj premiéra a předsedy sociální demokracie Bohuslava Sobotky k uprchlické problematice. Stejně tak se však může jednat i o voličskou reakci na chování ČSSD ve věci návrhu zákona o střetu zájmu.
Dění kolem ČSSD a Andreje Babiše pak může mít za následek i aktuálně velice nízký zájem o účast ve sněmovních volbách, který se aktuálně propadl na účast 50,9 % voličů. Na dění kolem dvou nejsilnějších vládních stran aktuálně vydělává KSČM, která s aktuálním ziskem 14,7 % hlasů oproti únoru posílila o 1,6 procentního bodu.
Nadále na sestupu je oproti minulému měsíci TOP 09, kterou by aktuálně volilo 5,9 % voličů. Voličský elektorát TOP 09 tak nadále prochází zásadní proměnu, která je dána jak odchodem Karla Schwarzenberga z čela strany, tak i výraznou pro uprchlickou rétorikou obou nejvýraznějších osobností TOP 09.
Pokles voličského zájmu TOP 09, ale v důsledku kauzy „Čapí hnízdo“ i hnutí ANO, přináší kladné body nadále ODS, která si oproti minulému měsíci polepšila o dalších tři desetiny procentního bodu a aktuálně se těší přízni 10,9 % voličů. ODS tak po dlouhé době pozvolna přebírá pozici nejsilnější pravicové strany. Znovuoživení zájmu o ODS může být dán i poptávkou pravicových voličů po opět silné a stabilní pravicové straně, o něž je na naší domácí politické scéně nouze.
Pokles voličské zájmu je patrný oproti únoru i u KDU-ČSL, která s aktuálním ziskem 5,7 % hlasů ztratila oproti únoru pět desetin procentního bodu.
Poslední stranou, která by v březnu zasedla do poslaneckých lavic, je nově Úsvit-NK s aktuálním ziskem 5,1 % hlasů. Strana Úsvit-NK získává voličský zájem díky proti uprchlické rétorice. S přihlédnutím ke statistické odchylce je nutné říci, že se tato strana pohybuje na pětiprocentní hranici, jejíž dosažení je nutné pro vstupem do Poslanecké sněmovny. K aktuálnímu pětiprocentnímu zisku strany Úsvit-NK se bezpochyby podílí i nízká voličská účast.
K pětiprocentní hranici se s aktuální podporou 4,3 % voličů blíží Svobodní, kteří nadále mírně posilují a jsou pro pravicové voliče jistou alternativou na pravicovém spektru. Nad tříprocentní hranicí se pak s aktuálním ziskem 3,4 % drží SPD Tomia Okamury a Piráti se aktuálně těší přízni 3,2 % voličů.
Výsledky šetření společnosti SANEP představují aktuální teoretický volební zisk politických stran a hnutí zastoupených v Poslanecké sněmovně a dále stran a hnutí, které v šetření společnosti SANEP dosáhly nebo překročily tříprocentní hranici.
Do volebních preferencí se do určité míry stále promítá vliv tématu spojeného s uprchlickou krizí, ale i aktuální dění kolem ČSSD a zejména pak kolem předsedy hnutí ANO Andreje Babiše.
HYPOTETICKÝ VOLEBNÍ MODEL – POSLANECKÉ MANDÁTY:
Hypotetický volební model byl sestaven pomocí d’Hondtovy metody pro výpočet mandátů. Vychází z březnového průzkumu volebních preferencí, tedy pouze z hlasů 50,9 % rozhodnutých voličů a také údajů posledních sněmovních voleb.
Exkluzivní internetový průzkum společnosti SANEP byl proveden ve dnech 10. – 16. března 2016 na vybrané skupině 3.834 dotázaných, kteří představují reprezentativní vzorek obyvatel ČR ve věku 18+ let. Celkově se průzkumu společnosti SANEP zúčastnilo v rámci respondentního panelu 220 tisíc registrovaných uživatelů 21.891 dotázaných. Reprezentativní vzorek byl vybrán metodou kvótního výběru a odpovídá sociodemografickému rozložení obyvatel ČR dle údajů Českého statistického úřadu. Statistická chyba u uvedené skupiny obyvatel se pohybuje v rozmezí +-2,5 %. Kontrola daného vzorku byla provedena triangulační datovou metodou.
Průzkum aktuálních volebních (nikoli stranických) preferencí a předpokládaný hypotetický volební model vychází pouze z hlasů 50,9 % respondentů, kteří představují vzorek rozhodnutých voličů. Uvedené výsledky a modely jsou platné pouze v daný okamžik sběru dat.
