Renomovaný nezávislý výzkumný institut Levada Center představil 21. dubna průzkum o hlavních obavách Rusů. Institut položil otázku „Do jaké míry se obáváte X“, přičemž X je objekt strachu. Respondenti měli k dispozici alternativy od „nebojím se vůbec“ až po „bojím se trvale“. Průzkum se provádí každoročně od roku 1994.

O výsledcích zkoumání přinesl zprávu web Euvsdisinfo.eu. První místo, pokud jde o míru strachu, jak se dá předpokládat, je zřejmě lidem univerzálně vlastní strach z nemoci u přátel a rodiny. Tuto nejvyšší obavu má 91 procent respondentů. Příležitostně nebo trvale se obává, že je osobně zasáhne nemoc nebo utrpení, 74 procent respondentů. Tato obava zaujímá čtvrtou pozici mezi pěti největšími obavami Rusů. Strach ze smrti zaujímá desátou pozici.

Jestliže tyto dva strachy (nemoc a utrpení u bližních a u sebe) mají hluboké kořeny v univerzální lidské zkušenosti, další tři strachy v první „pětce“ odrážejí politickou situaci v Rusku:

77 procent respondentů se trvale (58 procent) nebo občas (19 procent) obává svévole úřadů. Návratu masových represí se bojí 52 procent trvale a občas 16 procent. Světové války se trvale obává 62 procent dotázaných. Příležitostně se jí obává 14 procent.

Studium historické dynamiky těchto obav poskytuje další vhled. Strach ze světové války měl v roce 2015 historické minimum. Od té doby obavy postupně rostly až na současnou úroveň. To se odráží v intenzivní kampani v ruských státních médiích, která naznačuje možnost bezprostředního útoku Západu na Rusko: Státní televize tvrdí, že Západ vede válku proti ruské civilizaci, nebo že obkličuje Rusko „rusofobními režimy“.

Strach ze zvůle a represí vykazuje podobnou dynamiku, od roku 2015 trvale roste. To lze považovat za reflexi toho, že Kreml reaguje na nespokojenost Rusů stále tvrdším způsobem.

Obecný závěr průzkumu je jasný: Rusové se své vlády bojí mnohem více než smrti.

Vlastní vlády se Rusové sice obávají, jinak ale zastávají názory, které mohou zahraničního pozorovatele znepokojit. Další průzkum Levada Center z letošního dubna totiž ukazuje: „Naprostá většina Rusů (86 procent) stabilně podporuje připojení Krymu k Rusku – tento ukazatel od roku 2014 mírně kolísá. Devět procent připojení nepodporuje. Mezi respondenty, kteří se domnívají, že se země ubírá správným směrem, 95 procent více či méně podporuje připojení poloostrova. Mezi těmi, kteří se domnívají, že se země ubírá špatným směrem, je podpora přistoupení nižší – 78 procent.“